
Po novém roce se pozornost firem upíná k uzavírání účetnictví, daňovým přiznáním a auditům. Uhrazením daně z příjmů a získáním výroku auditora však administrativní kolotoč nekončí. Jedním z klíčových, přesto často opomíjených kroků, zůstává zákonná povinnost zveřejnění účetní závěrky.
1) Potíže s oprávněním pro přístup do služeb JMHZ – Někteří zaměstnavatelé mají nesprávně nastavená, případně si je jako nově registrovaní dosud nenastavili. Je nutné využívat funkci „Přehlásit se“ v ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatelé si mylně myslí, že datová schránka automaticky zajišťuje přístup k online službám.
2) Nahrávání XML souborů – XML pro REGZEC a JMH lze nahrát pouze přes službu „Podání nahráním dat z účetního systému“. Nahraná data už nelze nijak upravovat. Nelze využít funkci „Načíst tiskopis ze souboru“.
3) Doplnění údajů k registraci zaměstnavatele – Provádí se výhradně jednorázovým podáním „Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání“. Formulář pro změny slouží pouze k opravám již evidovaných údajů.
4) Doplnění údajů k registraci zaměstnance – Provádí se prostřednictvím podání „Registrace zaměstnance“ s typem akce změna.
5) Nejčastější chyby v podáních REGZEC – Mezi hlavní chyby patří nevyplnění povinných údajů, vyplnění nepovolených polí, nesprávné číselníkové hodnoty nebo chybná kombinace OIČ a ID zaměstnání.

Dnešní článek by měl napovědět, co vlastně znamená pojem „odložit daně“, jaký je postup a podmínky a jaké to výhody z toho mohou pro podnikatele plynout.
Nesplnění povinností spojených s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele může být klasifikováno jako přestupek. Nejčastěji se jedná o nepodání hlášení ve stanovené lhůtě, opožděné podání nebo nereagování na výzvu k doplnění či opravě údajů. V těchto případech může být uložena pokuta až 5 000 Kč za každého zaměstnance, za kterého mělo být hlášení podáno. Sankce se mohou uplatnit také při nesplnění registračních povinností nebo nenahlášení změn týkajících se zaměstnanců, přičemž v závažnějších případech může pokuta dosáhnout až 100 000 Kč. Odpovědnost za správnost a včasnost údajů nese vždy zaměstnavatel, a to i v případě, že zpracování zajišťuje externí účetní nebo jiná pověřená osoba. Více informací naleznete zde.

Máte stažený soubor s novými identifikátory, ale nevíte, co s ním? Zjistěte, co OIČ a ID zaměstnání znamenají a jak je ve svém programu správně evidovat a pracovat s nimi.

S koncem roku 2025 nastává pro řadu poplatníků povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů a vypořádat svou daňovou povinnost. Termíny pro podání přiznání se řídí daňovým řádem a zůstávají dlouhodobě stejné – liší se pouze konkrétní kalendářní data.