Skutečnost, že se podnikatel stane povinně plátcem DPH při překročení limitu 1 mil. Kč za 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců (nikoli kalendářního roku leden až prosinec), je v široké veřejnosti dobře známa. Existují však situace, které zakládají povinnou registraci i na základě jiných skutečností, o kterých se nedá říci, že jsou ojedinělé.
V souvislosti s překročením limitu, kdy se osoba stane plátcem DPH ze zákona, bych chtěla ještě upozornit na to, že od roku 2013 se stane plátcem DPH od druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila obrat. Do konce roku 2012 tomu tak bylo až od měsíce třetího.
Jaké jsou tedy ony jiné skutečnosti, které zakládají povinnou registraci k DPH? Jedná se o:
- účast ve sdružení, kdy se byť jedna jiná osoba stane plátcem (plátcem DPH se stane ode dne, kdy se první osoba stala plátcem DPH),
- uzavření smlouvy o sdružení s osobou, která již plátcem DPH je (ode dne uzavření této smlouvy),
- nabytí majetku pro podnikání na základě rozhodnutí o privatizaci (souvisí s převodem majetku státu na jiné osoby, plátcem se stane ode dne nabytí majetku),
- nabytí majetku na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku (ode dne nabytí majetku),
- při přeměně obchodní společnosti nebo družstva, pokud zanikající nebo rozdělované společnosti byly plátci (nová společnost se stane plátcem ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku),
- uskutečnění zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku osobou, která nemá sídlo v tuzemsku (ode dne uskutečnění zdanitelného plnění; plátcem se však nestane, pokud uskutečňuje plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována – nejčastěji služby plátcům DPH v ČR od osoby se sídlem mimo ČR),
- dodání zboží do jiného členského státu osobou, která nemá sídlo v tuzemsku, ale toto zboží je odesláno z tuzemska touto osobou, kupujícím či zmocněnou třetí osobou, a to v případě, kdy je pořízení takového zboží v jiném členském státě předmětem daně (např. německá firma odesílá zboží z ČR do Německa pro německého plátce DPH, plátcem DPH v ČR se stane ode dne dodání tohoto zboží),
- pokračování v podnikání po zemřelém plátci (ode dne následujícího po dni úmrtí), a po skončení dědického řízení, kdy je dědicovi vydán majetek a on pokračuje v podnikání (ode dne následujícího po dni vydání tohoto majetku).
Pro všechny tyto vyjmenované situace je plátce povinen podat přihlášku do 15 dnů ode dne, ve které se stal plátcem. Je zřejmé, že velké podnikatelské subjekty jsou schopny ohlídat veškeré okruhy, kdy by se mohly stát plátci DPH, neboť většinou mají ve svém týmu daňové poradce nebo s nimi spolupracují externě.
Ale drobní podnikatelé mohou snadno přehlédnout, že se stali plátci DPH např. díky účasti ve sdružení (myšleno je sdružení bez právní subjektivity, které je využíváno při společném podnikání).
Novelou byla do zákona o DPH od roku 2013 začleněna informační povinnost účastníka sdružení informovat ostatní do 15 dnů ode dne, kdy se stal plátcem. Pokud tak učiní až v tomto nejzazším termínu, pak je velmi problematické stihnout lhůtu i u ostatních, aby také podali svou přihlášku k registraci, protože se stanou plátci ve stejný den jako první jejich kolega.
U sdružení je navíc ještě komplikující skutečnost výpočtu obratu pro povinnou registraci – do obratu jedné osoby se počítá obrat dosahovaný samostatně mimo sdružení a obrat dosahovaný společně všemi účastníky v rámci sdružení. Pokud se tedy účastníci sdružení, kde ještě nikdo není plátcem DPH, spolehnou na předávání podkladů z účetnictví sdružení jen jedenkrát ročně pro přiznání k dani z příjmů, může se jim stát, že se o svém plátcovství dozvědí hodně pozdě.
Od roku 2013 platí, že se stávají plátci zpětně se všemi důsledky dodanění uskutečněných plnění, pokut za opožděná přiznání a úroků z prodlení za pozdní úhrady. Do konce roku 2012 platilo, že se tato povinná osoba zpětně plátcem nestala, ale měla povinnost doplatit náhradu za DPH z obratu za období, kdy již plátcem DPH být měla.
Zdroj: článek Ing. Michaely Martínkové, CAE
Vytvořeno: 14. 2. 2013
Sledujte nás
