Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Agenturní zaměstnávání a podnikání cizinců


Ing. Mgr. Michal Koudelka
16. 11. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Agentury práce nesmí zprostředkovat pro cizince takovou práci, k níž stačí nižší vzdělání než středoškolské s maturitní zkouškou. Výjimku tvoří například výrobci oděvů.

Foto: 123RF

 

V dalším pokračování seriálu o zaměstnávání cizinců se podíváme na to, jak funguje agenturní zprostředkování práce. Dále si ukážeme podnikatelské možnosti cizinců – fyzických osob a na závěr najdete informace o zdaňování příjmů.


 

Agenturní zaměstnávání

V této části článku se zabýváme především zprostředkováním práce formou zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (pro potřeby zákona označen jako „uživatel“).

Agenturní zaměstnávání cizinců, pokud je podnikatelský subjekt použije, by si měl důkladně promyslet a prověřit, a to jak agenturu samotnou (zda má příslušná povolení), tak i případně si nechat předložit potřebná pracovní povolení zaměstnanců, kteří k podnikateli na práci od agentury nastupují.

Agentury práce provádí zprostředkování zaměstnání na území ČR nebo z území ČR do zahraničí a ze zahraničí na území ČR.
  • povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává Generální ředitelství Úřadu práce na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby,
  • další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě je souhlasné závazné stanovisko Ministerstva vnitra ČR,
  • dle § 64 zákona o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) vláda může nařízením stanovit druhy prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat,
  • aktuálně je v účinnosti nařízení vlády o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. Podle § 1 citovaného nařízení vlády „agentura práce nemůže pro cizince zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele pro práci v podzemí hlubinných dolů nebo pro takové druhy prací, k jejichž výkonu postačuje nižší stupeň vzdělání než střední vzdělání s maturitní zkouškou s výjimkou druhů prací uvedených v příloze k tomuto nařízení“. Do výjimky patří např. slévači, kováři či výrobci oděvů.
Zastřené zprostředkování zaměstnání je pokutováno částkou až 10 000 000 Kč. Zastřené právní jednání je definováno jako činnost právnické osoby nebo fyzické osoby spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) ZoZ.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) upozorňuje, že „agentura práce, která zamýšlí formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání na území ČR potřebuje zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k zaměstnání (spolu s platným pobytovým oprávněním), je zaměstnavatelem, a jako zaměstnavatel musí nahlásit volné pracovní místo příslušné krajské pobočce úřadu práce a rovněž předložit smlouvu s uživatelem, ke kterému bude cizinec dočasně přidělen.

Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance.

Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla“.

Seznam agentur práce, které mají příslušná povolení, jsou uvedeny na internetových stánkách MPSV.

Podnikání cizinců

Cizinci, kteří mají záměr podnikat na území ČR, mohou podnikat dle živnostenského zákona (dále jen „ŽZ“) nebo podle jiného právního předpisu. Jiným právním předpisem jsou např. činnosti, které živnostenský zákon uvádí v § 3 a jsou též vykonávány podnikatelskou formou, avšak neřídí se živnostenským předpisem (lékaři, daňoví poradci, advokáti, notáři…).

Zahraniční osoby mohou v ČR podnikat za stejných podmínek jako české osoby. Ve specifických případech může právní předpis stanovit jiné (většinou administrativní) podmínky.

Pro účely článku se budeme dále zabývat pouze cizinci – fyzickými osobami.

Do obchodního rejstříku se nemusí zapisovat fyzická osoba, která je občanem EU/EHP/Švýcarska, včetně jejích rodinných příslušníků. Dále občané třetích států, jsou-li v EU v postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a jejich rodinní příslušníci.

Zákon o veřejných rejstřících však stanovuje výjimky z výše uvedeného, a to dle § 42 až 45. Fyzická osoba, která je podnikatelem podnikajícím na území ČR, se zapíše do obchodního rejstříku vždy, jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 000 000 Kč.

Zahraniční fyzická osoba s bydlištěm mimo EU podnikající na území ČR, popřípadě jejich závod nebo odštěpný závod, se též zapisuje do obchodního rejstříku.

Podle § 1 odst. 2 písm. d) zákona o účetnictví  fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, vedou účetnictví v daném rozsahu citovaného zákona.

Kde nastávají „specifika“ u cizinců v souvislosti s podnikám v ČR, a je nutné se detailněji „ponořit“ do jednotlivých právních předpisů upravující daný typ podnikání:
  • dokládání odborné a jiné způsobilosti pro živnostenské oprávnění – upravuje zákon o uznávání odborné kvalifikace,
  • dokládání odborné a jiné způsobilosti pro „neživnostenské podnikání“ – např. zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta,
  • dokládání bezúhonnosti a některá další.
Podle § 69a odst. 1 ŽZ občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.

Fyzické osoby provozující takto regulovanou činnost musí však písemně oznámit poskytování této činnosti na území ČR uznávacímu orgánu, včetně doložení dokladů, podle zvláštního právního předpisu.

Zahraniční občan může být společníkem, statutárem i odpovědným zástupcem právnické osoby.

Cizinci, kteří zpravidla legislativně neznají české prostředí, se pro oblast podnikání obracejí na advokátní kanceláře, které za ně případné jednotlivé právní otázky řeší s orgány veřejné správy.

Daňová problematika

Důležitou roli hrají smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Přehled účinných smluv je k dispozici na stránkách Ministerstva financí ČR.

Poplatníci jsou daňovými rezidenty ČR, pokud mají na území ČR bydliště (tím je místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat) nebo se zde obvykle zdržují (tzn. pobývají v ČR alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích – do počtu se započítává každý započatý den pobytu).

Daňový rezident ČR má daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Naproti tomu poplatníci, kteří nesplňují výše uvedené předpoklady (nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy), jsou daňovými nerezidenty.

Daňový nerezident má daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.

Poplatník, který se na území ČR zdržuje pouze za účelem studia nebo léčení, je daňovým nerezidentem za všech okolností.

Daňový domicil je nástroj, který určuje příslušnost daňového poplatníka k celosvětové daňové povinnosti v konkrétním jednom státě. V tomto daném státě je pak daňovým rezidentem. Český správce daně může od cizince požadovat „potvrzení o domicilu“.

Pokud daňový rezident dosahuje příjmů z více států, může pak využívat výhod plynoucích ze smluv o zamezení dvojího zdanění, které následně umožňují minimalizovat srážkové daně směřující na příjmy nerezidentů.

Finanční správa ČR vydává potvrzení o daňovém domicilu na podkladě žádosti, kterou lze stáhnout na jejích stránkách.

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) upravuje v § 38f vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Při zamezení dvojího zdanění se používají metody:
  • úplného zápočtu,
  • prostého zápočtu,
  • úplného vynětí,
  • vynětí s výhradou progrese.
Při použití metody např. úplného vynětí se z úhrnu dílčích základů daně (§ 6 až 10 ZDP) sníženého o úhrn ztrát před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí.

Cizinec, který je zaměstnáván daňovým rezidentem, je zdaňován v ČR od prvního dne nástupu do zaměstnání.

Podle § 6 odst. 9 písm. f) ZDP jsou od daně osvobozeny příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období dvanácti měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou příjmů z:
  1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby (ty jsou zdaněni dle § 36 ZDP 15 %) a
  2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně.
Slevy na dani podle § 35 ba ZDP u daňového nerezidenta se snižují odlišně než u rezidenta. U poplatníka fyzické osoby nerezidenta se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP ani k daňovému zvýhodnění.

Správce daně může na žádost plátce (zaměstnavatele) zrušit povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.

Zaměstnavatelé vyplňují Přílohu č. 2 k tiskopisu „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“ podle § 38j ZDP pro plátce daně, kteří zaměstnávali daňové nerezidenty. Daný přehled obsahuje souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech předmětného zdaňovacího období v členění podle jednotlivých poplatníků, a to včetně příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

personálním a mzdovém systému PAMICA lze výše uvedenou přílohu jednoduše vyplnit.

Závěrečné doplňující informace

Podle § 102 zákona o pobytu cizinců je ubytovatel povinen oznámit ubytování cizince do třech pracovních dnů po jeho ubytování. § 99 citovaného zákona uvádí, že ubytovatelem se rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než pět cizinců s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké.

Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem.

Policie ČR má pravomoc provádět pobytovou kontrolu cizinců, a to i např. v ubytovacích zařízeních nebo u zaměstnavatelů.

Služba cizinecké policie řeší také přestupky uvedené v § 156 až 157a zákona o pobytu cizinců. Cizinci mají stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci dle zákoníku práce.

Příslušnost cizinců k právním předpisům z hlediska zdravotnictví a sociálního zabezpečení se zpravidla obecně určuje podle pravidel státu, kde se výkon pracovních činností realizuje (např. kde je cizinec zaměstnán). Mezinárodní smlouvy a specifické výjimky mohou zmíněné pravidlo upřesnit či pozměnit.

Již nelze podat žádost o zelenou kartu (či její prodloužení), jelikož tato agenda skončila. Vydané zelené karty zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou a jsou nyní považovány za zaměstnanecké karty.

Důležité tiskopisy lze stáhnout na webu MPSV. Také tam lze zjistit přehled všech aktuálních právních předpisů vztahujících se „na cizince“.


Související články:
Zaměstnávání cizinců
Zaměstnávání cizinců z EU a některých dalších zemí
„Karty“ pro cizince
Zdravotní a sociální pojištění cizinců
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Tovomarket s.r.o.
montáž, servis a prodej v oblasti voda, topení a plyn
www.tovomarket.cz

NH Agentura s.r.o.
Eshop který nabízí kvalitní dětské oblečení, sukýnky tutu, pettiskirts
www.mykidscube.cz

Daňový kalendář

17. 12. 2018 Silniční daň (4. záloha)
17. 12. 2018 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
17. 12. 2018 Daň z příjmů (pololetní záloha)
20. 12. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Další termíny

Kurzovní lístek

25,83 Kč
-0,035 Kč
22,72 Kč
-0,080 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 13.12.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru