Nový zákon o účetnictví měl původně vstoupit v platnost od 1. 1. 2025, ale s největší pravděpodobností se jeho účinnost posune nejdříve na
začátek roku 2026, dokonce se mnoho odborníků přiklání až k roku 2027. Jedná se o
náročný legislativní proces, kdy v souvislosti s novým zákonem o účetnictví musí dojít ke změnám a implementaci i u všech návazných předpisů, vyhlášek a zákonů.
Nový zákon o účetnictví by měl výrazně změnit současnou podobu tohoto zákona,
více se přiblížit mezinárodním účetním standardům IFRS, důraz bude více kladen na výkaznictví, tedy na zpracování účetní závěrky.
V souvislosti se zahájením
meziresortního připomínkového řízení je na webu Ministerstva financí (MF) ke dni 31. 5. 2024 zveřejněna pracovní verze
aktualizovaného návrhu nového zákona o účetnictví včetně
rámcových návrhů věcného řešení, které bude obsahem prováděcích vyhlášek. MF upozorňuje, že se stále jedná o pracovní verzi a návrh zákona může být v rámci připomínkového řízení ještě pozměněn.
V návaznosti na nový zákon o účetnictví bude novelizováno prostřednictvím
tzv. doprovodného zákona mnoho jiných zákonů, vyhlášek a předpisů,
velkou novelizací musí projít zákon o daních z příjmů, občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a mnohé další.
Legislativní proces vedoucí k implementaci nového zákona do praxe tak ještě není zdaleka u konce, ale přesto určitě
není na škodu se dopředu seznámit s jednotlivými změnami, které nám tento nový zákon o účetnictví s největší pravděpodobností přinese, jelikož těch změn a celkového nového pohledu na účetnictví je mnoho. Pojďme se tedy s některými z mnoha změn lehce seznámit.
1) Nová struktura vyhlášek k zákonu o účetnictví
S novým zákonem o účetnictví
se změní struktura vyhlášek k tomuto zákonu. V současné době máme samostatné vyhlášky pro podnikatelský, bankovní a neziskový sektor, s účinností nového zákona o účetnictví se však spojí pouze
do jedné vyhlášky. V důsledku spojení vyhlášek budou například i banky označovány jako podnikatelské účetní jednotky, vybrané účetní jednotky se nově budou jmenovat
účetní jednotky veřejného sektoru. Ohledně Českých účetních standardů (ČÚS) je pak vize taková, že se zruší úplně.
2) Důraz na výkaznictví
Jak již bylo na úvod zmíněno, nový zákon o účetnictví cílí na
účetní výkaznictví. Jinak řečeno, již nebude až tak důležité, jak bude například pohledávka zaúčtována, ale jakým způsobem bude vykázána (princip podvojného účetnictví však bude zachován). Současné znění § 7 ZoÚ (zákon o účetnictví), aby účetní závěrka podávala
věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situaci účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohl uživatel činit ekonomická rozhodnutí, bude rozšířeno o princip
předvídání peněžních toků. Předvídání peněžních toků je správné nahlížení na aktiva jako na budoucí ekonomické užitky. Pokud tato aktiva mají ekonomickou hodnotu nižší, než jsme předpokládali, pak tvorbou opravných položek předvídáme nižší ekonomický prospěch z těchto aktiv, a tedy i jiný peněžní tok.
3) Definice pojmů
Nový zákon o účetnictví bude obsahovat
definice pojmů aktiv, dluhů, výnosů a nákladů, které jsou přebírány z Mezinárodních účetních standardů. Majetek bude označován jako aktivum, nově se bude i rezerva nazývat dluhem, přičemž
současná podoba rezervy na opravu dlouhodobého majetku v účetnictví
zanikne, protože nesplňuje definici dluhu a nebude se již v účetnictví vykazovat. Pro daňové účely je však předpokládáno, že tvorba rezervy na opravu dlouhodobého majetku zůstane zachována, pouze se bude vykazovat, jako mnoho jiných položek, prostřednictvím daňového přiznání skrze transformace na základ daně. Naopak rezerva na nevyčerpanou dovolenou splňuje definici dluhu a v účetnictví se bude nadále tvořit. Zásoby se budou oceňovat pořizovacím nákladem (současný pojem „vlastní náklady“ se již v novém zákoně o účetnictví nebude používat) a
opravné položky budou nahrazeny pojmem
znehodnocení.
4) Vykazování leasingu
Vykazování leasingu se inspiruje v
IFRS (Mezinárodní standard účetního výkaznictví) a pro střední a velké účetní jednotky bude povinnost se přímo řídit standardem
IFRS 16. Tuto možnost, ale ne povinnost, budou mít i jednotky mikro nebo malé. Pokud se nebudou řídit IFRS 16, musí i tak leasing nově vykazovat ve své rozvaze. Leasing v pojetí nové účetní legislativy není jen finanční leasing, ale i prostý nájem například kanceláře, skladu, automobilu či jiného majetku, ze kterého máme
významný užitek.
V
programu POHODA je možné vést kartu leasingového majetku včetně zadání akontace a evidence splátek.Více se dozvíte v našem FAQ
Jak v programu POHODA zadám leasingový majetek?
5) Účetní závěrka
V současném zákoně o účetnictví máme účetní závěrku
řádnou, mimořádnou a mezitímní. Nový zákon o účetnictví bude znát
jen závěrku řádnou a mezitímní. Řádná závěrka bude sestavena ke konci účetního období a vše ostatní budou závěrky mezitímní. Aby to nebylo tak jednoduché, tak se v novém zákoně objevuje pojem
opravná účetní závěrka. Hodnoty v účetní závěrce budou pouze
netto, tzn. v aktivech bude místo tří sloupečků pouze jeden. Účtování aktiv v brutto, oprávky a opravné položky (znehodnocení) však budou součástí
přílohy k účetní závěrce. Ze zákona o účetnictví
zmizí pojem pasiva. Pasiva nebudou v zákoně, vyhlášce ani v rozvaze. Kromě pojmu pasiv budeme v novém zákoně o účetnictví marně hledat i pojem hospodářský rok, který bude nahrazen pojmem
účetní období. Účetní obdobím bude jednoduše
12 za sebou jdoucích měsíců.
6) Přeměny
Při přeměně účetní období končí dnem, který předchází rozhodnému dni a za toto období se podává daňové přiznání k dani z příjmů. Dle nového zákona o účetnictví se účetní období při přeměně
nepřeruší a nebude se podávat samostatné daňové přiznání za období před přeměnou, ačkoliv rozhodný den a nová zahajovací rozvaha zůstanou zachovány. V rámci přeměn, které budou mít stejnou majetkovou podstatu již nebude možné přeceňování majetku znalcem. Přecenění aktiv znalcem však bude nově možné na pouhé rozhodnutí účetní jednotky podle
tzv. přeceňovacího modelu IAS 16, úskalím však je, že pak se musí přecenění aktiv provádět pravidelně
v intervalu 3–5 let.
7) Dotace na pořízení dlouhodobého majetku
Dotace na pořízení dlouhodobého majetku v současné době snižuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku a pokud takový majetek celý pořídíme na dotaci, tak je v účetnictví jeho hodnota 0 Kč. Nově bude
dotace na pořízení dlouhodobého majetku účtována postupně jako
výnos příštích období, a to po dobu udržitelnosti dotace či životnosti aktiva. Pořizovací cena aktiva na dotaci se tedy již snižovat nebude.
Přestože nový zákon o účetnictví pravděpodobně nevejde v platnost od 1. 1. 2025, již
od letošního roku jsou v platnosti změny s dopadem do účetnictví, které byly schváleny prostřednictvím jiných legislativních procesů, například jsou součástí tzv. konsolidačního balíčku, případně jiných dílčích novel. Pojďme si tyto změny připomenout.
Změny v účetnictví platné od 1. 1. 2024
Možnost využití funkční měny
Účetní jednotky se mohou v roce 2024 rozhodnout, že budou účtovat
v jiné měně než v CZK. Účetnictví je možné vést v měnách EUR (euro), USD (americký dolar) nebo GBP (britská libra).
Nerealizované kurzové rozdíly
Účetní jednotky se mohou rozhodnout, že
nerealizované kurzové rozdíly (vzniklé z neuhrazených závazků a pohledávek)
nebudou zahrnovat do základu daně v příslušném zdaňovacím období, ale až ve chvíli, kdy dojde k jejich úhradě. Vstup a výstup do tohoto režimu podléhá zákonné regulaci (oznámení do 3 měsíců daného zdaňovacího období správci daně, stanovená doba setrvání v tomto režimu atd.).
Pokud evidujete
v programu POHODA i doklady v cizí měně, je zapotřebí provést při ukončení období i uzávěrku kurzových rozdílů. V našem FAQ
Návod na ukončení účetního období a účetní uzávěrku naleznete celý postup, jak na to.
Změna stanovení čistého obratu
Čistý obrat je nově definován jako
výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období, na kterých je založen model účetní jednotky. U účetních jednotek, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání, se čistým obratem rozumí výše výnosů za účetní období. Zvláštní definici obratu pak mají v zákoně o účetnictví
banky, spořitelní a úvěrní družstva a pojišťovny a zajišťovny. Výše čistého obratu je jedním z ukazatelů určujících
kategorii účetní jednotky.
Druhy a kategorie účetních jednotek
Kritéria pro určení kategorie účetních jednotek se ještě za rok 2024 budou navyšovat v souladu s přijatou novelou směrnice
EU č. 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, která nabyla účinnosti dne 24. prosince 2023. Novela navyšuje monetární limity (aktiva, čistý obrat) pro kategorizaci účetních jednotek
o cca 25 % oproti současnému stavu. Upravené limity se budou vztahovat na účetní období od 1. 1. 2024.
Změna obsahu Výroční zprávy
Součástí výroční zprávy je
informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky, tzv.
Zpráva o udržitelnosti. Povinnost vyhotovit tuto zprávu mají účetní jednotky, které jsou obchodní korporací nebo subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu
500 zaměstnanců za účetní období (limity se budou v následujících letech snižovat).
Zpráva o daních z příjmů
Zpráva o daních z příjmů se týká
samostatných účetních jednotek nebo
skupin, které mají zahraniční přesah a jejich roční obrat přesahuje 19 mld. Kč, případně 750 mil. EUR, a to až u účetních období započatých
od 22. 6. 2024.