Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zaměstnanec, který je zaměstnán v pracovním poměru, má nárok na:

• dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část,

• dovolenou za odpracované dny (jenom u dovolené, na niž vzniklo právo do 31. 12. 2020),
• dodatkovou dovolenou.

Výměra dovolené (§ 212 zákoníku práce) činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. U zaměstnanců zaměstnavatelů, kterými jsou stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona či regionální rada regionu soudržnosti, činí dovolená 5 týdnů v kalendářním roce. U pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí potom dovolená 8 týdnů v kalendářním roce.

Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část (§ 213)

Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli u něj vykonával v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Pokud u něj zaměstnanec vykonával práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená, která odpovídá této kratší týdenní pracovní době.

Pokud pracovní poměr začne či skončí v průběhu roku, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené, jestliže vykonával práci u téhož zaměstnavatele alespoň po dobu čtyř týdnů. Za každý odpracovaný týden mu náleží 1/52 z roční výměry dovolené.

Příklad: Zaměstnanec byl v pracovním poměru od 1. 2. 2021 do 31. 7. 2021. Měl stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a výměru dovolené 4 týdny. Celkem tedy odpracoval u zaměstnavatele 26 týdnů. Jeho nárok na dovolenou bude následující: 40 hodin (týdenní pracovní doba) × 4 týdny (výměra dovolené) / 52 týdnů × 26 týdnů = 80 hodin.

Pokud zaměstnanec odpracoval v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než 52násobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se mu délka dovolené vždy o 1/52 dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.

Dodatková dovolená (§ 215)

Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po stanovenou týdenní pracovní dobu celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby. Pokud pracoval za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době.

V případě, že pracuje zaměstnanec za těchto podmínek pouze část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce 1/52 stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.

Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné, se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří:

• trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,
• jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
• jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,
• pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
• jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
• pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok; pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech 1/12 dodatkové dovolené,
• pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
• pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách,
• jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
• při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Náhrada za dovolenou (§ 222)

Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou přísluší zaměstnanci pouze při skončení pracovního poměru, a to ve výši průměrného výdělku.

Pokud zaměstnanec ztratil právo na dovolenou nebo její část, případně mu na ni právo nevzniklo, musí vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu.

Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout – tato dovolená musí být vyčerpána vždy přednostně.

Přerušení dovolené (§ 219)

Dovolená se zaměstnanci přerušuje:

• z důvodu nástupu na vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení v ozbrojených silách,
• pokud byl uznán dočasně práce neschopným,
• v případě, že poskytuje dlouhodobou péči nebo ošetřuje nemocného člena rodiny,
• u zaměstnankyně nástupem mateřské a rodičovské dovolené a u zaměstnance nástupem rodičovské dovolené.

K přerušení dovolené v době poskytování dlouhodobé péče, ošetřování nemocného člena rodiny, vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení nedojde, pokud požádá zaměstnanec o pokračování v čerpání dovolené během těchto překážek v práci.

Krácení dovolené (§ 223)

Zaměstnavatel může dovolenou zkrátit pouze v případě, že zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. Krátit může jenom o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn je možné sčítat.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci krátí dovolenou, musí mu být poskytnuta dovolená aspoň v délce 2 týdnů, jestliže pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok.

Čerpání dovolené (§ 217, § 218)

Dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené (vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců) tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.

V případě, že se poskytuje se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit alespoň 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Pokud čerpání staré dovolené zaměstnavatel neurčí do 30. června následujícího roku, rozhoduje zaměstnanec o době čerpání sám. Zaměstnavateli pouze musí písemně oznámit termín alespoň 14 dní dopředu. Pracovník tak získá právo rozhodnout si o čerpání své dovolené, i když současně právo a povinnost určit čerpání dovolené bude mít i zaměstnavatel.

Výjimkou v čerpání volna na zotavenou jsou pouze naléhavé provozní důvody, nebo překážky v práci na straně zaměstnance. V takovém případě je zaměstnavatel povinen nevyčerpanou dovolenou určit zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

Výjimkou je například případ, kdy dovolená nemohla být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené. V takovém případě je zaměstnavatel povinen určit dovolenou po skončení těchto překážek v práci.

Pokud zaměstnavatel změní zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené, nebo ho odvolá z dovolené, je povinen mu uhradit veškeré náklady, které zaměstnanci v této souvislosti vznikly (např. náklady spojené s dopravou z místa dovolené zpět na pracoviště, storno poplatky u zájezdu apod.).

Pro účely dovolené od 1. 1. 2021 dále platí, že čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, pokud se nejedná o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.

Zdroj: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vytvořeno: 14. 4. 2021