Daň z nemovitých věcí – daň z pozemků


zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
 

Předmět daně

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí.
 
Předmětem daně z pozemků nejsou:
  • pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb,
  • lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,
  • pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb,
  • pozemky určené pro obranu České republiky,
  • pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami.

Poplatníci daně

Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku.
 
Poplatníkem daně z pozemků je, jde-li o pozemek:
  • ve vlastnictví České republiky,
    • organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu,
    • právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky,
  • ve svěřenském fondu, tento fond,
  • v podílovém fondu, tento fond,
  • ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond,
  • zatížený právem stavby, stavebník.
 
Poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li:
  • evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,
  • s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo
  • převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.
 
Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.
 
Výčet pozemků, které jsou osvobozeny od této daně, naleznete v § 4 zákona o dani z nemovitých věcí.

Základ daně

Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce (vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 613/1992 Sb.) vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona.
 
Základem daně u pozemků hospodářských lesů (zákon č. 61/1977 Sb., o lesích) a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.
 
Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.

Sazba daně

Sazba daně činí u pozemků:
  • orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %,
  • trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %.
 
Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u:
  • zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním sloužících pro
    • zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč,
    • průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání 5,00 Kč,
  • stavebních pozemků 2,00 Kč,
  • ostatních ploch 0,20 Kč,
  • zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč.
 
Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) anebo na základě veřejnoprávní smlouvy. Rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby.
 
Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti nebo posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy.
 
Základní sazba daně u stavebních pozemků (2,00 Kč) se násobí koeficientem:
  • 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel
  • 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
  • 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
  • 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
  • 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
  • 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
  • 4,5 v Praze
 
Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu.
 
Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění výše uvedených koeficientů. Koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0.
 
Zpevněnou plochou pozemku se v tomto zákoně rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce nebo vlečkou.
 
Slouží-li zpevněná plocha pozemku různým druhům podnikání a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým druhům podnikání, použije se sazba daně 5,00 Kč.

Zaokrouhlování

Základ daně z pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů a základ daně z pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
 
Základ daně z pozemků u ostatních pozemků se zaokrouhluje na celé m2 nahoru.
 
Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb a jednotek za jednotlivé zdanitelné stavby nebo souhrn zdanitelných staveb, za jednotlivé jednotky nebo souhrn jednotek se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Obdobně se postupuje při zaokrouhlování daně odpovídající spoluvlastnickému podílu na pozemku, zdanitelné stavbě nebo jednotce.
 

Daňové přiznání

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.
 
Poplatníci, kteří jsou spoluvlastníky nemovité věci, nebo u nichž nelze určit podíl na nemovité věci, jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. Na poplatníky, kteří jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně, se hledí, jako by měli společnou daňovou povinnost.
 
Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně.
 
V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. Správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr nemusí obsahovat odůvodnění, založí se do spisu a nelze se proti němu odvolat.
 
Na žádost daňového subjektu mu správce daně zašle stejnopis platebního výměru, a to do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat.
 
V těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně.
 
Je-li ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období podáno daňové přiznání alespoň jedním z poplatníků, kteří jsou spoluvlastníky, za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na nemovité věci samostatně. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na nemovité věci.
 
Tento postup nelze uplatnit u pozemku evidovaného v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Jestliže některý ze spoluvlastníků nemovité věci daňové přiznání nepodá, správce daně mu vyměří daň z moci úřední, bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání.
 

Stanovení a splatnost daně

Daň z nemovitých věcí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Daň z nemovitých věcí lze stanovit platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Stanovení daně hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje.
 
V případech, kdy se daňové přiznání nepodává, počne běžet lhůta pro stanovení daně dnem 31. ledna zdaňovacího období.
 
Daň z nemovitých věcí je splatná:
  • u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období,
  • u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.
 
Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce.
 
Přesáhne-li po doměření daně roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč a vyměřená daň nepřesáhla tuto částku, část daně odpovídající vyměřené dani je splatná ve lhůtě splatnosti první splátky daně a doměřený rozdíl je splatný do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.



Vytvořeno: 11. 4. 2014
Zdroj: WINLEX

Rychlé zprávy

Předávání účetní závěrky do sbírky listin přes správce daně

17. 8. 2022 | Nově je možné předávat účetní závěrku do sbírky listin prostřednictvím správce daně z příjmů. Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku je koncipována jako příloha k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob, konkrétně k položce 11 I. oddílu. Příloha se podává jako nedílná součást přiznání a má závaznou podobu tiskopisu 25 5404/I MFin 5404/I – vzor č. 1. Finanční správa upozornila v aktualizovaných dotazech a odpovědích na jednu častou chybu, a to na uvádění špatného e-mailu. Kolonka na žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin je určena pro uvedení e-mailu poplatníka, resp. osoby, které má být zaslána informace o tom, že došlo k předání účetní závěrky, nikoliv pro e-mail rejstříkového soudu.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Rozvoz květin po ČR a SR
Květiny doručíme vaší milé nebo mamince až před práh.
www.ceske-kvetiny.cz

SLUTO - nejen účetnictví
Účetní kancelář roku 2019!
www.vedeni-ucetnictvi.cz

Daňový kalendář

25. 8. 2022 Přiznání DPH (za červenec 2022)
25. 8. 2022 Souhrnné hlášení (za červenec 2022)
25. 8. 2022 Kontrolní hlášení (za červenec 2022)
31. 8. 2022 Daň z nemovitých věcí (1. splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,57 Kč
0,025 Kč
24,17 Kč
-0,057 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.08.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru