Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací
Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?
V pokračování článku o omylech, které kolují v pracovněprávní oblasti, se dozvíte, jaký je rozdíl mezi mzdou a platem, a co mají naopak společného. A dále si můžete přečíst o pravidlech, která se pojí s konkureční doložkou a konkurečním souhlasem.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je jedním ze způsobů jednostranného rozvázání pracovního poměru v případě, že si účastníci pracovního poměru zkušební dobu dohodli písemně. Jaké podmínky se musí dodržet, si přečtěte v tomto článku.
Oblast pracovního práva je poměrně složitá a mezi lidmi koluje i spousta mýtů a omylů. Podívejme se na některé z nich. Jaký je například rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Odkdy náleží zaměstnanci příplatek za přesčas?
Když zaměstnanec použije svůj majetek k výkonu práce, náleží mu náhrada za opotřebení oné věci, která se již dále nezdaňuje. Jak na toto téma pohlíží oblast pracovního práva? Má na náhrady nárok zaměstnanec pracující na tzv. home office?
Porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, tzv. pracovní kázně, a porušení režimu dočasně práce neschopného jsou důvody, kvůli nimž může zaměstnanec dostat výpověď. Jak se tyto dva výpovědní důvody liší a jaké jsou podmínky pro jejich naplnění?
Pokud chceme ukončit pracovní poměr, ať už jako zaměstnavatel, nebo zaměstnanec, měli bychom si dobře pohlídat všechny náležitosti, které se s tím pojí. Jaká hrozí rizika právě při nesprávně skončeném pracovním poměru?
Pokud zaměstnanec neplní podmínky stanovené pro výkon jeho práce, může dostat výpověď. Jak se ale liší výpovědní důvody spočívající v nesplňování předpokladů a požadavků pro výkon práce a neuspokojivé pracovní výsledky?
V pokračování série o výpovědních důvodech na straně zaměstnavatele si dnes přiblížíme ty, které mají spojitost se zdravím. Může dostat zaměstnanec výpověď kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání? A má přitom nárok na odstupné?
Může zaměstnavatel monitorovat korespondenci svých zaměstnanců? Má případně takové jednání oporu v zákoně? Jsou zde nějaké limity, nebo případná kontrola může být neomezená?
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze ze stanovených výpovědních důvodů uvedených v ustanovení § 52 zákoníku práce. V dnešním článku se zaměříme zejména na tzv. organizační důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele.
V rámci profesního života nemusí zaměstnanec vykonávat práci pouze pro jediného zaměstnavatele. Jaké jsou podmínky pro výkon více zaměstnání najednou? Jak je to s prací pro jednoho zaměstnavatele na základě vícero pracovněprávních vztahů?
Za vysílání pracovníků v rámci EU považujeme situaci, kdy zaměstnavatel vyšle na časově omezenou dobu na základě smluvního závazku své zaměstnance k výkonu práce do jiného členského státu. Jaké jsou podmínky vysílání? Čekají nás změny?
Výpověď daná zaměstnavatelem musí splňovat poměrně přísné podmínky. Patří k nim i vymezení výpovědních důvodů, jako je například nadbytečnost zaměstnance či zrušení zaměstnavatele.
V dalším pokračování seriálu o zaměstnávání cizinců se podíváme na to, jak funguje agenturní zprostředkování práce. Dále si ukážeme podnikatelské možnosti cizinců – fyzických osob a na závěr najdete informace o zdaňování příjmů.