Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací
V posledním dílu seriálu o postupu před vznikem pracovního poměru si povíme o povinnostech, které ukládá zaměstnavatelům zákoník práce v oblasti informační. S jakými informacemi musí zaměstnance seznámit?
Kvalifikovaní zaměstnanci jsou nezbytnou součástí každé úspěšné společnosti a jejich odborný rozvoj schopností a znalostí je tou správnou cestou k dosažení dobře odvedené práce. Víte ale, jaký je rozdíl mezi zvyšováním a prohlubováním kvalifikace?
Než se uzavře pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen zajistit budoucímu zaměstnanci vstupní lékařskou prohlídku. Kdo hradí náklady na tuto prohlídku a jaké následky plynou zaměstnavateli, pokud tuto povinnost nesplní?
Jaké otázky má zaměstnavatel právo klást uchazeči o zaměstnání a jaké naopak nesmí zaznít? Které právní předpisy upravují tematiku osobních údajů ve spojitosti s výběrovým řizením na pracovní místo?
Výběr zaměstnanců je zcela v kompetenci zaměstnavatele, neexistuje žádný předpis, který by stanovil, jak má výběrové řízení vypadat. Přesto musí zaměstnavatel dodržet dvě zásady: zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace. O co se jedná?
Pracovní poměr může skončit několika způsoby a zúčastněným stranám přitom vznikají ze zákona vyplývající práva a povinnosti. Zejména zaměstnavatelé mají při rozvázání pracovního poměru povinnosti nejen vůči zaměstnanci, ale i ostatním institucím.
Pracovní poměr je nejtypičtějším pracovněprávním vztahem, v němž se realizuje zaměstnávání osob. Jak ale správně postupovat před jeho vznikem a na co si dát pozor, se dočtete v seriálu, jehož první díl máte právě před sebou.
Hromadné propouštění znamená skončení pracovního poměru většího počtu zaměstnanců ve stanoveném časovém období. Jaký postup musí v případě hromadného propouštění dodržet zaměstnavatel a co mohou očekávat zaměstnanci?
Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?
V pokračování článku o omylech, které kolují v pracovněprávní oblasti, se dozvíte, jaký je rozdíl mezi mzdou a platem, a co mají naopak společného. A dále si můžete přečíst o pravidlech, která se pojí s konkureční doložkou a konkurečním souhlasem.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je jedním ze způsobů jednostranného rozvázání pracovního poměru v případě, že si účastníci pracovního poměru zkušební dobu dohodli písemně. Jaké podmínky se musí dodržet, si přečtěte v tomto článku.
Oblast pracovního práva je poměrně složitá a mezi lidmi koluje i spousta mýtů a omylů. Podívejme se na některé z nich. Jaký je například rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Odkdy náleží zaměstnanci příplatek za přesčas?
Když zaměstnanec použije svůj majetek k výkonu práce, náleží mu náhrada za opotřebení oné věci, která se již dále nezdaňuje. Jak na toto téma pohlíží oblast pracovního práva? Má na náhrady nárok zaměstnanec pracující na tzv. home office?
Porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, tzv. pracovní kázně, a porušení režimu dočasně práce neschopného jsou důvody, kvůli nimž může zaměstnanec dostat výpověď. Jak se tyto dva výpovědní důvody liší a jaké jsou podmínky pro jejich naplnění?
Pokud chceme ukončit pracovní poměr, ať už jako zaměstnavatel, nebo zaměstnanec, měli bychom si dobře pohlídat všechny náležitosti, které se s tím pojí. Jaká hrozí rizika právě při nesprávně skončeném pracovním poměru?