

V minulých dílech jsme se zabývali otázkou, co vše udělat pro to, aby byla smlouva platně uzavřena. Přes všechny návody, jak správně uzavřít smlouvu, ale v praxi dochází k situacím, kdy smlouva byla uzavřena „chybně“. Co se děje v takovém případě?
Není od věci si čas od času připomenout, za jakých podmínek si může poplatník – fyzická osoba, odečíst od základu daně hodnotu daru poskytnutých za účelem stanovým v zákoně o daních z příjmů.
Daň z přidané hodnoty („DPH“) je pro státní rozpočet nejvýznamnější daní. Zjednodušeně lze říci, že daň ve výši 20 % nebo 10 % se platí ze všeho, co prodají plátci registrovaní k této dani, což jsou téměř všichni podnikatelé. A nejen to, třebaže předmětem této daně jsou výslovně pouze úplatná plnění, zákon šalamounsky označil za „úplatná“ také mnohá bezúplatná plnění a dokonce i celou řadu situací, kdy k žádnému plnění fakticky nedochází (například když plátce – fyzická osoba – použije firemní auto po své soukromé účely).
Je poměrně běžnou praxí, že v průběhu zhotovování díla se vyskytnou práce, jejichž potřeba vyvstala až v průběhu realizace díla. Pro takovéto dodatečné práce se vžil pojem „vícepráce“. Na provádění víceprací by měla pamatovat především smlouva o dílo, která by měla stanovit mechanismus, jakým způsobem budou vícepráce vykonávány, ale i způsob zvýšení ceny díla v důsledku provedených víceprací.
Reklamní a propagační předměty jsou v zákoně o daních z příjmů a v zákonu o DPH pro rok 2010 vymezeny odlišným způsobem.
Nehmotný majetek prošel za doby existence zákona o daních z příjmů velice bouřlivým vývojem. V tomto příspěvku si popíšeme jednotlivé kategorie nehmotného majetku, jeho oceňování, způsoby odpisování a dopady technického zhodnocení na odpisování nehmotného majetku.