V současné době je projednávána řada zákonů, které mají za cíl podpořit podnikání v České republice a snížit negativní vlivy způsobené celosvětovou hospodářskou krizí. V tomto příspěvku se zaměříme na tři změny zákona o daních z příjmů (ZDP), které budou nepochybně hrát v rozhodování podnikatelů velmi významou roli. Tyto změny mají účinnost od zdaňovacího období započatého v roce 2009.
V souvislosti s hospodářskou krizí vydalo Ministerstvo financí rozhodnutí čj. 43/20 650/2009-431, kterým zrušilo povinnost platit zálohy na daň z příjmů podle § 38a ZDP splatné v průběhu kalendářního roku 2009, a to fyzickým osobám vymezeným v § 2 ZDP s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a právnickým osobám vymezeným v § 17 ZDP.

Zaměstnavatel je oprávněný kontrolovat své zaměstnance po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů pracovní neschopnosti, zda neporušuje režim dočasně práce neschopného. Takové oprávnění dává zaměstnavateli ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce.

Řadě českých podnikatelů jsou tuzemské vody příliš těsné a své obchody uzavírají s větším či menším úspěchem také v zahraničí. To s sebou samozřejmě přináší to, že ceny jsou sjednávány a obvykle i placeny v cizí měně. Protože se ale účetnictví podle českých předpisů vede primárně v české měně, stojí podnikatelé před úkolem, jak správně přepočítat cizí měnu na českou.

V následujícím článku rozebereme daňové aspekty poskytování příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na zájezdy a rekreaci. A to jak formou peněžního, tak formou nepeněžního plnění.
Pokud se ceny sjednané mezi spojenými osobami liší od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.