

Tento rok se jen hemžil velkými sportovními akcemi, kde se slovo repre používalo často. Na takové repre však název článku nemíří. V podnikatelském prostředí jsou repre náklady míněny jako náklady na reprezentaci, a právě o nich budou následující řádky.
V prvním dílu Výdajů souvisejících se zaměstnanci jsme se věnovali úvodu do této problematiky, v návaznosti na něj vám přinášíme díl druhý, ve kterém se podrobně zaměříme na postup zdanění mezd a odměn ze zaměstnání, které se následně odrazí ve výdajích v daňové evidenci.
Podle aktuálních odhadů se minimální mzda v příštím roce zvedne o 1 700 Kč na 20 600 Kč. Nařízení vlády nyní nově nestanovuje samotnou výši minimální mzdy, ale určuje koeficienty pro její výpočet. Pro příští rok by tedy měla být její výše přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy, v dalším roce 43,4 %. Cílem tohoto postupného a rovnoměrného růstu je dosažení relace minimální mzdy k průměrné mzdě ve výši 47 % do roku 2029. Více informací najdete na webových stránkách MPSV.
Zatímco neziskové organizace se bez dotací, kterými je obvykle hrazena jejich hlavní činnost, neobejdou, v soukromé sféře je přijetí dotací méně běžné, ale ne výjimečné. V článku vám ukážeme, jak různé druhy dotací zaevidovat v podnikání.
Dnes vám přinášíme první část článku o výdajích, které podnikatelům vznikají, když se rozhodnou přijmout zaměstnance. V úvodu k problematice zaměstnávání se podíváme na základní informace, podmínky a administrativu ohledně výdajů spojených s odměňováním.
Od 1. července 2024 musí zaměstnavatelé evidovat všechny zaměstnance na dohodu o provedení práce (DPP). Do 31. července 2024 se musí registrovat zaměstnavatelé zaměstnávající pouze nepojištěné zaměstnance na DPP. Registrace probíhá přes formulář “Přihláška do registru zaměstnavatelů”. Nepřihlášené zaměstnance na DPP je třeba přihlásit do 20. srpna 2024. Od 1. července 2024 musí zaměstnavatelé hlásit příjmy zaměstnanců na DPP do 20. dne následujícího měsíce. Více informací najdete na webu ČSSZ.