

Nejčastěji platí firmy dodavatelům zálohy na pořízení dlouhodobého majetku nebo zásob, kdy se účtují na pořizovací účet daného majetku. V ostatních případech se účtují na pohledávkový účet 314. Vypadá to však, že účetně přiléhavější je jiný postup.
Osoby samostatně výdělečně činné si v příštím roce opět připlatí na zálohách na sociální a zdravotní pojištění. A to na základě nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu. Minimální záloha na sociální pojištění u OSVČ hlavní by se měla v roce 2023 zvýšit na 2 944 Kč. Pro vedlejší činnost potom na 1 178 Kč. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2023 by měla být ve výši 2 722 Kč. Průměrná mzda by měla činit 40 324 Kč.
U začínajících podnikatelů, fyzických osob, se běžně stává, že si vedle zaměstnání založí živnost. Jelikož je podnikání rizikové, pouští se do něj postupně, a tak po část období zvládají paralelně souběh zaměstnání a podnikání.
Možná i vy se u svých příjmů ze zahraničí necháváte zbytečně „obrat“ sazbou daně 23 %, ačkoli máte možnost zvolit si jejich samostatné zdanění pouze 15 %. Dá to sice trochu práce navíc, ovšem obvykle se to vyplatí – a je to bez rizika.
Práci na dálku (tzv. home office) budou muset zaměstnavatelé umožnit těhotným zaměstnankyním, zaměstnancům pečujícím o dítě mladší než 15 let nebo o osobu závislou na péči jiné osoby, pokud projde celým legislativním procesem novela zákoníku práce. Zaměstnavatelé budou mít též povinnost hradit náklady, které zaměstnanci vzniknou při výkonu práce z domu, a to formou paušální částky. Paušální částka by se poskytovala za započatou hodinu práce a měla by být ve výši 2,80 Kč za hodinu. Náklady budou pro zaměstnavatele daňově uznatelné. V současné době je novela teprve v připomínkovém řízení a v případě schválení by neplatila dříve než v roce 2023.
Dnes už se prakticky žádný plátce DPH nevyhne transakcím, které se odehrávají mimo území ČR. Je důležité si vždy správně uvědomit, na jakém území se transakce odehrává a jak se chová z pohledu zdanění DPH. Podívejme se na základní pravidla.