
Problémy se musí řešit u jejich příčiny, proto je pro osobní zlepšení krom zpětné vazby dobré slyšet i konkrétní návrhy, co se dá dál dělat. A přesně o tom je tento článek.
Storno JMH je možné provést pouze do konce zákonné lhůty pro podání, obvykle do 20. dne následujícího měsíce. Po uplynutí této lhůty již storno nelze využít a opravy se řeší výhradně podáním opravného hlášení. Možnost storna je pouze doplňkovou službou, přičemž zaměstnavatel má i tak povinnost podat hlášení včas. Pro hlášení za leden až březen 2026, kde je lhůta stanovena do 30. června 2026, nelze storno použít. Od května 2026 je navíc zavedena kontrola, která toto pravidlo ověřuje. Pro opravy již podaných údajů je nutné využít opravné hlášení.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele představují situace, kdy zaměstnanec nemůže konat práci, ačkoliv je připraven ji vykonávat. Článek přináší systematický přehled jednotlivých typů překážek podle zákoníku práce, upozorňuje na jejich rozdíly a doplňuje praktické dopady pro zaměstnavatele.
Vláda plánuje zvýšit rodičovský příspěvek od roku 2027 na 400 000 Kč (u vícerčat na 800 000 Kč), přičemž návrh má být předložen vládou během května. Zásadní změnou ale je, že se zvýšení má týkat pouze dětí narozených po tomto datu, což vyvolává kritiku zejména kvůli nerovnému dopadu na rodiny s dětmi narozenými dříve. Současně návrh nepočítá s pravidelnou valorizací, tedy automatickým navyšováním podle inflace, což by mohlo znamenat, že reálná hodnota příspěvku může v čase klesat. Rodičovský příspěvek přitom slouží jako klíčová dávka pro rodiče pečující o malé dítě, kterou mohou čerpat až do vyčerpání celkové částky při péči o nejmladší dítě v rodině.

Odstupné ve veřejné správě má svá specifika. Na první pohled může působit stejně jako v soukromém sektoru, ale ve skutečnosti se řídí kombinací dvou právních předpisů – zákoníku práce a zákona o úřednících. Právě tahle kombinace rozhoduje o tom, kdo a kolik při odchodu ze zaměstnání dostane.
Po podání daňového přiznání čeká OSVČ ještě povinnost odevzdat přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Tato povinnost se týká většiny podnikatelů, a to i v případě, že neměli povinnost podávat daňové přiznání. V přehledech je nutné správně uvést příjmy, výdaje a vyměřovací základ, protože právě z těchto údajů se vypočítává výše pojistného i nové měsíční zálohy. Po podání přehledů je důležité zkontrolovat, zda nevznikl nedoplatek, který je potřeba uhradit obvykle do osmi dnů. Zároveň může dojít ke změně výše záloh, které je nutné začít platit v nové částce hned od následujícího měsíce. Pozornost se vyplatí věnovat i správnému vyplnění všech údajů, protože chyby mohou vést k sankcím nebo zbytečným komplikacím.