Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., účinné od 1. ledna 2026, stanovuje detailní podobu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Jde o nový elektronický systém, který nahradí dosavadní množství měsíčních výkazů jedním souhrnným hlášením. JMHZ bude rozděleno do tří částí – souhrnné, pojistné a individualizované, přičemž zdravotní pojištění zatím zůstává mimo systém.
Cílem je zásadně snížit administrativní zátěž a zefektivnit sdílení dat mezi zaměstnavateli a úřady. Namísto až 25 různých formulářů budou firmy odevzdávat jediný dokument, ve kterém uvedou celkové firemní údaje, informace pro sociální pojištění i data o jednotlivých zaměstnancích. Proces se tím výrazně zpřehlední a zjednoduší.

Na konci listopadu 2025 byla zveřejněna Vyhláška č. 489/2025 Sb., která stanovuje nové sazby zahraničního stravného pro rok 2026. Účinnost nabývá 1. ledna 2026 a nahrazuje dosavadní Vyhlášku 373/2024 Sb.
Od roku 2026 začne platit novela zákona o daních z příjmů, která postupně ruší srážkovou daň u vybraných příjmů ze závislé činnosti. Změny souvisí s projektem jednotného měsíčního hlášení s cílem zjednodušit a digitalizovat daňovou agendu. Úprava se týká zejména nerezidentů, členů statutárních orgánů či příjmů z DPP pod limitem. Od 1. 1. 2026 bude u členů orgánů – nerezidentů – nahrazena srážková daň zálohovou daní ve výši 15 nebo 23 %, a při vyšších příjmech může vzniknout povinnost podat daňové přiznání. K úplnému zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti dojde od 1. 1. 2027. Dotkne se to hlavně „dohodářů“, jejichž příjmy budou nově daněny zálohově a stanou se součástí dílčího základu daně.

Zatímco první díl této minisérie článků sloužil jako úvod do problematiky a vymezení legislativy a základních pojmů, dnešní pokračování se přesune do praxe.

Nejeden plátce se někdy spletl při zadávání DPH na fakturu – jak v takovém případě postupovat v souladu se zákonem, se dočtete v tomto článku.
Finanční správa ČR upozorňuje na výrazný nárůst případů, kdy je skutečný pracovněprávní vztah maskován jinou formou spolupráce. Typicky jde o situace, kdy zaměstnanci pracují v režimu závislé činnosti, ale formálně jsou vedeni jako dodavatelé na smlouvu o dílo nebo jsou „poskytováni“ agenturami, které je fakticky neřídí. Cílem je často snížení nákladů na práci a vyhnutí se odvodům, což vede k nerovným podmínkám na trhu i ke zhoršení pracovních podmínek. Časté jsou i pokusy převádět část mzdy do náhrad, které se běžně nedaní — například do fiktivních cestovních náhrad nebo kompenzací za oděv či nářadí. Tyto postupy bývají neoprávněné nebo nadhodnocené. Finanční správa proto posiluje kontroly a apeluje na firmy, aby pečlivě prověřovaly své dodavatele a vyhýbaly se umělým „optimalizačním“ schématům.