Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Dovolená

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Právo na dovolenou
Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část
Jak vypočítat poměrnou část dovolené?
Dovolená za odpracované dny
Jak vypočítat dovolenou za odpracované dny?
Dodatková dovolená
Délka dovolené
Náhrada za dovolenou
Přerušení dovolené
Krácení dovolené
Doby posuzované jako výkon práce
Čerpání dovolené
Uvolnění zaměstnance pro výkon veřejné funkce a dovolená

Zaměstnanec, který je zaměstnán v pracovním poměru, má právo na (§ 211):

  • dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část
  • dovolenou za odpracované dny
  • dodatkovou dovolenou


Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část (§ 212)

Pokud zaměstnanec vykonával práci nepřetržitě v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce, má nárok na dovolenou za kalendářní rok. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
 
kalendářní rok: rok 2010, rok 2011,…

jeden zaměstnavatel: nedá se sčítat právo na dovolenou u dvou či více různých zaměstnavatelů během jednoho kalendářního roku
 
Jestliže pracovní poměr trval jen po část kalendářního roku, má zaměstnanec právo na poměrnou část dovolené. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
 
Poměrná část dovolené v délce jedné dvanáctiny přísluší zaměstnanci také za kalendářní měsíc, ve kterém změnil zaměstnání. A to v případě, že skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele bezprostředně navazuje na vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Zaměstnanci v takovém případě přísluší poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.


Jak vypočítat poměrnou část dovolené?

(celkový roční nárok ve dnech / 12) x počet odpracovaných měsíců
 
Příklad:

Zaměstnanec nastoupil do firmy XY 1. 9. 2011. Firma XY svým zaměstnancům poskytuje dovolenou v délce 4 týdnů (= 20 dnů). V roce 2011 (za měsíce září, říjen, listopad, prosinec) zaměstnanci tedy vznikne nárok na dovolenou 6,5 dne.
 
(20 / 12) x 4 = 6,66  =>  6,5 dne (zaokrouhluje se na půldny)
 

Dovolená za odpracované dny (§ 214)

Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože neodpracoval v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.


Jak vypočítat dovolenou za odpracované dny?

(celkový roční nárok ve dnech / 12) za každých 21 odpracovaných dní
 

Dodatková dovolená (§ 215)

Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených ve větě první jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené.
 
Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má nárok na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.


Délka dovolené (§ 213)

Výměra dovolené je minimálně 4 týdny v jednom kalendářním roce. Tento nárok může být zaměstnancům v podnikatelské sféře prodloužený. Dovolená zaměstnanců u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 je 5 týdnů v kalendářním roce. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol je 8 týdnů v kalendářním roce.
 
Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
 

Náhrada za dovolenou (§ 222)

Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnancům uvedeným v § 213 odst. 4 může být tato náhrada mzdy nebo platu poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.


Přerušení dovolené (§ 219)

Dovolená se zaměstnanci přerušuje:
  • z důvodu nástupu  vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení v ozbrojených silách
  • jestliže ošetřuje nemocného člena rodiny (záleží však na zaměstnanci, jestli požádá přímo zaměstnavatele, aby mu určil dovolenou na dobu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení v ozbrojených silách nebo na dobu ošetřování nemocného člena rodiny)
  • jestliže je uznán dočasně práce neschopným
  • zaměstnankyni z důvodu nástupu mateřské a rodičovské dovolené
  • zaměstnanci z důvodu nástupu rodičovské dovolené
Do dovolené se rovněž nezapočítává svátek, který v době dovolené připadne zaměstnanci na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem. Na dobu dovolené není možno rovněž nařídit vybírání náhradního volna za práci přesčas nebo za práci ve svátek.
 

Krácení dovolené (§ 223)

Nárok na plnou výměru dovolené má zásadně jen zaměstnanec, který u zaměstnavatele pracoval v pracovním poměru po celý rok. Jestliže nepracoval, přichází v úvahu krácení dovolené. Podmínky a rozsah krácení dovolené za neodpracovanou dobu jsou stanoveny v § 223.
 
  • Celoroční nárok dovolené se krátí v případě, že zaměstnanec neodpracuje pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, alespoň 100 dnů. Nejčastěji se jedná o případy omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které zaměstnavatel odpovídá, se však posuzují jako výkon práce). Za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů se krátí zaměstnanci dovolená o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu.
  • Za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) může (ale nemusí) zaměstnavatel zaměstnanci krátit dovolenou o 1 až 3 dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.
  • Zaměstnanci, který nepracoval pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.
  • Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.
  • Dovolená se krátí pouze v příslušném kalendářním roce, ve kterém vznikly důvody pro krácení, nelze je přenášet do dalšího roku.
  • Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená se může krátit pouze z důvodů neomluveného zameškání směny (pracovního dne).


Doby posuzované jako výkon práce (§ 216)

Při posuzování nároků na dovolenou (například splnění podmínek nároku odpracováním stanoveného počtu dnů, krácení dovolené) je podstatné, jaký počet dnů zaměstnanec odpracoval (v jakém rozsahu vykonával práci). Vedle vlastního výkonu práce se pro účely dovolené posuzují i doby, kdy zaměstnanec z důvodů pro tyto účely uznaných nepracoval. Výčet těchto dob vyplývá z § 216 odst. 3.
 
Z tohoto vymezení vyplývá, že jako výkon práce se pro účely dovolené posuzuje doba:
  • čerpání mateřské dovolené (která činí zpravidla 28 týdnů, resp. 37 týdnů při narození dvou a více dětí)
  • po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou v rozsahu, v jakém je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou
  • zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud jsou uvedeny v prováděcím právním předpisu
  • pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním


Čerpání dovolené (§ 218)

Od roku 2012 musí zaměstnavatel určit dovolenou tak, aby se nárok za daný rok vyčerpal v aktuálním roce. A to i v případě, že by pracovní poměr netrval celý kalendářní rok a vznikl tak nárok na dovolenou nižší než čtyři týdny.
 
Pokud čerpání staré dovolené zaměstnavatel neurčí do 30. června následujícího roku, rozhoduje zaměstnanec o době čerpání sám. Zaměstnavateli pouze musí písemně oznámit termín alespoň čtrnáct dní dopředu. Pracovník tak získá právo rozhodnout si o čerpání své dovolené, i když současně právo a povinnost určit čerpání dovolené bude mít i zaměstnavatel.
 
Výjimkou v čerpání volna na zotavenou jsou pouze naléhavé provozní důvody, nebo překážky v práci na straně zaměstnance. V takovém případě je zaměstnavatel povinen nevyčerpanou dovolenou určit zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
 
Výjimkou je například případ, kdy dovolená nemohla být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené. V takovém případě je zaměstnavatel povinen určit dovolenou po skončení těchto překážek v práci.
 
Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou se poskytuje výhradně s ukončením pracovního poměru.
 

Uvolnění zaměstnance pro výkon veřejné funkce a dovolená (§ 212 odst. 4)

Jestliže byl zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinna mu dovolenou nebo její část nebo nevyčerpanou část od předcházejícího zaměstnavatele poskytnout právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný.
 
Naopak v případě, že si zaměstnanec nevyčerpal dovolenou nebo její část u právnické nebo fyzické osoby, pro kterou byl činný, musí mu ji poskytnout zaměstnavatel, ke kterému se vrátí po svém uvolnění. Splnění podmínek pro vznik nároku na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění.


Zdroj: WINLEX, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vytvořeno: 25. 6. 2012

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Účetní kancelář
Účetní kancelář Jana Jarochová
jarochova.webnode.cz

FOODSPOL, s.r.o.
Výroba a distribuce knedlíků
foodspol.zaridi.to

Daňový kalendář

25. 10. 2019 Souhrnné hlášení (za září 2019 a 3. čtvrtletí 2019)
25. 10. 2019 Kontrolní hlášení (za září 2019 a 3. čtvrtletí 2019)
25. 10. 2019 Přiznání DPH (za září 2019)
25. 10. 2019 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,055 Kč
22,97 Kč
0,034 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.10.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru