Software, licence, ochranné známky, patenty, know-how, projekty… S nehmotným majetkem se v praxi nesetkáváme sice tak často jako s majetkem hmotným, přesto také on tu a tam vstoupí podnikatelům do cesty. Pak se dostává na pořad dne otázka, jak se s ním poprat v účetnictví a daních.
Mezi jednu z mnoha povinností každého podnikatele patří jeho řádná identifikace na tzv. obchodních listinách. Co jsou obchodní listiny a jaké údaje na nich musí každý podnikatel uvádět, upravuje ustanovení § 13a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „obchodní zákoník“).
U daní z příjmů rozlišujeme tři typy daňového přiznání: řádné, opravné a dodatečné. Přečtěte si, kdy se jednotlivá přiznání podávají, a co se vám může stát v případě, že nedodržíte režim platby.
Ústavní soud rozhodl dne 23. dubna 2008 o zrušení části zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. Konkrétně se jedná o zrušení tzv. karenční doby, tedy nařízení, že nemocenské dávky se poskytují až do čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

V důsledku zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % se možnost optimalizace daňového zatížení manželů a ostatních fyzických osob žijících v domácnosti s poplatníkem s využitím institutu spolupráce osob podle § 13 ZDP výrazně zúžila.
Podnikatelé a jinak samostatně výdělečně činní lidé („OSVČ“) jsou patrně nejčastějšími osobami v terénu a na cestách. Nikdo soudný nepochybuje o tom, že tyto pracovní cesty jsou nezbytným průvodním jevem jejich výdělečné činnosti a zpravidla jednoznačně souvisejí s jejich zdanitelnými příjmy. Je tedy nasnadě, že jde o tzv. daňové výdaje snižující základ daně z příjmů.