

Výroba sluneční energie zažívá velký rozmach a rozšiřování. Zapojují se do ní, a to nejen pro svou vlastní potřebu, také fyzické osoby, které na svých nemovitostech budují fotovoltaické elektrárny. V dnešním příspěvku se zaměříme na některé daňové aspekty tohoto způsobu podnikání.
Ač se odpověď na otázku, kdo může smlouvu uzavřít, zdá být poměrně jednoduchá, v praxi jde o věc, ve které se velmi chybuje. U soudů se pak často objevují spory, kdy strany vzájemně namítají, že smlouvu (či jiný úkon) za podnikatele učinila či podepsala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a namítají neplatnost takového úkonu. V tomto díle si tedy stručně probereme, kdo jménem či v zastoupení podnikatele může smlouvu uzavřít.
Jedním z nejméně známých daňových předpisů je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Jde o tzv. procesní normu upravující postup daňových subjektů a správců daně v různých fázích daňového řízení. Najdeme zde například pravidla pro místní příslušnost k finančním úřadům, počítání lhůt, doručování písemností, provádění místních šetření a daňových kontrol.
Ke dvěma změnám došlo v roce 2009 ve stanovení procenta paušálních výdajů oproti r. 2008. Nejdříve to bylo zvýšení procenta paušálních výdajů. Podle přechodných ustanovení k novele ZDP se zvýšení paušálních výdajů použije i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009. Naopak zákonem č. 362/2009 Sb. došlo ke snížení procenta některých paušálních výdajů.
Dne 1. listopadu 2009 nabyl účinnosti zákon č. 284/2009, o platebním styku. Tento nový zákon, jehož hlavním účelem byla zejména nutnost transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady za účelem sjednocení trhu platebních služeb v Evropské unii, přinesl do platebního styku řadu novinek.
Jaký je dopad přechodu na paušální výdaje v r. 2009 na vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění OSVČ? Dozvíte se z následujícího příspěvku.