Životní a existenční minimum

Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Platné částky životního a existenčního minima jsou stanoveny nařízením vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Životní minimum

– je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb

Částky životního minima platné od 1. ledna 2023 (v Kč za měsíc)

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Příklady životního minima různých typů domácností (v Kč za měsíc)

Existenční minimum

– je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Částka existenčního minima platná od 1. ledna 2023 (v Kč za měsíc)

Hlavní využití životního a existenčního minima:

• hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi; životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina

• životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zejména u přídavku na dítě a porodného); v případě dávek pěstounské péče tvoří i základ pro výpočet jejich výše

• další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.

Náklady na bydlení

• životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení

• ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení

Společně posuzované osoby:

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti

• manželé nebo registrovaní partneři

• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami

• jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:

• příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,

• příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,

• náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,

• peněžní pomoci obětem trestné činnosti,

• sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,

• podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,

• stipendií,

• odměn za darování krve,

• daňového bonusu,

• příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),

• části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,

• příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,

• zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,

• příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Valorizace životního a existenčního minima

Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období pět procent. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

Informace a žádosti

Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana. Pracovníci příslušných kontaktních pracovišť poskytnou všechny potřebné informace.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vytvořeno: 10. 2. 2022