V souladu s podmínkami členství České republiky v Evropské unii vznikla České republice povinnost k 1. 1. 2008 zavést ekologické daně na vybrané energetické produkty. Tyto povinnosti se vztahují na daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některé další plyny a daň z pevných paliv.
Tato povinnost byla zapracována do zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v části čtyřicáté páté, čtyřicáté šesté a čtyřicáté sedmé. Zmiňované části jsou koncipovány obdobně a obsahují stejné principy zdanění ekologických (energetických) produktů.
Definováním těchto částí zákona došlo k plnému transponování směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny.
Předmět ekologických daní
Předmětem ekologických daní jsou energetické produkty, které mají vliv na životní prostředí nebo spotřebu energie v ekonomice. Konkrétně jde o:
-
Zemní plyn a některé další plyny, uvedené pod kódy nomenklatur KN 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705;
-
Pevná paliva (např. černé uhlí, hnědé uhlí, koks a ostatní uhlovodíky), uvedené pod kódy KN 2701, 2702, 2704, 2706, 2708, 2713 až 2715;
-
Elektřina, uvedená pod kódem KN 2716.
Základ daně
Základem ekologické daně je množství příslušného energetického produktu:
-
Elektřina – množství elektrické energie ve megawatthodinách (MWh);
-
Zemní plyn a plyny – množství v MWh spalného tepla;
-
Pevná paliva – množství v gigajoulech (GJ) spalného tepla.
Správa daně
Správu ekologických daní vykonávají celní orgány České republiky.
Celní úřady také vydávají dvě důležité povolení:
-
povolení k nabytí osvobozených energetických produktů,
-
povolení k nabytí energetických produktů bez daně.
Fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení, nesmí být energetické produkty bez daně či produkty osvobozené od daně dodány.
Princip a účel ekologických daní
Ekologické daně (často také označované jako energetické daně) mají podle zákona vyjadřovat náklady společnosti na odstraňování znečištění životního prostředí a motivovat k úsporné spotřebě energie.
Hlavním cílem je podpořit udržitelnější využívání zdrojů a snížit negativní dopady výroby a spotřeby energie na životní prostředí i lidské zdraví.
Vznik povinnosti a zdaňovací období
-
Daňová povinnost vzniká nejčastěji v okamžiku dodání energetického produktu konečnému spotřebiteli na daňovém území ČR nebo jeho spotřeby v tuzemsku.
-
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
Nejznámější typy ekologických daní
| Typ daně | Předmět daně |
|---|---|
| Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů | Zemní plyn a specifické plyny používané k výrobě tepla a energie |
| Daň z pevných paliv | Uhlí (černé i hnědé), koks a další uhlovodíky |
| Daň z elektřiny | Spotřeba elektrické energie |
Všechny tyto daně jsou upraveny v zákoně č. 261/2007 Sb., v částech 45–47.
Povinnosti plátce
Plátcem ekologické daně je obecně:
-
dodavatel, který dodal energetický produkt konečnému odběrateli;
-
provozovatel distribuční nebo přepravní soustavy;
-
fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala osvobozený či nezdaněný produkt jinak než pro účely osvobozené od daně.
Osvobození od daně
Zákon stanoví řadu případů, kdy je energetický produkt osvobozen od ekologické daně (např. určitá výroba tepla pro domácnosti, speciální technologické procesy či šetrná elektřina v některých případech). Podrobnosti jsou v zákoně č. 261/2007 Sb. a v příslušných celních informacích.
Vytvořeno: 2. 2. 2026
