Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Povinnosti zaměstnavatele:

  • oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení
  • oznámit do osmi dnů změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem; oznámení provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil
  • oznámit zdravotní pojišťovně rozhodné skutečnosti pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné
  • zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do 5. dne následujícího měsíce
  • odvádět část pojistného na zdravotní pojištění, jak za zaměstnance, tak tu část, kterou je povinen hradit zaměstnanec

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

Pojistné

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Nejméně však z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnanci srazí z platu jednu třetinu (4,5 %) této částky, zbývající dvě třetiny (9 %) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků.

Pojistné se platí za každý kalendářní měsíc a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určený pro výplatu mezd. Platba se musí provést nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikla povinnost srazit tyto zálohy.

Minimální vyměřovací základ

Zdravotní pojištění se musí odvádět z alespoň minimální mzdy.

Maximální vyměřovací základ

Jde o 72násobek průměrné mzdy. V souvislosti s přijetím vládního úsporného balíčku došlo ke zrušení maximálních vyměřovacích základů pro rozhodná období 2013 až 2015.


Vytvořeno: 8. 3. 2013

Rychlé zprávy

  • Nelegální zaměstnávání

    |

    Finanční správa ČR upozorňuje na výrazný nárůst případů, kdy je skutečný pracovněprávní vztah maskován jinou formou spolupráce. Typicky jde o situace, kdy zaměstnanci pracují v režimu závislé činnosti, ale formálně jsou vedeni jako dodavatelé na smlouvu o dílo nebo jsou „poskytováni“ agenturami, které je fakticky neřídí. Cílem je často snížení nákladů na práci a vyhnutí se odvodům, což vede k nerovným podmínkám na trhu i ke zhoršení pracovních podmínek. Časté jsou i pokusy převádět část mzdy do náhrad, které se běžně nedaní — například do fiktivních cestovních náhrad nebo kompenzací za oděv či nářadí. Tyto postupy bývají neoprávněné nebo nadhodnocené. Finanční správa proto posiluje kontroly a apeluje na firmy, aby pečlivě prověřovaly své dodavatele a vyhýbaly se umělým „optimalizačním“ schématům.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty