

Mírné zjednodušení režimu přiznávání DPH u přeshraničních služeb od roku 2010 paradoxně přišlo ruku v ruce s nemilou administrativní komplikací. Takže čeští plátci dodávající zboží nebo poskytující služby „podnikatelům“ do jiného státu Evropské unie („EU“) musejí kromě daňového přiznání k DPH podávat také další tiskopis – souhrnné hlášení.
Volný pohyb služeb patří mezi základní svobody vnitřního trhu v rámci Evropské unie, nicméně dosud byl omezován ukládáním legislativních nebo administrativních požadavků diskriminačního charakteru vůči poskytovatelům služeb. To by měl změnit nový zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.
Úvěry a půjčky od tzv. spojených (vlivných) osob jsou Ministerstvu financí trnem v oku již dlouhý čas. K prozatím poslední změně daňového testu nízké kapitalizace došlo od roku 2010, resp. od zdaňovacího období započatého v tomto roce, a to zcela nenápadně a nepřímo přes vyhasnutí zvýhodňujících přechodných ustanovení.
Jak má dědic pokračovat v podnikání v případě, že podnikatel zemře? Přečtěte si, jak uchopit tuto situaci z pohledu živnostenského zákona a zákona o dani z příjmů.
Dne 1. 12. 2009 nabyla účinnosti další novela obchodního zákoníku, kterou byla do českého právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. 7. 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. V tomto příspěvku si poukážeme na některé nejvýznamnější změny, které novela přinesla zejména do právní úpravy akciové společnosti.
Povinnost přiznávat DPH z přijatých záloh na zdanitelné plnění mají plátci vedoucí účetnictví sice už téměř šest let, řada účetních má však stále trochu potíže s jejich účtováním. Tento článek představuje dvě metody účtování zdaněných záloh – nejjednodušší a nejvhodnější.