

Z veřejnoprávních povinností netrápí podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) jen daně z příjmů. Mnohdy ještě hlubší vrásky na čele jim působí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, kde jsou na rozdíl od daní stanoveny minimální povinné platby, kterým se nelze vyhnout ani sebevětší daňovou ztrátou.
Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů („ZDPH“) na sebe v poslední době upoutal pozornost zejména kvůli změnám sazeb daně, údajně ve vazbě na pokus o diskutabilní důchodovou reformu. Předmětem našeho zájmu nyní budou letošní již schválené novely ZDPH, zejména poměrně velká dubnová novela, ale pro pořádek si uveďme v přehledu všechny tři novely, které nabyly účinnosti v roce 2011.
Následující článek reaguje na změny v pojistném na sociální zabezpečení a ve zdravotním pojištění a daňové dopady těchto změn.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je velmi oblíbeným předmětem četných novel našich zákonodárců, a ani rok 2010 nebyl výjimkou. Bohužel tradičně byly největší změny schváleny až v prosinci, takže na seznámení s nimi měla odborná veřejnost jen několik dnů do nabytí účinnosti hned 1. 1. 2011. Použitelností řady novinek dále zamíchalo 15 přechodných ustanovení.
V minulých dílech jsme se zabývali otázkou, co vše udělat pro to, aby byla smlouva platně uzavřena. Přes všechny návody, jak správně uzavřít smlouvu, ale v praxi dochází k situacím, kdy smlouva byla uzavřena „chybně“. Co se děje v takovém případě?
Není od věci si čas od času připomenout, za jakých podmínek si může poplatník – fyzická osoba, odečíst od základu daně hodnotu daru poskytnutých za účelem stanovým v zákoně o daních z příjmů.