Životní minimum
Existenční minimum
Hlavní využití životního a existenčního minima
Náklady na bydlení
Společně posuzované osoby
Započitatelné příjmy
Valorizace životního a existenčního minima
Informace a žádosti
Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Platné částky životního a existenčního minima jsou stanoveny nařízením vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.
Životní minimum
– je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb
Částky životního minima platné od 1. ledna 2023 (v Kč za měsíc)
pro jednotlivce |
4 860 |
pro první osobu v domácnosti |
4 470 |
pro druhou a další osobu v domácnosti,
která není nezaopatřeným dítětem |
4 040 |
pro nezaopatřené dítě ve věku: |
|
do 6 let |
2 480 |
6 až 15 let |
3 050 |
15 až 26 let (nezaopatřené) |
3 490 |
Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
Příklady životního minima různých typů domácností (v Kč za měsíc)
jednotlivec |
4 860 |
dva dospělí |
4 470 + 4 040 = 8 510 |
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let |
4 470 + 2 480 = 6 950 |
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let |
4 470 + 4 040 + 2 480 = 10 990 |
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let |
4 470 + 4 040 + 3 050 + 3 490 = 15 050 |
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let |
4 470 + 4 040 + 2 480+ 3 050 + 3 490 = 17 530 |
Existenční minimum
– je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
Částka existenčního minima platná od 1. ledna 2023 (v Kč za měsíc)
Hlavní využití životního a existenčního minima:
- hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi; životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina
- životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zejména u přídavku na dítě a porodného); v případě dávek pěstounské péče tvoří i základ pro výpočet jejich výše
- další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.
Náklady na bydlení
- životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení
- ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení
Společně posuzované osoby:
- rodiče a nezletilé nezaopatřené děti
- manželé nebo registrovaní partneři
- rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami
- jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby
Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.
Započitatelné příjmy
S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:
- příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
- příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
- náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
- peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
- sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
- podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
- příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
- části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
- příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
- zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
- příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.
Valorizace životního a existenčního minima
Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období pět procent. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.
Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana. Pracovníci příslušných kontaktních pracovišť poskytnou všechny potřebné informace.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vytvořeno: 10. 2. 2022