Odstupné při ukončení pracovního poměru

Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).

Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
• nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).

U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Příklad 2

Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.

V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.

Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.

Příklad 4

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.

Příklad 5

Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.

Příklad 6

Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:

Tab.: Výpočet výše odstupného
 

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.