Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?

Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).

Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
  • nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).

U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Příklad 2

Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.

V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.

Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.

Příklad 4

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.

Příklad 5

Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.

Příklad 6

Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:

Tab.: Výpočet výše odstupného
 

Text Částka v Kč
Odstupné 40 000
Základ daně 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800
Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč 10 020 − sleva 2 070 = 7 950
Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč 900
Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč 1 300
Čistý příjem 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850
Náklad zaměstnavatele 66 760


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Eva
    16.03.2021 05:26

    Dobrý den, pracuji u neziskové organizace – občanskou prospěšné společnosti od roku 1995, každý rok je mi prodlužována pracovní smlouva na dobu určitou. Od září roku 2020 jsem v pracovní neschopnosti po úraze (nikoliv pracovním). V prosinci 2021 mi konci smlouva na dobu určitou a zaměstnavatelem mi bylo ústně sděleno, že jsem na dlouhodobě pracovní neschopnosti, tudíž mi nebude smlouva prodloužena. Jak se bránit? Zaměstnavatel porušuje zákoník práce, opakovaným prodlužováním doby prac. poměru na dobu určitou. Děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Inka
    09.03.2021 13:24

    Dobrý den, už při nástupu na mateřskou jsem věděla, že mé místo bude zrušeno z důvodu ukončení činnosti zařízení. Vše bylo ošetřeno tak, že to se mnou bude řešeno po ukončení rodičovské. Teď mi byly nabídnuty tři možnosti – jiná á pracovní pozice- o tu zájem nemám, výpověď z organizačních důvodů s tím, že by tam běžela dvouměsíční výpovědní lhůta, ale nevím co bych dělala, když mé pracovní místo zaniklo a nebo třetí možnost ukončení dohodou bez výpovědní lhůty, ale ukončení z mé strany, což se mi moc nelíbí, protože není překážka na mé straně. Co by prosím pro mě ve finále znamenala ať už druhá, nebo třetí varianta děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    03.03.2021 12:23

    dobrý den, odpovědi na Vaše dotazy naleznete přímo v článku, jak by měla vypadat dohoda, abyste měla nárok na zákonné odstupné, že může být i vyšší bez odvodu ZP a SP, pokud jde o důvody k výpovědi z org. důvodů atd. Diskuse opravdu nemá sloužit k zodpovídání obšírných dotazů.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Iva
    03.03.2021 11:23

    Dobrý den,v současné době jsem na neschopence. U svého zaměstnavatele pracuji víc jak 20 let. Nyní jsem byla kontaktována, že již se se mnou v práci nepočítá, a že bychom se měli společně dohodnout na mém odchodu ze zaměstnání. Nejsem pryž perspektivní. Bylo mi navrhnuto, že mi dají 5mesicni odstupné, ale vzápětí mi přišel email, že to nejde a že dostanu pouze 3mesicni že zákona. Vůbec nevím, jak se .am k tomu postavit, jakou formou podat výpověď, abych nebyla škodná i při pobírání podpory. Mám poměr na dobu neurčitou. Ještě bych chtěla poradit, jaký důvod bylo nejlépe udat pro rozvázání pracovního poměru, abych nepřišla o co největší výhody. Je mi 55 let. Děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    22.02.2021 15:26

    Dobrý den, i ve Vašem případě (za předpokladu, že DPČ je na jinou činnost, než jste vykonávala dle pracovní smlouvy, aby šlo o zákonné odstupné) se zdravotní ani sociální pojištění z odstupného neodvádí.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Veronika
    22.02.2021 13:38

    Dobrý den, po rodičovské dovolené jsem dostala výpověď pro nadbytečnost, oddělení, ve kterém jsem pracovala bylo v průběhu mé rodičovské zrušeno. Jestli jsem to správně pochopila, tak z odstupného ve výši 3 platů dovedu daň z příjmu. Současně pracuji u toho samého zaměstnavatele na DPČ. Pokud bude DPČ pokračovat i po 31.3. (Konec výpovědní lhůty) jaké budou odvody? Zdravotní a sociální se bude počítat pouze z DPČ nebo i z odstupného, tedy souhrn všech příjmů od jednoho zaměstnavatele? Děkuji za radu.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    19.02.2021 17:04

    Dobrý den, odstupné ze zákona náleží za vyjmenované případy, které jsou uvedeny v článku. Diskriminace by spíše byla podnětem k prošetření jednání ze strany inspektorátu práce, pokud by byla prokázána.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Boyka Katova
    19.02.2021 16:59

    Dobry den, chci se zaptat.jestli se da skoncit pracovni smlouv na dobu neurcitou s duvode diskriminace, a mochu li za to chtit otstupne.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    20.01.2021 19:12

    Dobrý den, v daňovém přiznání se uvádějí celoroční příjmy, a pokud ty celkově převýší hranici pro zvýšenou sazbu 23 %, bude jí zatíženě právě část nad tuto hranici. pokud celoročního příjmu nedosáhnete tak vysokého, aby příjem přesáhl uvedenou hranici, zůstane zachována daň ve výši 15 % a záloha ze mzdy tedy bude tvořit přeplatek na dani.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zdenek
    20.01.2021 18:03

    Dobrý den, kvuli organizačním změnám u zaměstanvatele dostanu nejspíše ke dni 30.6.2021 výpověď pro nadbytečnost s odstupným. Součet příjmu za měsíce 1-6 a odstupného zřejmě přesáhne hranici pro zdanění 15% za rok 2021. Jak s v takovém případě bude počítat daň v daňovém přiznání za rok 2021?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    07.01.2021 08:03

    Dobrý den, pokud byla uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru, skončí tento pracovní poměr 31.1.2021 a žádná výpovědní doba neprodlužuje jeho délku. Odstupné dle zákona náleží jen, pokud v dohodě je napsáno, že důvodem skončení pracovního poměru jsou organizační důvody, pro které by bylo možné jinak podat výpověď ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michal
    06.01.2021 23:01

    Dobry den p. Martinkova,
    Vyborny clanok s prikladmi, vdaka!
    Rad by som sa spytal na nasledujucu situaciu:
    – pracovny pomer zacal 15. 2. 19
    – ukoncenie (okamzite) zo strany zamestnavatela z org. dovodov k 31. 1. 21
    – 2 mesacna pracovna doba sa dohodou zrusi (vyplatia sa 2 platy za tuto dobu)
    Chcem sa spytat, ci vyska odstupneho bude:
    a) Tieto 2 platy + 2-nasobok priemerneho zarobku
    b) Tieto 2 platy + 3-nasobok priemerneho zarobku (z titulu, ze danou vypovednou lehotou by pracovny pomer presiahol 2 roky)
    Dakujem vopred!

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    02.01.2021 13:20

    Dobrý den, výpověď ze strany zaměstnavatele má výpovědní dobu,která začíná běžet dnem převzetí výpovědi. Pokud syn nic nepodepsal, nemůže ani pracovní poměr ze dne na den skončit (to by bylo možné jen pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, kdy by mohl zaměstnavatel zrušit okamžitě pracovní poměr, ovšem s jasnými důvody. Doporučuji se případně obrátit na inspektorát práce, popř. se se zaměstnavatelem domluvit na dalším postupu.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Romana
    31.12.2020 13:48

    Dobrý den, prosím syn dnes byl v práci a po pracovní době mu zaměstnavatel, donesl výpověď k dnešnímu dni tj 31.12.2020 s tím, že má jít v pondělí 4.1.2021 na UP.
    Má smlouvu na dobu neurčitou.Výpověď mu nepodepsal, jelikož nejde přece z hodiny na hodinu dát výpověď když v ten den navíc pracoval a také má nárok na odstupné pracoval tam 14 měsíců.Navíc musí dát asi vědět s dostatěčným předstihnem vědět, že bude propuštěn.Děkuji za bližší info.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela
    14.12.2020 13:21

    Dobrý den, odstupné by bylo v tomto případě vypláceno v březnové výplatě, kdy se stále používá průměr za IV. čtvrtletí 2020.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Josef
    13.12.2020 21:33

    Dobrý den, pokud by byl pracovní poměr ukončen k 31.3.2021, vycházelo by se při stanovení odstupného z průměrného výdělku za rozhodného období 1.1 až 31.3.2021?
    Děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    04.12.2020 18:39

    dobrý večer, výpovědní doba ještě představuje standardní dobu výkonu práce, kdy Vám má zaměstnavatel přidělovat práci v souladu s vykonávanou pracovní pozicí.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Gabriela
    04.12.2020 08:56

    Dobrý den, díky této úžasné diskusi jsem si našla odpovědi téměř na všechny své otázky. Nicméně mám ještě jeden dotaz k této problematice.
    V lednu mě bude končit rodičovská dovolená, zaměstnavatel pro mě nemá vhodnou pozici, nabízí ukončení prac.poměru dohodou bez udání důvodu s tím, že mě vyplatí určitou částku jako mimořádnou odměnu. Vyplacená částka po zdanění a odvodu soc.a zdrav.pojištění by byla o dost nižší, než-li částka, kterou bych získala v případě výpovědi tj. 2+3 průměrné platy.
    Otázka zní, pokud bych dostala v lednu výpověď, 2 měsíční výpovědní lhůta únor a březen, nemůže mě zaměstnavatel nařídit, abych na tu dobu docházela do zaměstnání, i když pro mě nemá pozici? Tedy, že by mi dal nějakou méně kvalifikovanou práci? Musím na to přistoupit ?
    Předpokládám, že bych byla po tuto dobu na překážkách na straně zaměstnavatele.
    Děkuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    26.11.2020 13:27

    Dobrý den, do délky pracovního poměru pro účely výpočtu výše odstupného se DPP nezapočítává, to je práce konaná mimo pracovní poměr, byť dle podmínek zákoníku práce.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • adriana lainová
    26.11.2020 11:35

    Dobrý den, chci se zeptat. V lednu v roce 2020 jsem nastoupila na DPČ, v dubnu 2020 přešla na kvůli vyčerpání hodin na DPP. V polovině června 2020 jsem nastoupila na stálo na HPP. Nyní mi bylo oznámeno (zatím neoficiálně) že k 31.03.2021 se bude rušit má pracovní pozice. Mohu se zeptat zda se do toho roku počítá i DPP? že by se tedy jednalo o dvojnásobek odstupného, či jen jeden plat odstupného? Děkuji moc za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Příležitostný prodej vlastních výrobků a přebytků z pohledu daní

    |

    S příchodem sezóny připomíná Finanční správa pravidla pro prodej hub, lesních plodů nebo domácích zavařenin. Pokud prodáváte pouze příležitostně vlastní přebytky, nemusí vám automaticky vzniknout daňové povinnosti. Jiná situace však nastává, pokud činnost vykonáváte pravidelně, systematicky a s cílem dosahovat zisku. V takovém případě už může jít o podnikání, které s sebou nese povinnost registrace i zdanění dosažených příjmů. O tom, zda se jedná o příležitostný prodej, nebo podnikání, nerozhoduje pouze výše příjmů, ale především charakter a rozsah činnosti. Finanční správa proto doporučuje, aby si lidé před zahájením pravidelného prodeje ověřili, jaké povinnosti se na jejich činnost vztahují.

Daňový kalendář

25. 6. 2026
DPH za květen 2026
30. 6. 2026
Srážková daň za květen 2026
1. 7. 2026
Odložené daňové přiznání 2025
10. 7. 2026
Splatnost daně za květen 2026
20. 7. 2026
Zálohy za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty