Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?

Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).

Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
  • nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).

U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Příklad 2

Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.

V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.

Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.

Příklad 4

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.

Příklad 5

Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.

Příklad 6

Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:

Tab.: Výpočet výše odstupného
 

Text Částka v Kč
Odstupné 40 000
Základ daně 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800
Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč 10 020 − sleva 2 070 = 7 950
Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč 900
Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč 1 300
Čistý příjem 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850
Náklad zaměstnavatele 66 760


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Michaela Martínková
    20.02.2025 22:20

    Dobrý večer, odstupné řeší § 67 zákoníku práce, a ten se vztahuje na všechny zaměstnance, dohodou lze sjednat i vyšší odstupné, než náleží dle zákoníku práce.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Tereza Pridalova
    18.02.2025 18:36

    Dobrý den, měla bych se po dvou dětech ( 6 let doma ) vrátit do práce ( učitelka 1.stupen ) ale zaměstnavatel se chce domluvit dohodou na zrušení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti , chtěla bych se zeptat , zda si mohu říct o odstupné ve výši 5 platů ? Pracovala jsem tam 4 roky a je to státní škola . Dekuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Hauzarová
    05.11.2024 08:24

    Dobrý den, moc děkuji za upozornění, od 1.1.2024 opravdu došlo ke změně vyplácení podpory tak, jak uvádíte. Poslední odstavec bude aktualizovaný.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Klakurkova
    02.11.2024 19:54

    Též si myslím, že poslední odstavec týkající se nároku na podporu v nezaměstnanosti není aktuální. Bylo změněno od 1.1.2024.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jana
    01.11.2024 11:06

    Je informace v posledním odstavci článku týkající se nároku na podporu v nezaměstnanosti aktuální? Nebylo toto od 1. 1. 2024 změněno – nepřísluší podpora v nezaměstnanosti od prvního měsíce i při výplatě odstupného?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Eva
    07.08.2024 14:28

    Dobrý den, lze u výpovědi pro nadbytečnost ukončit s okamžitou platností? Bez výpovědní doby? Je to na přání zaměstnance. Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • haňule
    02.08.2024 09:20

    Dobrý den, dcera pracovala na prodejně v hypermarketu, ma smlouvu na dobu neurčitou. Nyní se bude vracet po rodičáku, místo není. Můžou ji nutit vzít místo v jiném městě? Z důvodu dojíždění jinde (kvůli malému) se jí to nehodí. Tudíž by brala odstupné pokud by měla nárok.Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    03.06.2024 14:18

    Dobrý den, převedení zaměstnance na jiný druh práce nebo přeložení na jiné místo výkonu práce je změna pracovní smlouvy, se kterou musí souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel. Bez tohoto souhlasu není možné změnu provést, tudíž výpověď z organizačních důvodů s odstupným běží stále.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zdenek Strnad
    31.05.2024 12:46

    Moje místo se ruší abylo mi nabytnuto utehoz podniku jimisto nové místo mi nevyhovuje a nechci ho přijmout .Mám nárok na odstupné .Předem děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    15.04.2024 16:37

    dobrý den, pro tyto účely se používá pravděpodobný výdělek, což je částka, kterou by zaměstnanec dosáhl, pokud by v daném období pracoval. Určitě se bude vycházet z platné pracovní smlouvy či mzdového výměru.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jan
    15.04.2024 12:32

    Dobrý den, rád bych se zeptal manželka byla na mateřské cca 6 let, zaměstnavatel již nedrží manželce stejné místo jak před nástupem na mateřskou dovolenou, navrh odstupné 3 platy. Moje otázka zní zda odstupné je vypočítané z platu před cca 6 lety co měla v pracovní smlouvě nebo se to počítá jinak ? moc vám děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    31.10.2023 08:10

    Dobrý den, výpověď dohodou neexistuje. buď se jedná o dohodu o skončení PP, kdy s ní musí souhlasit obě strany, nebo může jedna ze stran dát jednostrannou výpověď, ale zaměstnavatel musí vždy své kroky odůvodnit a důvodem mohou být jen ty, které uvádí zákon. Zaměstnanec se proti neplatné výpovědi může bránit žalobou, nebo se obrátit na inspektorát práce.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jan Mrlík
    30.10.2023 18:13

    Dobrý den, může mě zaměstnavatel donutit k výpovědi dohodou, když z ničeho nic přišel s tím, že nemám dostatečné kompetence? Jsem u něj zaměstnán rok a půl.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    10.10.2023 11:57

    Dobrý den, pokud jste neměla v říjnu žádný zaměstnanecký poměr a evidenci u úřad práce ukončíte k 31.10.2023, máte za říjen nárok na podporu v nezaměstnanosti.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Kozáková
    09.10.2023 19:50

    Dobrý den. od 1. července jsem na ÚP. Na Červenec,Srpen a Září jsem dostala odstupné. Říjen jsem nepracovala,ale od 1 .listopadu nastupují do nové práce. Bude mi za říjen vyplacena podpora? Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    22.09.2023 11:49

    Dobrý den, na úřad práce se hlásíte, pokud nemáte zaměstnání, takže to nutné opravdu není.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jana
    22.09.2023 11:45

    Dobrý den, v prosinci a v lednu mi poběží dvouměsíční výpovědní doba, po té mi bude vyplaceno odstupné. Je nutné se potom hlásit na úřad práce nebo můžu být hned od února zaměstnaná? Děkuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    22.09.2023 08:34

    Dobrý den, zaměstnavatele nemůže pracovní poměr jednostranně ukončit ihned, muselo by se jednat o dohodu o skončení PP s uvedenými výpovědními důvody – je to popsáno v článku.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zuzana
    21.09.2023 15:16

    Dobrý den, může zaměstnavatel ukončit prac. poměr z organizačních důvodů ihned, bez dvouměsíční výpovědní lhůty, s tříměsíčním odstupným?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    06.06.2023 12:41

    Dobrý den, pro výpočet nároku na odstupné se použije poslední průměrný výdělek, který se váže na období, kdy mělo být odstupné vyplaceno. To zjistíte z výplatní pásky, jedná se o průměr předchozího kalendářního čtvrtletí v hrubé výši, proto jen informace z banky nestačí. Pokud nemáte dostatečné podklady, obraťte se na inspektorát práce.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Příležitostný prodej vlastních výrobků a přebytků z pohledu daní

    |

    S příchodem sezóny připomíná Finanční správa pravidla pro prodej hub, lesních plodů nebo domácích zavařenin. Pokud prodáváte pouze příležitostně vlastní přebytky, nemusí vám automaticky vzniknout daňové povinnosti. Jiná situace však nastává, pokud činnost vykonáváte pravidelně, systematicky a s cílem dosahovat zisku. V takovém případě už může jít o podnikání, které s sebou nese povinnost registrace i zdanění dosažených příjmů. O tom, zda se jedná o příležitostný prodej, nebo podnikání, nerozhoduje pouze výše příjmů, ale především charakter a rozsah činnosti. Finanční správa proto doporučuje, aby si lidé před zahájením pravidelného prodeje ověřili, jaké povinnosti se na jejich činnost vztahují.

Daňový kalendář

25. 6. 2026
DPH za květen 2026
30. 6. 2026
Srážková daň za květen 2026
1. 7. 2026
Odložené daňové přiznání 2025
10. 7. 2026
Splatnost daně za květen 2026
20. 7. 2026
Zálohy za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty