Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?

Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).

Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
  • nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).

U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Příklad 2

Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.

V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.

Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.

Příklad 4

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.

Příklad 5

Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.

Příklad 6

Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:

Tab.: Výpočet výše odstupného
 

Text Částka v Kč
Odstupné 40 000
Základ daně 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800
Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč 10 020 − sleva 2 070 = 7 950
Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč 900
Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč 1 300
Čistý příjem 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850
Náklad zaměstnavatele 66 760


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Michaela Martínková
    18.11.2020 14:24

    Dobrý den, zkušební doba se do pracovního poměru počítá.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jiří
    18.11.2020 10:25

    Dobrý den, mám dotaz prosím: Do doby trvání zaměstnaneckého poměru se započítává i zkušební doba anebo ne? Např. když zkušební doba byla 3 měsíce a pak poměr trval 11 měsíců, mám nárok na 2 platy (neb celkem jsem u firmy pracoval 14 měsíců). Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    04.11.2020 11:38

    Dobrý den, výpověď ze strany zaměstnavatele vždy znamená výpovědní dobu, po kterou musíte práci vykonávat (dovolenou nařizuje zaměstnavatel, pokud ji nevyčerpáte, bude po skončení pracovního poměru nárok proplacen). Důvody pro podání výpovědi nelze dodatečně měnit, ale ve Vašem případě Vám ani nebyla podána, takže důvod musí zaměstnavatel splnit až při jejím podání, což se nestalo z důvodu nemoci. Dohoda o skončení prac. poměru s důvody, pro který by mohl jinak dát zaměstnavatel výpověď s nároky na odstupné, má stejné nároky, tedy odstupné zde bude také možné vyplatit.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Petr Koten
    04.11.2020 11:29

    Dobrý den,obracím se na vás s radou,ohledně nejasností okolo mé výpovědi.Bohužel dlouhodobě marodím od 9. měsíce 2019. Neschopenku mám prodlouženu do 2.1.2021. Od dubna 2020 mám na osobním oddělení připravenu výpověď. V březnu mi byly v rámci podniku jiné pozice. Nyní mám obavy,že ihned po nástupu obdržím výpověď.Jedná se mi o to,pokud tuto výpověď obdržím,zda musím 2 měsíce odpracovat( mam i zbytek dovolené). Dále se jedná o výši odstupného,která je v kolektivní smlouvě 6-ti měsíční v mém případě. Vedení mi ovšem podává o tomto různé informace.Přikládám důležitou část textu s personálním ředitelem. Děkuji za vaše rady.
    Dobrý den, pane

    pro mne se jeví Vaše situace tak, že jsme na Jaře v rámci redukování zaměstnanců na pozicích seřizovačů – technologů obdrželi návrh na zrušení Vašeho pracovního místa – to jsme také projednali s odbory a připravili výpověď z organizačních důvodů.
    Výrobní ředitel mi v té době sdělil, že , že se s Vámi domluví na tom, jestli přijmete nějakou jinou pozici v podniku,nebo jestli pracovní poměr ukončíte.
    Vzhledem k tomu, že jste ale od 17.9.2019 v pracovní neschopnosti, nemůžeme Vám tuto o výpověď předat a ani se dohodnout na nějakém jiném přesunu v rámci podniku Zákoník práce nám to v takovém případě nedovoluje.

    Vzhledem k tomu, že se tyto dohody odehrály takřka před ½ rokem – a situace ve firmě se v mnohém změnila, bylo by asi dobře, aby jste si spolu s vedením Linkuže oboustranně potvrdili, že na této věci se nic nemění.

    Pokud by mnělo dojít k výpovědi pro nadbytečnost, budete muset ukončit pracovní neschopnost, abychom Vám výpověď mohli předat.
    V případě, že budete chtít pracovní poměr ukončit jiným způsobem, tak ztrácíte nárok na odstupné – ale to asi víte.
    Jse mi o to,že je výpověď jednou koncipována jako zrušení pozice a jednou jako pro nadbytečnost.Existuje možnost okamžitého ukončení dohodou (po ukončení neschopnosti) s odstupným?Zřejmě záleží na zaměstnavateli.
    Děkuji za informace.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    23.10.2020 08:25

    Dobrý den, na způsobu dřívějšího ukončení pracovního poměru se musíte dohodnout – i v rámci dohody lze vyplatit odstupné, pokud je důvodem uzavření dohody o skončení pracovního poměru nadbytečnost, jako byla u původní výpovědi – ale zaměstnavatel s tímto způsobem nemusí souhlasit, protože ve výpovědní době jste stále zaměstnancem a máte vykonávat zadanou práci.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jaramara
    23.10.2020 05:48

    Dobry den. Zamestnavatelmi dal vypoved za nadbytecnost a do vypovedi napsal odstupne 3 mesice.vypovedni doba 2 mesice.pokud zazadam o drivejsi propusteni o mesic z duvodu ze potrebuji nastoupit do noveho zamestnani. Ztracimnarok na odstupne?? Ci nikoliv? Dikyza odpoved

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    19.10.2020 22:46

    Dobrý večer, odstupné je rozděleno podle délky pracovního poměru, předpokládám u Vás, že netrval ani 1 rok, proto máte nárok ze zákona na 1 měsíc odstupného.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Daniela Nováková
    19.10.2020 14:00

    Dobrý den,

    Mám na Vás dotaz. Když bych dostala výpověď krátce po skončení zkušební doby, mám nárok na proplacení 2 měsíčních platů ?

    Děkuji,
    S pozdravem,
    Nováková D.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    21.09.2020 14:37

    Dobrý den, v tom případě ale pracovní poměr neskončil výpovědí, nýbrž uplynul dobou určitou. Odstupné v tomto případě dle zákona nenáleží.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Lenka L
    21.09.2020 14:00

    Dobry den, dekuji za odpoved. K vypovedi byl vytvoren dodatek, ze se pracovni pomer sjednava na dobu urcitou k 14.9. Dekuji. L.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    21.09.2020 13:16

    Dobrý den, záleží na způsobu ukončení výpovědní doby u původního zaměstnavatele, protože zákon o takovém zkrácení nijak nehovoří. Mohlo dojít ke změně ve způsobu ukončení pracovního poměru na dohodu o skončení pracovního poměru k 14.9. Jinak obecně platí, že na odstupné není nárok jen tehdy, když byste nastoupila zpět ke stejnému zaměstnavateli.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Lenka L
    21.09.2020 10:04

    Dobry den, chtela jsem se zeptat, zda mam narok na odstupne z duvodu nadbytecnosti s 2 mes. vypovedni lhutou (ukonceni k 30.9.). Ve firme jsem pracovala 1,5 roku. Ale ve vypovedni lhute jsem si nasla novou praci a vypovedni lhuta byla ukoncena driv k 14.9.. Puvodni zamestanavatel tvrdi, ze nemam narok na odstupne. Je to prosim pravda? Ja myslim, ze mam pravo na odstupne.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    10.09.2020 16:12

    Dobrý den, nevím, co na Vaší výplatní pásce znamená zkratka PPU, kažodpádně veškeré náhrady mzdy, kam patří i odstupné, se počítají z průměrného hodinového průměru ze skutečné odpracované doby, pokud nějaká v předchozím kal. čtvrtletí byla, popř. se použije pravděpodobný průměrný výdělek, jak jsem již vysvětlovala níže.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Tandenka
    10.09.2020 13:44

    Dobry den chapu to dobre ze i kdyz sem od zari ve vypovedni lhute bude se pocitat odstupne z prumeru za cervenec,srpen,zari.? Ja byla v to obdobi na osetrovnem a pak na 60% doma ale na vyplatni pasce mam za to odbodi napsano PPU 150 kc..znamena to ze i kdyz sem tam nebyla bude se to pocitat z tech jako by 150 korun ?Dekuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    07.09.2020 08:32

    Dobrý den, do průměrného výdělku se vždy započítává hrubá mzda za odvedenou práci a za odpracovaný čas, nepatří tam náhrady mzdy (jako jsou prostoje či dovolená). výpovědní doba Vám plyne za září a říjen, pro účely odstupného se tedy bude počítat průměrný výdělek za III. čtvrtletí. Pokud v něm nebyla žádná odpracovaná doba, bude použit pravděpodobný výdělek, tedy ten, kterého byste dosáhla, pokud byste standardně pracovala.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Tandenka
    06.09.2020 12:58

    Dobry den od brezna do konce cervna jsem byla na osetrovnem a pak sem nastopupila do prace kde jsem byla 14 dni v danem mesici na 60% doma a tak to je az dodnes.31.8. Jsem dostala vypoved a zajima me za jake obdobi se mi bude pocitat odstupne a jestli mi pomuze si vzit aspon v zari jeste dobolenou aby se mi trosku zvedl prumer.dekuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    03.09.2020 21:54

    Dobrý večer, to je vše věcí oboustranné dohody,zda bude pokračovat stávající smlouva s úpravou pracovního zařazení, nebo uzavřete novou pracovní smlouvu s účinností od konce výpovědi původní smlouvy.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Princezna
    03.09.2020 20:55

    Dekuji za odpoved a pokud mi teda ve vypovedi nabidnou jinou praci tak pak mam opet smlouvu na dobu neurcitou?Nebo mi muze dat novou smlouvu?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    03.09.2020 20:18

    Dobrý večer, ve výpovědní době můžete být stále na překážkách v práci, takže platí i všechny vnitřní směrnice, které má zaměstnavatel k tomuto problému vyhotovené. K Vašemu druhému dotazu: pokud byste nastoupila ke stejnému zaměstnavateli, ztratíte nárok na odstupné z první výpovědi.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Princezna
    03.09.2020 20:07

    Dobry den dostala sem vypoved a za 3 dny mi zamestnavatel nabidl jinou praci.Jak to je v pripade ze praci vemu?Zustane mi opet smlouva na dobu neurcitou a nebo mi muze dat znovu smlouvu na 3 mesice bez naroku nad odstupne?Dekuji za odpoved

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Příležitostný prodej vlastních výrobků a přebytků z pohledu daní

    |

    S příchodem sezóny připomíná Finanční správa pravidla pro prodej hub, lesních plodů nebo domácích zavařenin. Pokud prodáváte pouze příležitostně vlastní přebytky, nemusí vám automaticky vzniknout daňové povinnosti. Jiná situace však nastává, pokud činnost vykonáváte pravidelně, systematicky a s cílem dosahovat zisku. V takovém případě už může jít o podnikání, které s sebou nese povinnost registrace i zdanění dosažených příjmů. O tom, zda se jedná o příležitostný prodej, nebo podnikání, nerozhoduje pouze výše příjmů, ale především charakter a rozsah činnosti. Finanční správa proto doporučuje, aby si lidé před zahájením pravidelného prodeje ověřili, jaké povinnosti se na jejich činnost vztahují.

Daňový kalendář

25. 6. 2026
DPH za květen 2026
30. 6. 2026
Srážková daň za květen 2026
1. 7. 2026
Odložené daňové přiznání 2025
10. 7. 2026
Splatnost daně za květen 2026
20. 7. 2026
Zálohy za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty