Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?

Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).

Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
  • nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).

U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Příklad 2

Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.

V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.

Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.

Příklad 4

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.

Příklad 5

Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.

Příklad 6

Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:

Tab.: Výpočet výše odstupného
 

Text Částka v Kč
Odstupné 40 000
Základ daně 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800
Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč 10 020 − sleva 2 070 = 7 950
Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč 900
Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč 1 300
Čistý příjem 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850
Náklad zaměstnavatele 66 760


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Michaela Martínková
    29.06.2020 14:39

    K dotazu Bronislavy: na odstupné nárok mate. Pokud Vám ho zaměstnavatel nevyplatí, obraťte se na inspektorát práce.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Martin
    29.06.2020 09:48

    Dobrý den, do 30.6.2020 jsem na OČR s dcerou a četl jsem, že během OČR nemohu dostat výpověď? Je to tak? To by znamenalo, že první termín pro výpověď je 1.7 a dvouměsíční výpovědní lhůta by běžela až do 30.9.2020. Děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Bronislava
    27.06.2020 20:25

    Dobrý den,
    Chtěla bych se zeptat, pokud podepíšu dohodu o rozvázání pracovního poměru ve znění “ tato dohoda se uzavírá z důvodu nadbytečnosti zaměstnance dle paragrafu 52 písm. c) zákoníku práce, ke které došlo na základě rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení pracovního místa” náleží mi i v takovém případě odstupné, když není uvedeno v dohodě, nebo je to sporné a je možnost, že mi odstupné nemusí byly vyplaceno? Můj zaměstnavatel se totiž snaží odstupnému vyhnout a já jsem si našla že podle zákoníku práce mi na odstupné náleží automaticky. Zaměstnavatel mi tuto možnost nabídl sám aniž by věděl, že tato možnost existuje, pokud to sporné není a já na nej mám nárok i když není uvedeno v dohodě, jak mám postupovat dál, když můj zaměstnavatel tuhle skutečnost neví?

    Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela
    21.06.2020 22:40

    Dobrý večer, výpověď dohodou neexistuje. § 49 zákoníku práce řeší dohodu o skončení pracovního poměru, a pokud u něj není uveden důvod, pro který by zaměstnavatel mohl jinak dát výpověď, pak skutečné nárok na odstupné není. Nevyčerpanou dovolenou musí zaměstnavatel vyplatit při poslední výplatě, pokud tak neučinil, urgujte ho a popř. se obraťte na inspektorát práce.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • PatrikFM
    21.06.2020 21:01

    Dobry den, chci se zeptat.Zaměstnavatel mi dal po 13 měsících výpověd dohodou par.49 .Vypoděd jsem dostal bez vypovědní doby.Důvod uveden nebyl avšak měl ve vypovědi napsáno že mi neořísluší odstupné.Slíbil proplatit dovolenou avšak 2 měsíce se nic neděje,mám prý počkat. Co mohu dělat a na co mám ze zákona nárok

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela
    09.06.2020 16:13

    Dobrý den, odpovědi na Vaše dotazy najdete vesměs v předchozí diskusi: odstupné se počítá z průměrného výdělku za uplynulé čtvrtletí, a pokud v něm nebyl ani jeden den odpracovaný, pak podle pravděpodobného výdělku, který byste obdržela (při neměnné hrubé mzdě to tedy bude opravdu obdoba průměru za I. čtvrtletí). vyplácí se s poslední výplatou, pokud dovolenou ve výpovědní době, kdy nadále máte vykonávat práci (ale zřejmě máte prostoje s náhradou mzdy) nevyčerpáte, musí Vám být proplacena také v posledním výplatním termínu. To, že zaměstnavatel ukončení v průběhu činnost, ho nezbavuje povinnost vyplatit své závazky, mohla byste se případně obrátit na soud se svými nároky, jinou radu pro Vás bohužel nemám. U nevyplaceného nároku na odstupné byste mohla požádat o refundaci úřadu práce, pokud se zaměstnavatel dostane do problémů a splníte podmínky.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Hana
    09.06.2020 11:19

    Dobrý den, na konci května jsem dostala výpověď pro nadbytečnost s dvouměsíční výpovědní lhůtou, pracovní poměr tedy končí k 31.7. V zaměstnání jsem od roku 2016, smlouvu mám na dobu neurčitou. V zaměstnání jsem byla naposledy 16.3., od té doby jsem doma na 60%, protože pro mě zaměstnavatel nemá práci, takto to bude pokračovat celou výpovědní lhůtu. Chápu prosím správně, že průměrný výdělek pro odstupné se bude počítat ze mzdy za měsíce leden, únor, březen a odstupné mi bude vyplaceno v srpnu společně s červencovou výplatou? Ještě mi také zbývá 22 dní dovolené (10 loňské, 12 letošní) a sám zaměstnavatel mi řekl, že je na mně zda si dovolenou budu chtít vybrat nebo nechat proplatit. Co je pro mě výhodnější? A jak by to bylo s případným proplacením dovolené a odstupného v případě, že zaměstnavatel ukončí činnost během výpovědní lhůty? Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    08.06.2020 15:10

    Dobrý den, pokud zaměstnavatel porušil své povinnosti, protože nevykázal správně Vámi odpracovanou mzdu, doporučuji se obrátit na inspektorát práce. Obecně platí, že odstupné se počítá z průměrného výdělku, nikoli z náhrad, které podle Vašeho vyjádření máte ve výplatní pásce uvedeno.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Andreaa
    07.06.2020 21:16

    Dobrý den, dostala jsem ke dni 31.5. 2020 výpověď pro nadbytecnost s 2 měsíční výpovědní lhůtou, která mi končí 31.7.2020.
    Za duben jsem dostala mzdu jen 60%, přesto-že jsem chodila do práce min. 8 hodin denne, dokonce i přesčasy, které se mi bohužel nezapočítávaji. Na výplatní pásku mi zaměstnavatel napsal, že jsem odpracovala 0 pracovních dní v měsíci duben, 22 dní napsal do kolonky postoje, které činí tedy 80prpcent výdělku a tužkou mi dopsal že dostanu 60procent z mé mzdy.
    Výplatu mi doložit penězi odmyta. Chci se zeptat, zda dostanu odstupny plat zprumerovany za 2.ukoncene čtvrtletí ve 100% me mzdy, nebo se do průměru započíta 60procentni mzda z dubna.
    Děkuji za odpověď. PS: vyhodil mě po tom, co jsem po něm chtěla doložit výplatu za duben a přepsat výplatní pásku. Předem děkuji za odpověď. Andreaa

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela
    31.05.2020 12:34

    Dobrý den, Váš pracovní poměr skončí k 31.7.2020 a bude použit průměrný hrubý výdělek za II. čtvrtletí – ovšem do něj se náhrady mzdy nepočítají, tzn. průměr se zjistí z odpracované hrubé mzdy.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Štěpán Markovský
    31.05.2020 11:55

    Dobrý den, dostal jsem 29.5.2020 výpověď pro nadbytečnost. Pracovní poměr mám na dobu neurčitou. Z čeho se bude počítat odstupné, když chodím do práce jen dvakrát v týdnu a ostatní dny jsu na 60%.Tento stav je již celý duben, květen a bude celý červen.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    30.05.2020 10:07

    Dobrý den, ve Vašem případě bude skutečně použit průměrný výdělek za II.čtvrtletí; ten se podle zákoníku práce vypočítá z hrubé mzdy a odpracované doby za dané období. Protože náhrady mzdy náleží za dobu fakticky neodpracovanou, nebude průměrný výdělek touto náhradou ovlivněn. Podpora v nezaměstnanosti se bude skutečně počítat z průměrného čistého výdělku ve II. čtvrtletí.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Libor C.
    30.05.2020 01:51

    Dobrý den, dostal jsem tento měsíc po letech výpověď pro nadbytečnost. Smlouvu jsem měl na neurčito. Běží mi teď výpovědní lhůta a smlouva mi byla ukončena ke dni 1.8.
    Znamená to tedy, že k výpočtu odstupného se použije průměr za období 2 kvartálu? Jde mi o to, že jsem v Dubnu byl skoro celý měsíc doma na 60 procentech. Teď jsem sice měsíc odpracoval, ale nyní po oznámení výpovědi to vypadá, že už mě zaměstnavatel nechá zase v Červnu doma na 60 procentech. Ovlivní toto negativně výši odstupného, nebo se toto odstupné počítá pouze z reálně odpracovaných dní, kdy jsem byl v práci? Pak jsem se chtěl ještě zeptat na případnou podporu v nezaměstnanosti, která se také počítá z posledního ukončeného kvartálu, akorát že v tomto případě z průměrné čisté mzdy. Vzhledem k tomu, že v Dubnu jsem odpracoval jen 5,5 dní a v Červnu možná neodpracuji už ani den, ovlivní toto výší případné podpory v nezaměstnanosti? Předem Vám mockrát děkuji za odpověď a celkově bych chtěl moc poděkovat, že se najde odborník jako Vy, který zadarmo poradí (nejen) v tomto, pro mnohé nelehkém období. 🙂

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    28.05.2020 21:00

    Dobrý večer, z Vašeho popisu není zřejmé, zda ke změně došlo změnou právní formy, který znamená pokračování původního zaměstnání, a tedy i délky pro odstupné, dovolené atd. Protože píšete o dovolené 39 dnů, mohlo by to navozovat právní nástupnictví, kdy byste měl nárok na odstupné 3 měsíce – to budete mí při výpovědi i při dohodě z uvedením důvodů organizačních změn. U skončení dohodou Vám navíc dovolená nevyčerpaná musí být proplacena v posledním termínu, pracovní poměr skončí dříve, můžete se přihlásit na úřad práce, ale nárok na podporu budete mít až poté, co uplyne tolik měsíců, za které budete mít odstupné. Při výpovědní době, kdy zároveň budete čerpat dovolenou, budete dostávat měsíční výplatu a odstupné až při skončení výpovědní doby, následně můžete jít na úřad práce a až po vyčerpání měsíčních dob odstupného máte nárok na výplatu dávky v nezaměstnanosti.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • venca
    28.05.2020 20:19

    Dobrý den,již od 13 března jsem na nuceném Covid volnu. Zaměstnavatel za mě žádá i kompenzaci od státu. Dnes jsem se dostavil pro vypověd údajně z organizačních důvodů – zrušení pozice pedagogický pracovník. Na výběr jsem měl dva druhy výpovědi. Dohodou z výše uvedeného důvodu nebo klasická dvouměsíční výpověd s tím, že mám 39dní dovolené, které tak vyberu. Důležité říct, že byť u zaměstnavatele pracuji přes devět let letos v únoru změnil název spolecnosti a tedy i IČO. Podepsal jsem tehdy i novou smlouvu. Potřeboval bych poradit jakou výpověd zvolit a na jaké odstupné mám popřípadě nárok. Děkuji za odpověd

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    25.05.2020 14:05

    Dobrý den, Vaše závěry jsou správné.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Eva K.
    23.05.2020 00:30

    Zaměstnavatel mi nabídl dohodu o rozvázání pracovního poměru ale s uvedením důvodu par. 52 písm. C) nadbytečnost a se 4 měsíčním odstupným. Nebo výpověď ze stejného důvodu – 2 měsíce překážky na straně zaměstnavatele a pak 2 měsíce odstupné dle zákona. Rozumím tomu správně, že dohoda je pro mne výhodnější z důvodu neplacení SP A ZP z celého 4násobku průměrného výdělku (tj. odvede se jen SP a ZP) – výpočet z Q1. Podpora v nezaměstnanosti z ÚP by pak naběhla až po těch 4 měsících?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jiří P.
    21.05.2020 18:44

    Dobrý den, děkuji ještě jednou za odpověď. Budu takto argumentovat. Jiří P.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    21.05.2020 17:55

    dobrý den, odstupné se počítá z průměrného hodinového výdělku za minulé kalendářní čtvrtletí, a pokud v něm nebyl žádný den k započtení do výpočtu průměru z odpracované mzdy, bude použit tzv. pravděpodobný výdělek, kterého byste dosáhl, kdybyste příjem z odpracované doby započitatelný měl. Určitě nemůže být odstupné v nulové hodnotě, pokud na něj máte nárok.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jiří P.
    21.05.2020 11:02

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat. Po 23 letech mi bylo v práci sděleno, že k 31.8. končím. Dle kolektivní smlouvy mám nárok na odstupné 6-8 platů (výpověď nebo dohoda). Ale jsem na OČR se synem a řekli mi, že za 2.Q budu mít průměr 0 a tudíž odstupné nedostanu žádné, nebo velmi krácené. Dle mého názoru by se ale mělo počítat z pravděpodobného výdělku. Je to tak správně? Děkuji za odpověď. Jiří P.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Příležitostný prodej vlastních výrobků a přebytků z pohledu daní

    |

    S příchodem sezóny připomíná Finanční správa pravidla pro prodej hub, lesních plodů nebo domácích zavařenin. Pokud prodáváte pouze příležitostně vlastní přebytky, nemusí vám automaticky vzniknout daňové povinnosti. Jiná situace však nastává, pokud činnost vykonáváte pravidelně, systematicky a s cílem dosahovat zisku. V takovém případě už může jít o podnikání, které s sebou nese povinnost registrace i zdanění dosažených příjmů. O tom, zda se jedná o příležitostný prodej, nebo podnikání, nerozhoduje pouze výše příjmů, ale především charakter a rozsah činnosti. Finanční správa proto doporučuje, aby si lidé před zahájením pravidelného prodeje ověřili, jaké povinnosti se na jejich činnost vztahují.

Daňový kalendář

25. 6. 2026
DPH za květen 2026
30. 6. 2026
Srážková daň za květen 2026
1. 7. 2026
Odložené daňové přiznání 2025
10. 7. 2026
Splatnost daně za květen 2026
20. 7. 2026
Zálohy za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty