Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?
Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.
Příklad
Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).
Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.
Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
- nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).
U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.
Příklad 2
Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.
V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.
Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.
Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.
Příklad 3
Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.
Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.
Příklad 4
Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.
Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.
Příklad 5
Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).
Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.
Příklad 6
Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:
Tab.: Výpočet výše odstupného
| Text | Částka v Kč |
| Odstupné | 40 000 |
| Základ daně | 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800 |
| Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč | 10 020 − sleva 2 070 = 7 950 |
| Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč | 900 |
| Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč | 1 300 |
| Čistý příjem | 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850 |
| Náklad zaměstnavatele | 66 760 |

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.








Komentáře
Michaela Martínková
15.05.2020 09:18ano Vaše odpověď je správná.
Jiří
15.05.2020 09:16to Michaela: díky 🙂 minulým kvartálním čtvrtletím je, pokud dostanu výpověď k 30.6., myšleno 1Q/2020?
Michaela Martínková
15.05.2020 09:11Dobrý den, variabilní složka mzdy obvykle bývá prémie či osobní ohodnocení, doporučuji zjistit u zaměstnavatele, jaký nárok Vám vznikl. Odstupné se počítá z průměrného výdělku za odpracovanou dobu za minulé kalendářní čtvrtletí.
Jiří
15.05.2020 09:05Celý duben jsem byl na OČR (COVID), nevykázal jsem jedinou hodinu v zaměstnání a přesto mi přišla výplata cca. 1300 Kč. Ve výplatnici je označena jako “variabilní složka mzdy”. Mám to brát jako přípravu zaměstnavatele na vyplacení co nejnižšího odstupného, až k 30.6. skončím?
Michaela Martínková
14.05.2020 23:38dobrý večer, odstupné se počítá z průměrného výdělku za odpracované dny předchozího čtvrtletí – to ale ve Vašem případě žádné nebude, bude se tedy vycházet z pravděpodobného výdělku, kterého byste dosáhl (odpovídá běžné hrubé mzdě).
Jiří
14.05.2020 17:21Dobrý den, jsem zaměstnán od 13.5.2018 a aktuálně mám smlouvu na dobu neurčitou. Od března jsem na OČR s dítětem, jemuž byla uzavřena škola v souvislosti s COVID-19. Na OČR budu do 30.6. a pak dostanu výpověď (tedy k 30.6.) Odstupné dostanu z průměrné mzdy za 1. nebo 2. Q? Děkuji
Michaela Martínková
04.05.2020 23:24Dobrý večer, odstupné se počítá z průměrného výdělku z dosažené mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí. OČR je dávka nemocenského pojištění, nikoli mzda, a vyplácí se po dobu, po kterou nemůžete pracovat – v případě skončení pracovního poměru tedy již tato podmínka naplněna není, můžete tedy žádat o podporu v nezaměstnanosti.
Marketa
04.05.2020 10:16Dobrý den, prosím tří měsíční odstupné se mi bude vypočítavat ze 100% mzdy nebo nyní jsem na ošetrovnem z 60% platu. Děkuji. A k 3o.5.2020 mi končí prac.smlouva(výpověď jsem dostala kvůli nynejši situaci podnik končí) , mam i v mesici červnu narok na osetrovne, i kdyz uz jsem nezamestnaná? Děkuji
Michaela Martínková
26.04.2020 10:14Dobrý den, průměrný výdělek podle zákoníku práce se vypočítá z hrubé mzdy a odpracované doby za dané období. Protože náhrady mzdy náleží za dobu fakticky neodpracovanou, nebude průměrný výdělek touto náhradou ovlivněna (ona sama se již vypočítává z průměrného výdělku za minulé kalendářní čtvrtletí).
Jenda
26.04.2020 09:54Dobrý den, odstupné se počítá z průměrného výdělku za minulé kalendářní čtvrtletí, počíta se 60% náhrady mzdy do průměrného výdělku ? Moc děkuji.
Michaela Martínková
22.04.2020 17:24Dobrý den, zákonný nárok na odstupné je jen z důvodu výpovědi ze strany zaměstnavatele (popř. ukončení dohodou s vyjmenovanými důvody, pro které by bylo možné dát výpověď) – překážka je na Vaší straně a pokud jste podepsala dohodu, platí ustanovení v ní uvedené.
Kateřina Neužilová
22.04.2020 13:29Dobrý den,mám nárok také na odstupné, pokud jsem nemohla nastoupit do práce z důvodu péče o dítě? Syn nastupuje do školky až v září a už mu byli 3 roky 17.4.Ukončila jsem zaměstnání na základě dohody se zaměstnavatelem.
Michaela Martínková
02.04.2020 08:31K dotazu Moniky: výpovědní doba je stanovena vždy a na odstupné máte nárok ze zákona jen ve vyjmenovaných případech, které rozebírá článek.
Michaela Martínková
02.04.2020 08:30K dotazu Kamily: Výpověď dohodou neexistuje. Pokud šlo o dohodu o skončení pracovního poměru s uvedenými důvody, bylo by vhodné do dohody doplnit i konkrétní paragraf (zde zřejmě §52, odst.2, písm. c) – org. důvody). Pak odstupné ze zákona náleží.
Michaela Martínková
02.04.2020 08:27K dotazu Kristýny: odstupné se vyplácí spolu s poslední mzdou, pokud není dohodnuto jinak. Ve Vašem případě k 30.6.2020 a průměrem bude tedy za I. čtvrtletí 2020.
monika
02.04.2020 07:01Dobrý den, takže jsem to pochopila správně,že když dostanu výpověď, tak mi běží dvouměsíční výpovědní lhůta plus mam ještě nárok na odstupné? Děkuji za odpověď
Kamila
01.04.2020 22:36Dobrý den, já i kolegové jsme dostali od zaměstnavatele výpověď dohodou, kterou sám bez předchozí domluvy sepsal. Pracovala jsem na hotelu jako recepční, v dohodě je uvedeno, že důvodem rozvazaní pracovního vztahu je současná situace a dopad nouzového stavu, v jehož důsledku nemá zaměstnavatel možnost přidělit mi práci.
Mám v takovém případě nárok na odstupné?
Moc děkuji
Kristýna
01.04.2020 00:51Dobrý den, mám jen skromný dotaz. Naše prodejna se bude uzavírat a pracovní poměr s našimi zaměstnanci bude ukončen ke dni 30.6.2020. Vzniká nám nárok na odstupné, nicméně nevím, zda se bude počítat z prvního či druhého čtvrtletí. Poradíte, prosím? Moc děkuji a přeji hezký den. 😊
Markéta
31.03.2020 10:36Děkuji paní Martínková, takže, jestli tomu dobře rozumím, když budu dostávat celé druhé čtvrtletí náhradu ve výši 60%, odstupné se vypočítá tedy z té snížené výplaty, kterou jsem pobírala ve druhém Q. Ještě jednou děkuji za odpověď.
Michaela Martínková
31.03.2020 10:23Dobrý den, odstupné se počítá z průměrného výdělku za minulé kalendářní čtvrtletí, což ve Vašem případě bude II. čtvrtletí.