Bazarový prodej pod lupou: úklid domácnosti, nebo výdělečná činnost?

Známe to asi všichni. Nadchneme se pro koupi nové věci, která má být super pomocníkem v domácnosti, ale pak zjistíme, že nám moc nevyhovuje. Třídíme věci po dětech, ze kterých už odrostly. Na Vánoce dostaneme stejný dárek dvakrát, ale nechceme se dárce dotknout, tak ho pošleme dál. Kupujeme nové vybavení na lyže a to staré už nepotřebujeme, ale je stále v dobrém stavu a někomu může ještě posloužit. Všechny tyto situace mají společného jmenovatele – zbavení se věcí, které nám neslouží, ale jsou stále funkční a jejich prodej nám může přinést nějakou tu korunu navíc. Jak je to ale se zdaněním takového přivýdělku?

Bazarový prodej neboli prodej „z druhé ruky“ je velmi běžný a pravděpodobně se ho zúčastnil každý z nás, a to ať už z pozice prodávajícího, nebo kupujícího. Pro prodej bazarových věcí existuje velké množství různých platforem, které prodej umožňují a usnadňují. Z pozice prodávajícího je však velmi důležité se zamyslet nad tím, zda se příjem z takového prodeje zdaňuje, popřípadě jakým způsobem. Pro určení zdanění příjmů z bazarového prodeje je velmi důležité odlišit prodej vlastních nepotřebných věcí od prodeje nakoupených věcí za účelem dalšího prodeje.

Prodej vlastních nepotřebných věcí vs. prodej nakoupených věcí za účelem dalšího prodeje

Situace popsané v úvodu tohoto článku se týkají prodeje vlastních nepotřebných věcí, které slouží primárně pro naši osobní potřebu. Ať už jde o oblečení, nepotřebné vybavení nebo nevhodný dárek, ve všech těchto případech došlo k jejich koupi za účelem jejich používání danou osobou. Zákon o daních z příjmů výslovně uvádí, že příjem z prodeje hmotné movité věci je osvobozený s výjimkami příjmů z prodeje:

• cenného papíru,
• motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,
• movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku.

Pokud jde tedy o prodej vlastních věcí, je příjem z jejich prodeje osvobozený až na výjimky výše uvedené.

Typickým znakem prodeje vlastních nepotřebných věcí je to, že při jejich prodeji v drtivé většině případů nelze dosáhnout zisku, protože k prodeji dochází po nějaké době, kdy cena prodeje musí zohledňovat, že jde o zboží „z druhé ruky“, jeho stav a také to, že se v některých případech může jednat o věc, která je zastaralá. Výjimkou samozřejmě mohou být například sběratelské předměty, jejichž cena v čase roste. To ale nic nemění na tom, že i kdyby došlo k dosažení zisku z takového prodeje, příjem z prodeje je osvobozený, pokud nepůjde o níže uvedený případ.

Jiná situace však nastává v případě, kdy jde o cílený opakovaný nákup použitých věcí s cílem jejich dalšího prodeje se ziskem. V takovém případě se už jedná o samostatnou výdělečnou činnost neboli podnikání. Podnikatel je v občanském zákoníku definován právě jako osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Opakovaným prodejem věcí za účelem zisku se tedy vaše činnost stává podnikáním, a to i pokud byste si nezřídili pro prodej použitých věcí živnostenské oprávnění. K bazarovému prodeji se váže volná živnost s názvem Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím. Je třeba mít na paměti, že podnikání bez odpovídajícího živnostenského oprávnění je neoprávněným podnikáním, za které hrozí ze strany živnostenského úřadu značné sankce. S podnikatelským prodejem použitého zboží se pojí i další povinnosti, například v oblasti ochrany spotřebitele.

Bazarový prodej jako podnikání – jaké jsou povinnosti v oblasti daní a odvodů?

Pokud je tedy bazarový prodej podnikáním, podnikatel tuto činnost může provozovat buď jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo pod právnickou osobou, typicky s.r.o. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit zahájení své samostatné výdělečné činnosti na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu a v některých případech je také povinna hradit v průběhu roku zálohy na zdravotní a důchodové pojištění. Po skončení roku musí OSVČ učinit tato podání:

• přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud má povinnost jej podat (pokud byly její příjmy vyšší než 50 000 Kč za rok, nebo mimo příjmy ze závislé činnosti byly její příjmy vyšší než 20 000 Kč),
• přehled na zdravotní pojišťovnu, a to i v případě, že příjmy z podnikání byly nulové,
• přehled na správu sociálního zabezpečení, a to i v případě, že příjmy z podnikání byly nulové.

OSVČ je povinná uhradit doplatky plynoucí z výše uvedených formulářů.

Povinnost nahlásit osvobozený příjem nad 5 mil. Kč

V případě, že by došlo k prodeji movité věci, z něhož by byl realizován osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč, je třeba nezapomenout na zákonnou povinnost nahlásit na finanční úřad realizaci tohoto příjmu. Při nesplnění této povinnosti v zákonné lhůtě (v termínu pro podání přiznání), hrozí pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu. Vzhledem k tomu, že její výše se vypočítává z částky osvobozeného příjmu, se nejedná o zanedbatelné částky.

Příklad č. 1

Hanákovi se stěhují a při balení objevili spoustu věcí, které už nepotřebují, ale dají se ještě zpeněžit. Současně se i zbavují některého nábytku, který se jim do nového bydlení nehodí. V rámci prodeje věcí v souvislosti se stěhováním realizovali tyto prodeje:

• šatní skříň – 5 000 Kč,
• křeslo – 2 000 Kč,
• postel – 5 000 Kč,
• lyžařská výbava – 7 000 Kč,
• nepotřebné oblečení – celkem 3 000 Kč.

Jak to bude se zdaněním příjmů z těchto prodejů?

Přestože došlo k realizaci více prodejů v krátkém časovém úseku, nejedná se o podnikání, protože šlo o prodej vlastních nepotřebných věcí, které nebyly nakoupeny za účelem dosažení zisku.

Příklad č. 2

Slečna Janáčková studuje a při studiu se zabývá nákupem pytlů použitého oblečení za symbolickou cenu s tím, že pak oblečení roztřídí a použitelné kousky nafotí a rozprodá jednotlivě na bazarové platformě. Za rok příjmy z těchto prodejů dosáhly částky 35 000 Kč. Tyto příjmy jsou jedinými příjmy, které slečna Janáčková v daném roce měla (rodiče ji živí).

Jakým způsobem by mělo proběhnout zdanění těchto příjmů?

S ohledem na charakter činnosti, kdy dochází k opakovanému prodeji nakoupeného použitého zboží za účelem dosažení zisku, se jedná o podnikatelskou činnost. Vzhledem k tomu, že částka příjmů nepřesáhla výši 50 000 Kč, nemá slečna Janáčková povinnost podávat daňové přiznání. Přehled na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení však podat musí a musí rovněž doplatit zdravotní a důchodové pojištění.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.