Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?

Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).

Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
  • nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).

U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Příklad 2

Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.

V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.

Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.

Příklad 4

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.

Příklad 5

Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.

Příklad 6

Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:

Tab.: Výpočet výše odstupného
 

Text Částka v Kč
Odstupné 40 000
Základ daně 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800
Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč 10 020 − sleva 2 070 = 7 950
Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč 900
Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč 1 300
Čistý příjem 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850
Náklad zaměstnavatele 66 760


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Michaela Martínková
    26.09.2022 18:42

    Dobrý večer, pokud opravdu nabídka zní na jinou pozici a Vy ji nepřijmete, budou překážky na straně zaměstnavatele, protože Vaše místo zruší a nezbyde mu nic jiného než dát výpověď s odstupným. Nicméně vždy je nutné se přesně podívat na znění pracovní smlouvy a náplně práce daného zaměstnance.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Monika
    25.09.2022 11:14

    Dobrý den,pracuji u zaměstnavatele 5 let. Nyní moje pozici ruší a nabízí pozici jinou. Z části zůstává náplň práce stejná, ale přibývá další pracovní náplň ( místo dvou oddělení budu mít na starosti tři, změní se název pozice. Pokud nabídku nepřijmu, mám nárok na odstupné? Moc děkuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    08.02.2022 22:00

    Dobrý večer, pokud nechcete pracovat v místě výkonu práce, které máte uvedeno ve smlouvě, pak ze strany zaměstnavatele nedochází k žádnému důvodu proto, aby rozvázal pracovní poměr s nárokem na odstupné.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Martinek
    08.02.2022 21:43

    Dobrý den, mám dotaz ohledně nároku na odstupné v tomto případě. Zastupuji dvě pobočky, ve smlouvě mám také dvě pobočky. Jedna z nich se ruší a svoji činnost nadále vykonavat na jedné pobočce nechci,
    Protože není v místě meho bydliste. Mám nárok na nějakou část odstupného?
    Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    07.12.2021 08:31

    Dobrý den, pokud zaměstnavatel nemůže splnit podmínky pracovní smlouvy, ani využít jiné zákonné možnosti, nezbývá, než dát zaměstnanci výpověď z org. důvodů, kdy je nárok na odstupné.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Sten
    06.12.2021 16:00

    Dobrý den, mám dotaz na odstupné.Jsem zaměstnán od r.2015 u firmy,které bude končit smlouva o údržbě v daném lokalitě k 31.12.2021. Tato firma také působí i jinde na různých lokalitách. Zaměstnavatel mi nabídl jinde na lokalitě práci. Mám nárok na odstupné když odmítnutnu nabídku zaměstnavatele. Smlouvu mám jen pro konkrétní lokalitu a mohu být vyslán jinam na dobu nezbytně nutnou.Děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Kamila Sankova
    23.09.2021 21:57

    Dobrý den. Nastoupila jsem do práce 1.listopadu 2020. Z organizačních důvodů jsem dostala výpověď s odstupným ve výši jednoho platu dne 29/8/21. Pokud se mi ale výpovědní lhůta prodlouží například nemocí, a výpovědní den tedy nebude k poslednímu října, ale například k 5.listopadu21, tak mám/nemám nárok na dvou měsíční odstupné, pokud takto “prodlouzim” délku zaměstneckeho poměru? Dekuji, sankova, Liberec

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    25.07.2021 20:47

    Dobrý večer, průměr pro náhrady mezd se vždy stanoví z předchozího kalendářního čtvrtletí před čtvrtletím, ve kterém se náhrady počítají.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Babi
    25.07.2021 01:07

    Dobrý den. V březnu t.r. jsem obdržela výpověď z organizačních důvodů dle §52 odst.c), kdy jsem ještě po dobu jednoho měsíce pracovala a další měsíc výpovědní lhůty byla na překážkách. V průběhu překážek jsem ale bohužel dlouhodobě onemocněla a pracovní poměr tak nebyl ukončen (překážky v práci mi dobíhají až nyní po ukončení pracovní neschopnosti v červenci). Pracovní poměr tak bude ukončen ke konci tohoto měsíce. Prosím o informaci, jaké bude rozhodné období pro výpočet odstupného (že kterých měsíců se bude odstupné počítat).
    Předem mnohokrát děkuji za informaci. Přeji krásný den

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    03.06.2021 11:53

    Dobrý den, pokud není v předchozím čtvrtletí žádný rozhodný příjem, určuje se pravděpodobný výdělek, což je hodnota, kterou by zaměstnanec dosáhl, kdyby standardně pracoval.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Ivana Juráková
    03.06.2021 11:14

    Dobrý den, chtěla bych požádat o radu. Ruší se zaměstnavatel a chce vyplatit odstupné paní, která se vrací z rodičovské dovolené po 3 letech (firma existuje pouze kvůli této paní). U společnosti je zaměstnána od roku 2012 – můžete mi prosím poradit, z čeho jí mám vypočítat odstupné, abych ho měla správně? Moc děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    31.05.2021 17:01

    Dobrý den, pokud jste podepsala dohodu bez udání důvodu, není povinnost zaměstnavatele vyplácet odstupné – to by nastalo jen v případě, kdyby byly důvody, pro které zákoník nařizuje výplatu odstupného, uvedeny v této dohodě.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jana Vondrová
    30.05.2021 14:44

    Dobrý den, zaměstnavatel se mnou ukončil poměr dohodou ze zdravotních důvodů. Stal se ze mě pacient s plným invalidním důchodem onkologický pacient. Na mé místo učitelky v MŠ museli přijmout sílu a mě vyzvali po půl roce k podepsání dohody, že budu mít hned po nemocenské důchod. Já podepsala, teď mi však paní z Úřadu práce sdělila, že mi měl zaměstnavatel dát odstupné. Byla chyba, že jsem podepsala a neodmítla, protože adekvátní práci mi nenabídli. Mám v okolí podobné 2 případy, nepodepsali, zaměstnavatel místo neměl a tak jim vyplatil odstupné. Kdo má vlastně pravdu? I právník je na mé straně, že to takto nemělo být. Děkuji za odpověď J.
    Vondrová

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    02.05.2021 10:22

    Při výpovědi z organizačních důvodů náleží podle zákona odstupné vždy.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Lenka
    30.04.2021 16:46

    Dobrý den,

    mám prosbu. Pracuji pro společnost více než 2 roky. Smlouvu mám na dobu určitou, jako zástup za mateřskou. Nyní mě čeká výpověď z organizačních důvodů, kolegyně se nevrátila a nevrátí. Náleží mi prosím Vás odstupné?

    Předem děkuji za odpověď.

    S pozdravem a přáním hezkého dne,

    Lenka

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    25.04.2021 10:41

    V případě zrušení zaměstnavatele může být dána výpověď i po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, samozřejmě s nárokem na odstupné. Dohodou pak lze pracovní poměr skončit kdykoli.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Veronika Juřenčáková
    24.04.2021 02:05

    Dobrý den,momentálně jsem na mateřské dovolené s 2m dcerou. Dnes mi bylo sděleno,že zdravotnictke zařízení,kde jsem pracovala nebude nadále existovat a bude se ukoncovat i můj pracovní poměr
    U zaměstnavatele jsem pracovala přes rok.Mam nárok na odstupné,když pobíram peněžitou pomoc v mateřství. Smlouva na dobu neurčitou. Je zde možnost,jak se dohodnout?Dekuji moc!

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    20.04.2021 21:39

    Dobrý večer, zaměstnavatel nemůže dát výpověď v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Markéta
    20.04.2021 07:09

    Dobrý den, pracuji u zaměstnavatele od 5.11.2020 a smlouvu mám na dobu neurčitou. Teď přišel s dodatkem ke smlouvě o změně a to takové, že by mi pracovní poměr končil 30.4.2021. Nic podepsáno nemám a podepisovat nebudu jen mě zajímá zda mě muže nějakým jiným způsobem propustit když jsem těhotná a od 1.5.2021 nastupuji na mateřskou dovolenou. Zda mě muže propustit ještě před nástupem na mateřskou nebo čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou nebo na samotné mateřské dovolené ? Děkuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    16.03.2021 09:29

    Dobrý den, řetězení pracovních smluv na dobu určitou není rozhodně zákonné, pokud nebyly dodrženy podmínky, stal se Váš pracovní poměr poměrem na dobu neurčitou. Je však nutné znát všechny podrobnosti, které přesahují tuto diskusi,doporučím obrátit se na inspektorát práce s konkrétními podklady.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Příležitostný prodej vlastních výrobků a přebytků z pohledu daní

    |

    S příchodem sezóny připomíná Finanční správa pravidla pro prodej hub, lesních plodů nebo domácích zavařenin. Pokud prodáváte pouze příležitostně vlastní přebytky, nemusí vám automaticky vzniknout daňové povinnosti. Jiná situace však nastává, pokud činnost vykonáváte pravidelně, systematicky a s cílem dosahovat zisku. V takovém případě už může jít o podnikání, které s sebou nese povinnost registrace i zdanění dosažených příjmů. O tom, zda se jedná o příležitostný prodej, nebo podnikání, nerozhoduje pouze výše příjmů, ale především charakter a rozsah činnosti. Finanční správa proto doporučuje, aby si lidé před zahájením pravidelného prodeje ověřili, jaké povinnosti se na jejich činnost vztahují.

Daňový kalendář

25. 6. 2026
DPH za květen 2026
30. 6. 2026
Srážková daň za květen 2026
1. 7. 2026
Odložené daňové přiznání 2025
10. 7. 2026
Splatnost daně za květen 2026
20. 7. 2026
Zálohy za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty