Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?
Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.
Příklad
Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).
Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.
Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
- nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).
U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.
Příklad 2
Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.
V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.
Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.
Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.
Příklad 3
Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.
Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.
Příklad 4
Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.
Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.
Příklad 5
Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).
Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.
Příklad 6
Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:
Tab.: Výpočet výše odstupného
| Text | Částka v Kč |
| Odstupné | 40 000 |
| Základ daně | 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800 |
| Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč | 10 020 − sleva 2 070 = 7 950 |
| Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč | 900 |
| Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč | 1 300 |
| Čistý příjem | 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850 |
| Náklad zaměstnavatele | 66 760 |

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.








Komentáře
Hansi
06.06.2023 12:31Dobrý den, ukončil jsem PP dle § 56 ost.1b ZP, a náleží mi odstupné od zaměstnavatele. Veškeré soudy o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance jsem vyhrál. V tuto chvíli nastal problém s výpočtem odstupného, které budu nucen vymáhat exekučně, protože bývalí zaměstnavatel mi odmítá vydat veškeré doklady k výpočtu mzdy. Jak postupovat, případně jak vypočítat odstupné z částek, které mám na výpisech z účtu.
Michaela Martínková
22.05.2023 11:43Dobrý den, pokud dá výpověď zaměstnanec, jak uvádíte v dotazu, nemáte nárok na odstupné, ale na podporu z úřadu práce ano. Doporučuji se případně obrátit na inspektorát práce, pokud máte dojem, že zaměstnavatele nepostupoval v souladu se zákonem, po skončení pracovního poměru se pak obraťte na úřad práce.
Alena
22.05.2023 11:06Dobrý den,jsem na nemocenské. Skoro 22 let pracuji v nakladatelství, ale po udělení důtky a několika upozornění během posledního půl roku (důvod: prý nekvalitně udělaná práce -s čímž nesouhlasím) jsem nucena dát výpověď. Zajímá mě, zdali mám právo na odstupné a na vyplacení částí platů (bylo mi strženo 10 % po dobu tří měsíců)! To je protizákonité. Je mi 59 let. Do důchodu nemám daleko. Mám právo dostat z úřadu práce nějakou podporu a jak dlouho? Pravděpodobně budu muset žádat o předčasný důchod. Děkuji za odpověď.
Michaela Martínková
22.05.2023 10:02Dobrý den, výpověď podle § 52, písm. f) zákoníku práce nezakládá nárok na odstupné, jde o situaci, kdy zaměstnanec nesplňuje předpoklady pro řádný výkon práce.
Lenka
19.05.2023 22:25Dobrý den. Pokud zaměstnanec dostane výpověď (kterou prozatím nepodepsal) na základě paragrafu 52 písm F zákoníku práce. Na co má nárok? Odstupné?
Děkuji!
Michaela Martínková
15.05.2023 18:04Dobrý den, obecné podmínky pro možnost podání výpovědi ze strany zaměstnavatele jsou uvedeny v článku, ve Vašem případě záleží tedy nejvíce na místě výkonu práce. pokud není zaměstnavatel schopen ji přidělovat na sjednaném místě a přemisťuje se, má nárok dát Vám výpověď, ovšem s odstupným.
Honza
15.05.2023 13:35Dobrý den, jsem 8 měsícú v pracovní neschopnosti, koncem měsíce bude nemocenská ukončena. Ale mezitím zrušili celé mé oddělení, tedy se nemám kam vrátit. (jsou však jiné pobočky v Praze) Na co mám v takovém případě nárok? Musím přijmout nabídku zaměstnavatele na jinou pozici či přeřazení na jinou pobočku? Má pozice byla přesunuta za Prahu do Chráštan a tam dojíždět nechci. Jaké mám. Teď možnosti? Děkuji Honza
Michaela Martínková
25.04.2023 00:46Dobrý den, pracovní poměr od 1.7.2021 do 30.6.2023 trval 2 roky (vycházím z § 333 zákoníku práce, jak se počítá doba v pracovněprávních vztazích), proto by podle mne byl náležet 3-měsíční odstupné. Nejvhodnější řešení je zaměstnavatele na toto upozornit, popř. se pro obrátit na inspektorát práce, který posoudí konkrétní případ.
Alena
23.04.2023 16:15Dobrý den, pracovní smlouva od 1.7.2021, ve smlouvě 3 měsíční výpovědní doba. V březnu 2023 dostal zaměstnanec výpověď pro nadbytečnost. Výpovědní doba tedy běží do 3O.6.2023. Ve výpovědi je uvedeno odstupné ve výši 2 měsíčních platů. Neměly by to být 3 měsíční platy? Dnem 30.6. 2023 přeci odpracuje celý druhý rok u zaměstanavatele. Pokud ano, jak má zaměstnanec postupovat? Napsat dopis zaměstanavateli? Děkuji, Alena
„Dle § 52 písm. a) až c), nebo dohodou z týchž důvodů přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně: trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň dva roky.“
Michaela Martínková
19.04.2023 17:50Dobrý den, po návratu z rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte je povinnost zaměstnavatele přidělovat práci dle § 38 zákoníku práce podle pracovní smlouvy, nikoli však na původní práci a pracoviště (toto je povinnost jen po nástupu z mateřské dovolené). Pokud zaměstnavatele toto splní, musí zaměstnanec dodržet podmínky uzavřené pracovní smlouvy. Jen pokud by zaměstnavatel nesplnil podmínky dle § 38 zákoníku práce, musel by zřejmě přistoupit k výpovědi z organizačních důvodů, kde již odstupné náleží. Záleží tedy vždy na okolnostech dané pracovní smlouvy, jak je konkrétní práce definována.
VK
18.04.2023 23:16Dobrý den, v souč. jsem na mateřské (rodičovské) dovolené, která mi končí v létě. Během RD bylo moje předchozí pracovní pozice zrušena a došlo k reorganizaci oddělení. Před časem jsem měla schůzku u zaměstnavatele, kde mi bylo řečeno, že místo na oddělení není, mají plný stav. Vyptávali se, zda bych byla ochotná změnit oddělení, zároveň několikrát zdůraznili, že náplň práce se za dobu RD úpně změnila… U tohoto zaměstnavatele pokud žena odejde na RD, není místo ní nabrán nový uchazeč jako zástup za RD, neřeší to, je tam velká fluktuace… Vedoucí mi řekla, že v tuto chvíli pro mě místo není, že si mám rozesílat CV a pokud bych měla jinou nabídku ozvat se a že se “nějak dohodneme”. To mě upřímně naštvalo… Pracovala jsem tam xx let a byla se zaměstnavatelem i pracovníky v kontaktu, vzdělávala se… Nicméně, moje otázka zní: ježto jsem nabyla dojmu, že se zaměstnavatel chce vyvléct z povinnosti mi vyplatit odstupné z důvodu nadbytečnosti/reorganizace, jak to je s nabídnutím “adekvátní pozice”? Může mi naoko nabídnout jinou pozici v administrativě za stejný plat a argumentovat, že by místo měl? Když jiné místo odmítnu, mám stále nárok na výpověď pro nadbytečnost a reorganizaci? – i když vím, že už v oddělení, kde jsem pracovala, neexistuje obdobná pozice, která by odpovídala mému předchozímu zařazení a náplni práci?
Děkuji mockrát za názor,
Michaela Martínková
09.04.2023 18:36Dobrý den, zákon o tomto případu nijak nehovoří, podle mne se nejedná o jeden pracovní poměr a lhůty pro odstupné u druhého pracovního poměru se počítají zvlášť.
Petr89
05.04.2023 17:00Dobrý den,
rád bych se Vás zeptal, zda se dle Vašeho názoru do doby trvání pracovního poměru pro výpočet odstupného započítává i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, když mezi koncem jednoho a začátkem druhého uplynuly necelé dva měsíce. První pracovní poměr trval od 1.1.2022 do 30.6.2022 a druhý trval od 29.8.2023 do 31.3.2023.
Děkuji za odpověď.
Michaela Martínková
06.02.2023 15:16Dobrý den,obraťte se na inspektorát práce, který by mohl situaci přímo prověřit, zda zaměstnavatel postupoval správně
Jaromír Šivec
06.02.2023 00:24Dobrý večer mám otázku v červenci jsem onemocněl byl jsem na neschopence 9dní pak jsem v pátekukončil neschopenku a o víkendu se u mě vyskytl jiný zdravotní problém zjistil jsem že mám prořízlou plotynku byl jsem doma 6 měsícu od jejich doktorky jsem dostal ýe jsem pozbyl dlouhodobé zdtravotní zbůsobilost z důvodů obecného onemocnění s tím že v práci by pro mě praci měli ale rekli mi že nabraly nové lidi a že pro mě praci nemají tak se chci zeptat zdá tedy mám narok na 3měsíční odstupné pracuji přes 2 roky ve firmě a nebo jestli se musím odvolat že nesouhlasím ze spisemod doktorky a jestli to má vůbec nějaký smysl. predem děkuji za odpověd.
Michaela Martínková
01.02.2023 17:24Pro náhrady v březnové výplatě se použije průměr z 4.ctvrtleti 2022.
Jana
01.02.2023 16:01Dobrý den, pracovní poměr mi končí pro nadbytečnost k 31.3.2023. Moje otázka zní.. z jakého kvatrálu se mi bude počítat odstupné? Děkuji za odpověd.
Vendula Vtipalova
11.10.2022 14:39Dobrý den,v září minulého roku jsem nastoupila do zaměstnání a 1.července tohoto roku jsem omarodila a neschopnost mi skončila 1.října. V práci mi řekli, že už si našli náhradu, takže mi dají na celý měsíc dovolenou a já si mám do té doby najít práci. Bohužel z města kde jsem pracovala se musím odstěhovat do mého rodného města,kde sehnat práci je nadlidský výkon, tudíž budu muset jít na nějaký čas na úřad práce a zatím si doplnit třeba rekvalifikaci. Je možné sestavit nějakou dohodu se zamestnavatelem abych na tom úřadě práce byla ve výhodě a dostala normální podporu? Děkuji za odpověď.
Michaela Martínková
28.09.2022 14:12Pokud nemůžete vykonávat práci, na kterou máte uzavřenou pracovní smlouvu a nedomluvíte se se zaměstnavatelem jinak, jsou dány překážky na Vaší straně a není tedy zde důvod pro odstupné.
Karla
27.09.2022 13:58Dobrý den, v květnu měla dcera tři roky. Do října jsem s ní byla kvůli nástupu do školky doma na neplaceném volnu. V práci již nemůžu kvůli směnám vykonávat práci, kterou jsem dělala a mám ve smlouvě. Chtěla jsem jinou pozici, ale není pro mě místo. Mám nárok na odstupné, když se na původní místo nemůžu vrátit kvůli tomu, že jsem sama s dcerou a nezvládnu dvanáctky, nikoliv kvůli zdravotnímu stavu? Děkuji.