Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Účetnictví pro začátečníky – 1. díl


Bc. Michaela Hauzarová
2. 5. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

Foto: Fotolia

 

V prvním díle se seznámíme s pojmem účetnictví, jeho významem, funkcí a úkoly, které jsou na něj kladeny. Zvládnutí účetní teorie dává předpoklad pro porozumění jednotlivých hospodářských jevů a pro pochopení složitějších účetních případů.


 
Účetnictví lze definovat jako písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Zájmem každého vlastníka firmy či investora je mít přehled o tom, zda vložený kapitál přináší odpovídající výnos a jaká je celková finanční situace podniku.
 
Hlavním úkolem účetnictví je tedy poskytování správných informací pro další finanční řízení podniku. Výstupy z účetnictví jsou samozřejmě i základem pro stanovení daňových povinností nebo mohou být například předmětem zájmu banky či jiných věřitelů při žádosti o poskytnutí zdroje financování.
 
zákoně o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) jsou v § 1 odst. 2 vyjmenovány účetní jednotky, na které se tento zákon vztahuje:
 
a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,

b) zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,

c) organizační složky státu,

d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,

e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,

f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),

h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,

i) svěřenecké fondy podle občanského zákoníku,

j) fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

k) investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo

l) ti, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis, nebo kteří jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.

Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby. Tento zákon se vztahuje také na osoby odpovědné za vedení účetnictví podle § 4a ZoÚ.
 
Zákon o účetnictví rozlišuje tři způsoby vedení účetnictví:
  • Účetnictví v plném rozsahu – vedou ho všechny účetní jednotky, nestanoví-li zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis jinak.
  • Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést příspěvkové organizace, spolky, odborové organizace, církevní a náboženské společnosti, honební společnosti, obecně prospěšné společnosti a další účetní jednotky vyjmenované v § 9 odst. 4 ZoÚ.
  • Jednoduché účetnictví mohou vést účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) ZoÚ, pokud nejsou plátci DPH, jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, hodnota jejich majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a současně jsou:
    • spolkem a pobočným spolkem,
    • odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
    • organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
    • církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
    • honebním společenstvem.
V dalším výkladu budeme vycházet z předpokladu vedení účetnictví v plném rozsahu.

Účetní období, účetní doklady, účetní zápisy

Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li stanoveno jinak. Účetní období se nejčastěji shoduje s kalendářním rokem, ale může být i rokem hospodářským. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.
 
V soustavě účetnictví účtují jednotlivé účetní jednotky o:
  • stavu a pohybu majetku (o aktivech),
  • o jeho zdrojích (o pasivech),
  • o nákladech a výnosech,
  • o výsledku hospodaření,
přičemž se řídí zákonem o účetnictví, prováděcími vyhláškami k zákonu o účetnictví a příslušnými českými účetními standardy.
 
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
 
Podstatou účetnictví je zejména:
  • sběr informací,
  • ověření správnosti a pravdivosti informací,
  • zpracování informací,
  • příprava srozumitelných podkladů neboli výkazů pro uživatele,
  • kontrola a ověřování výstupů z účetnictví.
Účetní jednotky mají povinnost vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu pro zjištění skutečností, které se jimi zachycují.
 
Průkaznými účetním záznamy jsou účetní doklady, které musí obsahovat:
  • označení účetního dokladu,
  • obsah účetního případu a jeho účastníky,
  • peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
  • okamžik vyhotovení účetního dokladu,
  • okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu,
  • podpisový záznam podle § 33a odst. 4 ZoÚ osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování (může být společný pro více účetních dokladů).
Účetní zápisy (účtování) nesmí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy, kterými jsou:
  • deník, v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky), a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,
  • hlavní kniha, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky),
  • knihy analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy,
  • knihy podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v deníku a hlavní knize.
Účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření se provádí pomocí směrné účtové osnovy, která určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů.
 
Na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh pro každé účetní období, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.

Účetní zásady

Účetní zásady jsou ucelený soubor pravidel, které podniky udržují při vedení účetnictví, sestavování a předkládání účetních výkazů.
 
Zásada věrného a poctivého zobrazení (fair and true view) – účetní jednotka zkoumá operace dle jejich podstaty bez ohledu na její dopady (daňové, právní). Tato zásada je nadřazena všem ostatním.
 
Zásada účetní jednotky – jedná se o vymezení ekonomického celku, za který se vede účetnictví, sledují se aktiva a pasiva, účtuje se o předmětu účetnictví, předkládají se a sestavují účetní výkazy. Účetní jednotka má určitá práva a povinnosti.
 
Zásada neomezeného trvání účetní jednotky – uplatňuje se hlavně v oceňování aktiv (např. dlouhodobý hmotný majetek se odepisuje postupně po dobu několika let).
 
Zásada zjišťování hospodářského výsledku v pravidelných intervalech (periodicita) – účetní jednotka pravidelně zjišťuje a vykazuje výsledek hospodaření a svoji finanční situaci.
 
Bilanční kontinuita – konečné a počáteční zůstatky stavů rozvahových účtů mezi účetními obdobími na sebe musí navazovat.
 
Zásada objektivity účetních informací – za objektivní se považují informace doložené účetním dokladem a vztahy aktiv ověřené inventarizací.
 
Akruální princip – vyžaduje se účtování účetních případů do období, se kterým časově a věcně souvisí (jedná se o časové rozlišení nákladů a výnosů), bez ohledu na samotný tok peněz.
 
Zásada oceňování v historických cenách – majetek se oceňuje v okamžiku pořízení. Budoucí dopad cenových změn nebo pokles kupní síly peněz se nebere v úvahu.
 
Zásada stálosti metod účetnictví (konzistentnost) – účtování operací, oceňování a odpisování aktiv a náplň jednotlivých položek výkazů jsou v jednotlivých letech stejné (konzistentní), zaručuje se srovnatelnost z hlediska času.
 
Zásada opatrnosti – v účetnictví se vykazují a do výše zisku promítají všechny předpokládané a očekávané ztráty, rizika a znehodnocení majetku, i když ještě nenastaly a jejich výše není spolehlivě zjistitelná. Tato zásada se realizuje tvorbou rezerv a opravných položek.
 
Zásada vymezení okamžiku realizace – je to vymezení okamžiku, ve kterém je možno účtovat na účty nákladů, výnosů a rozvahové účty (např. vystavení faktury, den provedení úhrady pohledávek nebo závazků).
 
Zásada zákazu vzájemného zúčtování (kompenzace) – zákaz vzájemného vyrovnání mezi položkami výnosů a nákladů či jednotlivými položkami majetku a jeho zdroji (až na určité výjimky).
 
Přednost obsahu před formou – nejdůležitějším hlediskem je obsah účetních informací, forma je taktéž podstatná, ale je až druhořadá.

Princip podvojnosti a souvztažnosti účtů

Každá hospodářská operace vstupující do účetnictví vyvolává změnu vždy na dvou účtech stejnou částkou.
 
Příklad:
Nákup materiálu za hotové 1 000 Kč. Hospodářská operace se zaúčtuje na účty:
Materiál: +1 000 Kč
Peníze: −1 000 Kč
 
Účetní jednotky sestavují v případech stanovených zákonem o účetnictví účetní závěrku, a to k rozvahovému dni, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy.
 
Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:
  • rozvaha (bilance),
  • výkaz zisku a ztráty,
  • příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty, zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
Účetní závěrka obchodních společností dále zahrnuje přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu (kromě malých a mikro účetních jednotek). Přehled o peněžních tocích nesestavují ani účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) ZoÚ.
 
V druhém díle „Účetnictví pro začátečníky“ se seznámíme s majetkem podniku a jeho rozdělením, s rozvahou, která patří mezi základní účetní výkazy, s pojmy aktiva a pasiva. Předmětem následujícího dílu bude i oblast oceňování majetku a závazků.


Související články:
Účetnictví pro začátečníky – 2. díl
Účetnictví pro začátečníky – 3. díl
Účetnictví pro začátečníky – 4. díl
Účetnictví pro začátečníky – 5. díl
Účetnictví pro začátečníky – 6. díl
Účetnictví pro začátečníky – 7. díl
Účetnictví pro začátečníky – 8. díl
Účetnictví pro začátečníky – 9. díl
Účetnictví pro začátečníky – 10. díl
Účetnictví pro začátečníky – 11. díl
Účetnictví pro začátečníky – 12. díl
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Chytry-obchod.cz
Specialista na čističky vzduchu, klimatizace, odvlhčovače vzduchu.
www.chytry-obchod.cz

Chata na pasekách
Ubytování v Beskydech
www.e-chalupy.cz

Kurzovní lístek

25,68 Kč
-0,035 Kč
22,65 Kč
-0,125 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 20.02.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru