Jak na nájem a podnájem nemovitostí z pohledu daňového a účetního? V prvním díle se zaměříme na fyzické osoby, které nepodnikají a svoji nemovitost či nemovitosti pronajímají jinému uživateli.
Mnoho podnikatelů nevlastní prostory, ve kterých podniká, proto je nájem a podnájem nemovitostí hodně rozšířenou praxí, jak si smluvně zajistit oprávněnost využívání těchto prostor. Tématu se budeme věnovat ve dvou dílech, a to z pohledu různých osob, které do dané situace mohou vstoupit.
Nejprve je však na místě zmínit alespoň základní pojmy. Zatímco nájmem se myslí skutečnost, kdy vlastník dané nemovitosti pronajímá své prostory k využívání jinému (nájemci), podnájmem nemovitostí se pak myslí situace, kdy nájemce, který užívá prostory v nájmu, tyto dále poskytuje („podnajímá“) dalšímu uživateli (se souhlasem původního vlastníka, tedy pronajímatele).
Vymezení obou pojmů již v dnešní době z hlediska daňového není tak podstatné, neboť zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), i zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) považují nájem i podnájem za stejné situace.
V zákoně o daních z příjmů navíc ještě nalezneme pojem „pronájem“ – např. § 9 u vymezení zdanění příjmů fyzických osob je přímo označen jako Příjmy z pronájmu. I tento pojem je však možné minimálně z daňového hlediska zaměnit za slovo nájem – dle pokynu GFŘ č. D-6, který vysvětluje některá ustanovení zákona o daních z příjmů, se za pronájem považuje i situace, kdy jsou pronajímány nemovitosti, které má poplatník sám v nájmu či podnájmu (viz vysvětlivky k § 9 tohoto pokynu).
Z účetního pohledu bych na prvém místě upozornila na skutečnost, že je nutné v případě podnikatelů – účetních jednotek časově rozlišovat nájem zaplacený na delší období, než je účetní či zdaňovací období. Mnohdy vyžaduje pronajímatel uhradit nájemné dopředu, což je nutné v účetnictví zachytit prostřednictvím účtů časového rozlišení, aby náklady nebo výnosy daného období byly ve správné výši bez ohledu na dobu úhrady.
Se situací, kdy je nájem hrazen zpětně za delší časové období, jsem se setkala jen v případě, kdy bylo nutné zpětně ošetřit oprávněnost užívání prostor. To však způsobilo problém právě ve správném zahrnutí nákladů do správného účetního období s nutností podat dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů. Ale nevylučuji, že jsou vlastníci nemovitostí, kteří požadují úhradu až za další časové období najednou, kde se opět časové rozlišení nákladů nebo výnosů musí zohlednit v závislosti na podepsané smlouvě a výši nájmu za období, bez ohledu na jeho následnou úhradu.
Nyní se zaměříme na jednotlivé situace poplatníků, které mohou nastat při nájmu či podnájmu nemovitostí. V dnešním díle si popíšeme situaci u fyzických osob – nepodnikatelů, druhý díl bude věnován fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám.
Fyzická osoba – nepodnikatel, která svou nemovitost pronajímá jinému uživateli (nájemci)
Tento poplatník bude své příjmy z pronájmu, které skutečně v daném období obdrží od nájemce, zahrnovat do příjmů podle § 9 Příjmy z pronájmu zákona o daních z příjmů. Pokud by tato nemovitost byla součástí společného jmění manželů, zdaňují se příjmy jen u jednoho z nich.
Pokud by ale nemovitost byla vlastněna několika osobami, zdaňovaly by se příjmy u každého z nich podle výše spoluvlastnických podílů. Výjimkou by bylo, kdyby existovala písemná smlouva všech spoluvlastníků, že příjmy z užívání věci poplynou jen určitým spoluvlastníkům nebo v jiných poměrech. V tomto případě by se zdaňovaly příjmy podle této smlouvy a výdaje by se musely uplatnit výlučně v prokázané výši.
U pronájmu často dochází k situaci, kdy jsou vedle příjmů z „holého“ pronájmu vybírány i částky za služby, poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebo nemovitosti formou záloh. Pokud je pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji, nezahrnuje získané příjmy na tyto služby do svých příjmů a ani nezahrnuje žádné výdaje do daňových z titulu těchto služeb.
Pronajímatel se může rozhodnout uplatňovat výdaje v prokázané výši. V tom případě vede evidenci obdobnou daňové evidenci u podnikatelů s příjmy podle § 7, nebo se může rozhodnout vést účetnictví podle zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Pak se nemovitost, o které takto účtuje nebo vede evidenci pro účely daně z příjmů (a do výdajů tak uplatňuje i odpisy nemovitostí), nepovažuje za obchodní majetek podle zákona o daních z příjmů.
Toto je velice důležité pro stanovení doby osvobození při případném prodeji pronajímané nemovitosti. Když pronajímatel 2 roky před prodejem danou nemovitost neužíval pro vlastní bydlení (když ji pronajímal, není to ani prakticky možné), platí lhůta pro osvobození příjmů z prodeje 5 let od nabytí nemovitosti, jen pokud nebyla zahrnuta do obchodního majetku (za což se považuje účtování o takovém majetku nebo vedení evidence pro účely zákona o daních z příjmů).
Kdyby tedy pronajímatelé v § 9 odst. 6 neměli „svou“ výjimku o obchodním majetku, byly by příjmy z pronájmu nemovitosti u prokazovaných výdajů osvobozené až po 5 letech poté, co byla nemovitost z obchodního majetku vyřazena.
Pronájem a odvod sociálního a zdravotního pojištění
Pokud by pronajímatel nechtěl uplatňovat výdaje v prokázané výši, má možnost uplatnit proti získaným příjmům výdajový paušál ve výši 30 % z příjmů daného zdaňovacího období. Od roku 2013 je však tento paušál omezen maximální částkou, kterou takto lze využít – tou je hranice 600.000 Kč za rok.
Znamená to tedy, že maximální paušál je možné využít u příjmů do 2 mil. Kč; při vyšším příjmu lze pak uplatnit již jen fixní částku 0,6 mil. Kč a procentní výše uplatněného výdajového paušálu se tak sníží.
Pronájem není příjmem, který by podléhal odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pronajímatel tedy nemusí podávat žádné jiné přehledy, než jen daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob finančnímu úřadu.
Závěrem příkladu u fyzické osoby – nepodnikatele bych se ráda zmínila o dani z přidané hodnoty. Příjmy z nájmu či podnájmu se považují za poskytnutí služby a jsou ekonomickou činností pro účely tohoto zákona jen v případě, pokud je využívání takového majetku soustavné.
Nájem soukromé osoby, která momentálně svůj majetek nevyužívá pro svou potřebu a pronajímá ho nájemci, tedy nemůže zadat příčinu pro registraci k DPH, i kdyby příjem přesáhl hodnotu 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, což je obecně limit pro povinnou registraci k této dani.
U souběhu několika činností je situace trochu jiná, což je však většinou spojeno s podnikáním této fyzické osoby, čemuž se budeme věnovat v následujícím díle tohoto článku.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Související článek:
Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – II. díl








Komentáře
Michaela Martínková
19.02.2018 21:41K dotazu Jitky: Pozemky se nikdy neodepisují.
Michaela Martínková
19.02.2018 21:40K dotazu p. Čecha: prostý pronájem bytu, pokud není zařazen v obchodním majetku pro podnikání, podléhá zdanění podle § 9-příjmy z pronájmu – jen na pronájem nemůžete mít živnostenský list.
jitka
19.02.2018 21:35Dobrý den, ráda bych se zeptala k výši odpisů. Z odpovědi paní Malé z 1.2.2018 jsem zcela nerozumněla, zda v případě pronájmu opravdu nelze zařadit do odpisů poměrnou část (počítána podle poměru podlahové plochy pronajímané části domu) odpisu ze zastavěného pozemku a případně část zahrady, kterou využívají i nájemníci (sušení prádla, odpočinku, stání auta na zpevněném místě).
Tomas Cech
19.02.2018 15:34Dobry den, je vyhodnejsi pronajimat byt jako soukroma osoba nebo jako OSVC? Z pohledu dani z prijmu. Dekuji T. Cech
Michaela Martínková
13.02.2018 10:56Dobrý den, pokud nemovitost nepoužíváte celou pro zdanitelné příjmy, musíte skutečně odpisy krátit podle poměru použití pro účely pronájmu.
jitka
13.02.2018 10:28Mnohokrát děkuji za odpověď. Ještě se chci ujistit, že při pronajímání části nemovitosti se uplatňuje pouze alikvotní část odpisů? Děkuji
Michaela Martínková
13.02.2018 09:57dobrý den, paušální výdaj je opravdu z dosaženého příjmu za nájem (zálohy se nemusí počítat, pokud je všechny zúčtujete následně nájemci).
Zuzana R.
13.02.2018 08:50Dobry den,velmi pekne dakujem za odpoved.Len sa chcem este uistit,ako ste pisala o vydajoch, je to 30% z prijmu,holeho najmu za rok?
Dakujem!
Michaela Martínková
13.02.2018 01:22K dotazu Zuzany R.: Příjem je považovaný za “holý nájem” bez záloh na služby, jako výdaj uplatníte v příslušném řádku 30% paušál k dosaženým příjmům a skutečnost, že uplatňujete výdaje paušálem, označíte v příslušném řádku.
Michaela Martínková
13.02.2018 01:19K dotazu Jitky: Pokud jste neuplatnila ještě žádné odpisy ani ze své dosavadní poloviny, bude zahájení odpisování prvním rokem odpisu, protože jste získala majetek více jak před 5 lety, bude nutné udělat aktuální posudek, protože se cena má stanovit jako tzv. reprodukční.
Michaela Martínková
13.02.2018 01:16K dotazu p. Novaka: odpovědět na Váš dotaz bohužel neumím, protože predikujete, že nyní nebudete 5 let byt pronajímat – jaké budou daňové předpisy v budoucnu opravdu netuším.
Zuzana R.
12.02.2018 19:13Dobrý deň,
chcela by som sa Vás opýtať, prenajímam byt a budem uplatnovať výdaje percentrom z príjmu (30%), byt sa prenajíma za 16 000kč-z toho výdaje na bývanie tvoria cca 3800kč, takže nájom ako taký je 12 200kč. V prílohe č.2 je riadok 201 – príjmy podla paragrafu 9 zákona celkom- mám tam uviesť celkové príjmy teda 16 000, keď uplnatňujem 30%, alebo môj čistý príjem cca tých 12 200kč. Príjem sa týka celého roka,takže sa vynásobí počtom mesiacov, po ktorých bol byt prenajímaný (mesačné údaje udávam pre zjednodušenie).Tažke 201 riadok by boli mesačný príjem buď teda tých 16 000kč alebo 12 200 x 8 mesiacov. Vyplňujem teda riadok 201a nie 201? A do výdajov, riadok 202 mám uviesť 3800×8(mesiacov)? Rozdiel bude teda rozdiel medzi 201 a 202. Riadok 206-dílčí základ dane bude položka 203-teda čistý príjem, nájom a od tejto čiastky bude vyrátaných 30% a to bude suma, ktorú budem musieť zaplatiť?
Vopred veľmi pekne ďakujem za Váš čas!
jitka
12.02.2018 10:43Dobrý den, prosím o radu ohledně odpisů. V roce 2010 jsem v dědickém řízení získala i druhou polovinu rodinného domku. Při tomto řízení byl udělán i znalecký odhad. Od té doby pronajímáme jeho část. Dosud jsme neuplatňovali odpisy. Je možné začít s odpisem i po této době a vyjít z částky vypočítané ve znaleckém posudku? Je případně možné ji zvýšit o náklady na fasádu? Máme totiž fakturu, ostatní práce byly prováděny svépomocí. Odpisová lhůta 30 let bude začínat v roce 2010 či 2017? Cena domku se zcela jistě zvýšila, protože byla provedena částečná rekonstrukce, a proto není možné uvažovat o snížení ceny uvedené ve znaleckém posudku. Děkuji za odpověď.
Novak
08.02.2018 12:51Vážená paní inženýrko. V roce 2009 jsme koupili družstevní byt, který jsme do roku 2017 pronajímali. Mezitím by byl převeden z družstva na nás do osobního vlastnictví na základě smlouvy o Bezúplatném převodu majetku, bez nutnosti platit jakoukoli další cenu. Byt nyní pronajímán nebude. Začnu-li ho opět pronajímat a to po uplynutí minimálně 5 let. Bude se jednat o situaci, kdy byt v osobním vlastnictví začnu pronajímat déle než 5 let po nabytí, a opravňuje mne to tudíž stanovit vstupní cenu pro odpis nemovitého majetku – bytu na základě posudku znalce a mohu začít tento byt řádně odepisovat? A tyto odpisy uplatňovat jako skutečné výdaje dle par. 9? Nebo je na překážku, že byt byl nabyt bezúplatně? Děkuji za odpověď. Novak
Michaela Martínková
06.02.2018 21:58Dobrý den, i náklady na zajištění příjmů (budoucích) lze uznat jako daňové. odpisy můžete volit na každém majetku samostatně.
Malá
06.02.2018 11:52Dobrý den, paní inženýrko, děkuji za odpovědi na předchozí dotazy, pomohly nám. Jestli by bylo možné, potřebovali bychom vědět ještě:
1. Je možné dát do výdajů i zálohy za měsíce, kdy byt pronajímán ještě nebyl? Konkrétně: byt byl koupen v březnu, pronajímán od července, mezitím se prováděla výmalba a opravy, montáž světel, zařizovacích předmětů v koupelně, prohlídky bytu pro zájemce o pronájem. Je možné zálohy (včetně služeb a energií) za tyto měsíce dát do výdajů? 2. V případě pronájmu dvou bytů – lze jeden odepisovat rovnoměrně a druhý zrychleně? Děkuji.
Michaela Martínková
02.02.2018 20:16Dobrý den, k dotazu na evidování záloh k bytu v daňové evidenci uvádím, že u daňové evidence je důležitý výdaj oprávněných daňových výdajů – a jestli jde o zálohy či poplatky, není směrodatné. rozpočet oprávněných výdajů k příjmům poplatníka je věcí poplatníka, ale SVJ většinou dávají vyúčtování po bytě, takže zjistit údaj na konkrétní pronajímaný byt by neměl být problém. případný přeplatek/nedoplatek je věcí příjmů/výdajů v roce, kdy k němu fyzicky dojde.
Michaela Martínková
02.02.2018 20:13Dobrý den, k prvnímu dotazu-odpisům: rozdělení ceny bytu a pozemku nemusí být podložené znalcem, prokázání správnosti je vždy na poplatníkovi. K rozdělení však dojít musí, a pak je vhodné použít nezávislý posudek, popř. cenu vypočítat sám podle zákona o oceňování majetku. pokud byly odpisy spočítány nesprávně, bude zřejmě vykázána vyšší ztráta, než by měla být, když uvádíte, že žádná daň nevznikla. a i v tomto případě zákon přikazuje podat dodatečné přiznání na nižší ztrátu, která měla být vykázána.
Malá
01.02.2018 12:19Dobrý den, paní inženýrko, jakým způsobem by jste doporučila evidovat v daňové evidenci při pronájmu bytu zálohy, které platíme SVJ? Zálohy za správu nemovitosti, pojištění, fond oprav, atd plus některé služby, které přeúčtováváme nájemníkovi (provoz výtahu, voda teplá, studená, teplo, úklid) platíme každý měsíc na účet SVJ (2500Kč), nájemník nám platí každý měsíc zálohy za služby (2000), jednou za rok proběhne vyúčtování přeplatku/nedoplatku. Problém je, že zálohy, které platíme SVJ, zahrnují i část, kterou hradíme my a část, kterou hradí nájemce a kolik kdo platí se dovíme až z vyúčtování, které obdržíme až následující rok v dubnu (což je pro daně pozdě). Bylo by v daňové evidenci správné postupovat chronologicky, do příjmů dát i zálohy za služby, které posílá nájemce nám (2000), do výdajů zase zálohy, které platíme my SVJ (2500 – zahrnují část naši a část k přeúčtování nájemníkovi), a přeplatky/nedoplatky řešit v daňovém přiznání za další rok? Nebo je lepší řešit to jinak? Děkuji.
Malá
01.02.2018 10:59Dobrý den, paní inženýrko, jak je to prosím v případě odpisů (u pronájmu bytu), když v kupní smlouvě není uvedena zvlášť cena za byt a za pozemek (do odpisů by se prý měla dát jen cena bytu bez pozemku)? Prý je možné využít služeb znalce. Je možné to řešit i jednodušším a levnějším způsobem? V případě, že jsem minulý rok odpisy spočítala nesprávně (v ceně byl i pozemek), doporučila by jste dodatečné daňové přiznání? (na výši daně z pronájmu za minulý rok to nic nemění, tak jako tak by byla nula)? Děkuji.