Jak na nájem a podnájem nemovitostí z pohledu daňového a účetního? V prvním díle se zaměříme na fyzické osoby, které nepodnikají a svoji nemovitost či nemovitosti pronajímají jinému uživateli.
Mnoho podnikatelů nevlastní prostory, ve kterých podniká, proto je nájem a podnájem nemovitostí hodně rozšířenou praxí, jak si smluvně zajistit oprávněnost využívání těchto prostor. Tématu se budeme věnovat ve dvou dílech, a to z pohledu různých osob, které do dané situace mohou vstoupit.
Nejprve je však na místě zmínit alespoň základní pojmy. Zatímco nájmem se myslí skutečnost, kdy vlastník dané nemovitosti pronajímá své prostory k využívání jinému (nájemci), podnájmem nemovitostí se pak myslí situace, kdy nájemce, který užívá prostory v nájmu, tyto dále poskytuje („podnajímá“) dalšímu uživateli (se souhlasem původního vlastníka, tedy pronajímatele).
Vymezení obou pojmů již v dnešní době z hlediska daňového není tak podstatné, neboť zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), i zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) považují nájem i podnájem za stejné situace.
V zákoně o daních z příjmů navíc ještě nalezneme pojem „pronájem“ – např. § 9 u vymezení zdanění příjmů fyzických osob je přímo označen jako Příjmy z pronájmu. I tento pojem je však možné minimálně z daňového hlediska zaměnit za slovo nájem – dle pokynu GFŘ č. D-6, který vysvětluje některá ustanovení zákona o daních z příjmů, se za pronájem považuje i situace, kdy jsou pronajímány nemovitosti, které má poplatník sám v nájmu či podnájmu (viz vysvětlivky k § 9 tohoto pokynu).
Z účetního pohledu bych na prvém místě upozornila na skutečnost, že je nutné v případě podnikatelů – účetních jednotek časově rozlišovat nájem zaplacený na delší období, než je účetní či zdaňovací období. Mnohdy vyžaduje pronajímatel uhradit nájemné dopředu, což je nutné v účetnictví zachytit prostřednictvím účtů časového rozlišení, aby náklady nebo výnosy daného období byly ve správné výši bez ohledu na dobu úhrady.
Se situací, kdy je nájem hrazen zpětně za delší časové období, jsem se setkala jen v případě, kdy bylo nutné zpětně ošetřit oprávněnost užívání prostor. To však způsobilo problém právě ve správném zahrnutí nákladů do správného účetního období s nutností podat dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů. Ale nevylučuji, že jsou vlastníci nemovitostí, kteří požadují úhradu až za další časové období najednou, kde se opět časové rozlišení nákladů nebo výnosů musí zohlednit v závislosti na podepsané smlouvě a výši nájmu za období, bez ohledu na jeho následnou úhradu.
Nyní se zaměříme na jednotlivé situace poplatníků, které mohou nastat při nájmu či podnájmu nemovitostí. V dnešním díle si popíšeme situaci u fyzických osob – nepodnikatelů, druhý díl bude věnován fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám.
Fyzická osoba – nepodnikatel, která svou nemovitost pronajímá jinému uživateli (nájemci)
Tento poplatník bude své příjmy z pronájmu, které skutečně v daném období obdrží od nájemce, zahrnovat do příjmů podle § 9 Příjmy z pronájmu zákona o daních z příjmů. Pokud by tato nemovitost byla součástí společného jmění manželů, zdaňují se příjmy jen u jednoho z nich.
Pokud by ale nemovitost byla vlastněna několika osobami, zdaňovaly by se příjmy u každého z nich podle výše spoluvlastnických podílů. Výjimkou by bylo, kdyby existovala písemná smlouva všech spoluvlastníků, že příjmy z užívání věci poplynou jen určitým spoluvlastníkům nebo v jiných poměrech. V tomto případě by se zdaňovaly příjmy podle této smlouvy a výdaje by se musely uplatnit výlučně v prokázané výši.
U pronájmu často dochází k situaci, kdy jsou vedle příjmů z „holého“ pronájmu vybírány i částky za služby, poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebo nemovitosti formou záloh. Pokud je pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji, nezahrnuje získané příjmy na tyto služby do svých příjmů a ani nezahrnuje žádné výdaje do daňových z titulu těchto služeb.
Pronajímatel se může rozhodnout uplatňovat výdaje v prokázané výši. V tom případě vede evidenci obdobnou daňové evidenci u podnikatelů s příjmy podle § 7, nebo se může rozhodnout vést účetnictví podle zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Pak se nemovitost, o které takto účtuje nebo vede evidenci pro účely daně z příjmů (a do výdajů tak uplatňuje i odpisy nemovitostí), nepovažuje za obchodní majetek podle zákona o daních z příjmů.
Toto je velice důležité pro stanovení doby osvobození při případném prodeji pronajímané nemovitosti. Když pronajímatel 2 roky před prodejem danou nemovitost neužíval pro vlastní bydlení (když ji pronajímal, není to ani prakticky možné), platí lhůta pro osvobození příjmů z prodeje 5 let od nabytí nemovitosti, jen pokud nebyla zahrnuta do obchodního majetku (za což se považuje účtování o takovém majetku nebo vedení evidence pro účely zákona o daních z příjmů).
Kdyby tedy pronajímatelé v § 9 odst. 6 neměli „svou“ výjimku o obchodním majetku, byly by příjmy z pronájmu nemovitosti u prokazovaných výdajů osvobozené až po 5 letech poté, co byla nemovitost z obchodního majetku vyřazena.
Pronájem a odvod sociálního a zdravotního pojištění
Pokud by pronajímatel nechtěl uplatňovat výdaje v prokázané výši, má možnost uplatnit proti získaným příjmům výdajový paušál ve výši 30 % z příjmů daného zdaňovacího období. Od roku 2013 je však tento paušál omezen maximální částkou, kterou takto lze využít – tou je hranice 600.000 Kč za rok.
Znamená to tedy, že maximální paušál je možné využít u příjmů do 2 mil. Kč; při vyšším příjmu lze pak uplatnit již jen fixní částku 0,6 mil. Kč a procentní výše uplatněného výdajového paušálu se tak sníží.
Pronájem není příjmem, který by podléhal odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pronajímatel tedy nemusí podávat žádné jiné přehledy, než jen daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob finančnímu úřadu.
Závěrem příkladu u fyzické osoby – nepodnikatele bych se ráda zmínila o dani z přidané hodnoty. Příjmy z nájmu či podnájmu se považují za poskytnutí služby a jsou ekonomickou činností pro účely tohoto zákona jen v případě, pokud je využívání takového majetku soustavné.
Nájem soukromé osoby, která momentálně svůj majetek nevyužívá pro svou potřebu a pronajímá ho nájemci, tedy nemůže zadat příčinu pro registraci k DPH, i kdyby příjem přesáhl hodnotu 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, což je obecně limit pro povinnou registraci k této dani.
U souběhu několika činností je situace trochu jiná, což je však většinou spojeno s podnikáním této fyzické osoby, čemuž se budeme věnovat v následujícím díle tohoto článku.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Související článek:
Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – II. díl








Komentáře
Michaela Martínková
25.09.2018 10:36Dobrý den, daňové výdaje určitě nestanovuje občanský zákoník, ale zákon o dani z příjmů. A u fyzické osoby, která uplatňuje výdaje v prokázané výše, do daňových výdajů spadají všechny platby, byť se jedná o zálohy (kromě platby úvěrů, kde je daňovým výdajem jen úrok, nikoli jistina).
Zoja
24.09.2018 21:44Dobry den, dlouhodobe pronajimam a danim podle par. 9. Mela jsem dojmu, ze podle noveho obcanskeho zakoniku nelze do vyuctovatelnych zaloh na poplatky zahrnovat prispevek do fondu oprav. Nyni z nekterych vasich odpovedi nabyvam dojmu, ze to mozna precejen lze. Mozna mi utekla nejaka novela? Dekuji ZR
Michaela Martínková
09.07.2018 10:59Dobrý den, pokud nepoužíváte klasické účetnictví pro tuto činnost (což nepředpokládám), řídí se zdanění skutečným příjmem, takže opravdu tento nájem měl být zdaněn za rok 2017.
Milan R
08.07.2018 22:11Dobrý den, rád bych se zeptal, když pronajímám byt a v prosinci 2017 jsem obdržel na účet nájemné na leden 2018, tak měl jsem toto nájemné uvést do DAP 2017 nebo ho uvedu do DAP 2018? Děkuji za odpověď, M. Ráž
Michaela Martínková
14.05.2018 21:05Dobrý večer, bohužel Vašemu dotazu nerozumím – co myslíte zvláštní daňový režim. u spřízněných osob vždy platí, že pokud není věrohodně prokázáno jiná cena, zdaňuje se cena obvyklá – tedy ta, kterou by platila osoba nespřízněná.
Alex
12.05.2018 12:21Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak se zákon dívá na situaci, kdy já jako majitel společnosti, která se zabývá správou nemovitostí. Byty má s určitými osobami v podnájemním vztahu kdy výše nájmu je pohyblivá a určuje se určitým výpočtem. Společnost následně funguje ve zvláštním daňovém režimu. Mělo by to takto být správně. Ale co když by se stala nájemníkem nemovitosti a následně podnajala podle stejného vzorečku danou nemovitost manželka? Nebude to bráno jako účelný krok?
Michaela Martínková
30.04.2018 20:14Dobrý večer, máte povinnost podat daňové příjmy, pokud Vaše zdanitelné příjmy přesáhnou 15000 Kč – skutečnost, že k tomu můžete uplatnit oprávněné výdaje, čímž bude daňový základ v podstatě nulový, nehraje roli. Do přiznání musíte uvést např. i příjmy ze zaměstnání, které již zdaněné jsou, ale zde si můžete nárokovat další odčitatelné položky.
Jakub
30.04.2018 10:08Banální otázka: Pokud jsem nájemníkem většího bytu a se souhlasem majitele mám na volné pokoje smlouvu o podnájmu s dalšími dvěma osobami, přičemž po nich vyžaduji takovou částku, abychom dohromady uhradili nájem a nemám tedy žádný zisk… Pak nemusím řešit/nahlašovat/přiznávat nikde nic? Děkuji!
Martina
20.03.2018 16:37Mnohokrát děkuji za rychlou odpověď.
Michaela Martínková
20.03.2018 15:29dobrý den, možné to je, pokud použijete výdajový paušál, nikoho nezajímá, jestli máte výdaje vyšší či nižší než takto administrativně stanovené zákonem.
Martina
20.03.2018 14:37Dobrý den přeji a prosím o zodpovězení dotazu, který momentálně řeším v praxi. Fyzická osoba /nepodnikatel/ pronajímá nemovitost k podnikatelským účelům a chce si v rámci svého daňového přiznání uplatnit výdajový paušál 30%. Je to možné i v případě, pokud jediným nákladem je pojistné budovy, protože se jedná o novostavbu a jiné náklady zatím nevznikly? Energie si platí nájemce sám….Děkuji předem za odpověď.
Michaela Martínková
19.03.2018 18:53Dobrý večer, dodatečné přiznání podat můžete.
Iveta
18.03.2018 23:31Dobrý den. Paní Martínková, děkuji mnohokrát za odpověď. Jedná se o výdaje na opravy vynaložené jak jsem psala v letech 2015 a 2016. Doufám tedy, že budeme moci podat dodatečné přiznání a vyčíslit ztrátu. Byla byste tak laskava a mohla mi ještě napsat, zda je to možné či nikoliv? Děkuji ještě jednou.
Michaela Martínková
18.03.2018 20:41Dobrý večer, pokud se jedná o opravy, měly být uplatněny jako výdaj na budoucí příjem v roce vynaložení a následně vzniklou ztrátu použít pro dosažené příjmy. Pokud se jedná o technické zhodnocení nemovitosti, musí být o něj zvýšena vstupní cena a pak lze do výdajů uplatnit alikvótní odpis na daný rok. Vámi navrhovaný způsob nelze.
Iveta
18.03.2018 13:52Dobrý den, v roce 2015 a 2016 jsme s manželem rekonstruovalii byt po otci. V době rekonstrukce v bytě nikdo nebydlel. Od ledna 2017 byt pronajímáme. Můžeme náklady z r. 2015 a 2016 na uvedení do stavu vhodného k pronajímání použít do výdajů při daňovém přiznání za rok 2017? Logicky nebylo možné mít výdaje ve stejném účetním období. Děkuji za odpověď.
Michaela Martínková
17.03.2018 11:35Dobrý den, stejný způsob uplatnění výdajů je vždy vázaný na příslušný paragraf zdanění příjmů, tedy kombinace příjmů podle § 7-OSVČ paušálem a podle § 9-pronájem skutečnými výdaji možné je. Pokud soukromé auto používáte každý měsíc i zčásti pro zajištění, udržení a dosažení příjmů z pronájmu, pak výdajový paušál na auto k příjmům z pronájmu uplatnit můžete.
Luboš
16.03.2018 12:28Dobrý den,prosím o informaci, jsem podnikatel (OSVČ s obratem do 1 milionu Kč) a pronajímám byt. Je možné, aby daň z podnikání byla počítána paušálem a nájem podle skutečných nákladů? Mohu uplatnit v pronájmu i případně částku na auto 48000?
Michaela Martínková
10.03.2018 19:39Dobrý večer, účelem diskuse není odpovídat na konkrétní daňové problémy poplatníků, neslouží jako poradna. odpovědi na část Vašich dotazů naleznete zde v diskusi, mohu doplnit pouze to, že by se kupní cena měla rozdělit na část bytu a část podílu na pozemku (povinnost není znalecký posudek, ale rozdělení podle oceňovací vyhlášky), ztrátu uplatnit nemusíte a u auta použitého zčásti pro zdanitelné příjem (tedy i pronájem) se používá 4000 Kč měsíčně.
Yvett
10.03.2018 18:39Dobrý den inženýrko Martínková, měla bych na Vás prosbu, jestli byste mi prosím mohla poradit.
Zpracovávám otci daňové přiznání, přičemž má nově od roku 2017 i příjmy z pronájmu. Zvažuji, zda-li mu vést daňovou evidenci anebo uplatňovat výdaje procentem. Nejsem si jistá odpisy, tedy stanovením vstupní ceny pro odpisování. V kupní smlouvě je totiž uvedena kupní cena, která obsahuje ale i spoluvlastnický podíl ve výši 12/1000 na vícero pozemcích, přičemž kupovaný byt je jen na jednom z nich, samozřejmě, lze tuto cenu použít pro výpočet odpisů bytu? Nebo v tomto případě použít znalecký posudek stanovující hodnotu samotného bytu? Částku za tento znalecký posudek nelze uplatnit jako výdaj na pronájem, ale lze uplatnit jako částku zvyšující VC bytu, je to tak?
Dále bych se chtěla zeptat, vzhledem k tomu, že otec obdržel v roce 2017 jen dva nájmy a výdaje (provize makléři, daň z nemovitosti, pojištění bytu) měl vyšší než příjmy, tak by se dostal do daňové ztráty, kterou by mohl uplatňovat po dobu 5 let, to je jen možnost, nikoliv povinnost, že? Kdyby další rok chtěl přejít na uplatňování paušálem, bylo by to možné? Má to nějaká úskalí?
Když by někdo vedl skutečné výdaje a odepisoval majetek, je pak možnost odpisy přerušit a přejít na paušální výdaje? Anebo když už jednou člověk uplatňuje odpisy, tak nemůže přerušit?
Dále bych se chtěla zeptat, jak je to s paušálem 5 tis./měsíc za auto. Otec (nepodnikatel) samozřejmě využívá auto spíše pro své soukromé účely, než pro ježdění na obhlídku a zařizování věcí na pronajímaném bytě, ale zejména na začátcích tam také jezdil. Onen paušál je možné pokrátit o 20 % a zbytek uplatnit jako výdaj? Jak se doloží tato cesta? Je to rizikové?
Michaela Martínková
10.03.2018 13:27Dobrý den, úroky z hypotéky na pronajímaný byt můžete uplatni jako skutečný výdaj v § 9, a nikoli jako odčitatelnou položku (ta sluoží pouze pro uplatnění úroků na vlastní bytovou potřebu). U kuchyňské linky záleží na tom, zda je vestavěná (pak jde o TZ bytu a odpis shodný s bytem), nebo samostatný nábytek (pak jde o 2. odpisovou skupinu).