Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – I. díl

Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – I. díl

Jak na nájem a podnájem nemovitostí z pohledu daňového a účetního? V prvním díle se zaměříme na fyzické osoby, které nepodnikají a svoji nemovitost či nemovitosti pronajímají jinému uživateli.

Mnoho podnikatelů nevlastní prostory, ve kterých podniká, proto je nájem a podnájem nemovitostí hodně rozšířenou praxí, jak si smluvně zajistit oprávněnost využívání těchto prostor. Tématu se budeme věnovat ve dvou dílech, a to z pohledu různých osob, které do dané situace mohou vstoupit.
 
Nejprve je však na místě zmínit alespoň základní pojmy. Zatímco nájmem se myslí skutečnost, kdy vlastník dané nemovitosti pronajímá své prostory k využívání jinému (nájemci), podnájmem nemovitostí se pak myslí situace, kdy nájemce, který užívá prostory v nájmu, tyto dále poskytuje („podnajímá“) dalšímu uživateli (se souhlasem původního vlastníka, tedy pronajímatele).
 
Vymezení obou pojmů již v dnešní době z hlediska daňového není tak podstatné, neboť zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), i zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) považují nájem i podnájem za stejné situace.
 
V zákoně o daních z příjmů navíc ještě nalezneme pojem „pronájem“ – např. § 9 u vymezení zdanění příjmů fyzických osob je přímo označen jako Příjmy z pronájmu. I tento pojem je však možné minimálně z daňového hlediska zaměnit za slovo nájem – dle pokynu GFŘ č. D-6, který vysvětluje některá ustanovení zákona o daních z příjmů, se za pronájem považuje i situace, kdy jsou pronajímány nemovitosti, které má poplatník sám v nájmu či podnájmu (viz vysvětlivky k § 9 tohoto pokynu).
 
Z účetního pohledu bych na prvém místě upozornila na skutečnost, že je nutné v případě podnikatelů – účetních jednotek časově rozlišovat nájem zaplacený na delší období, než je účetní či zdaňovací období. Mnohdy vyžaduje pronajímatel uhradit nájemné dopředu, což je nutné v účetnictví zachytit prostřednictvím účtů časového rozlišení, aby náklady nebo výnosy daného období byly ve správné výši bez ohledu na dobu úhrady.
 
Se situací, kdy je nájem hrazen zpětně za delší časové období, jsem se setkala jen v případě, kdy bylo nutné zpětně ošetřit oprávněnost užívání prostor. To však způsobilo problém právě ve správném zahrnutí nákladů do správného účetního období s nutností podat dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů. Ale nevylučuji, že jsou vlastníci nemovitostí, kteří požadují úhradu až za další časové období najednou, kde se opět časové rozlišení nákladů nebo výnosů musí zohlednit v závislosti na podepsané smlouvě a výši nájmu za období, bez ohledu na jeho následnou úhradu.
 
Nyní se zaměříme na jednotlivé situace poplatníků, které mohou nastat při nájmu či podnájmu nemovitostí. V dnešním díle si popíšeme situaci u fyzických osob – nepodnikatelů, druhý díl bude věnován fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám.

Fyzická osoba – nepodnikatel, která svou nemovitost pronajímá jinému uživateli (nájemci)

Tento poplatník bude své příjmy z pronájmu, které skutečně v daném období obdrží od nájemce, zahrnovat do příjmů podle § 9 Příjmy z pronájmu zákona o daních z příjmů. Pokud by tato nemovitost byla součástí společného jmění manželů, zdaňují se příjmy jen u jednoho z nich.
 
Pokud by ale nemovitost byla vlastněna několika osobami, zdaňovaly by se příjmy u každého z nich podle výše spoluvlastnických podílů. Výjimkou by bylo, kdyby existovala písemná smlouva všech spoluvlastníků, že příjmy z užívání věci poplynou jen určitým spoluvlastníkům nebo v jiných poměrech. V tomto případě by se zdaňovaly příjmy podle této smlouvy a výdaje by se musely uplatnit výlučně v prokázané výši.
 
U pronájmu často dochází k situaci, kdy jsou vedle příjmů z „holého“ pronájmu vybírány i částky za služby, poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebo nemovitosti formou záloh. Pokud je pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji, nezahrnuje získané příjmy na tyto služby do svých příjmů a ani nezahrnuje žádné výdaje do daňových z titulu těchto služeb.
 
Pronajímatel se může rozhodnout uplatňovat výdaje v prokázané výši. V tom případě vede evidenci obdobnou daňové evidenci u podnikatelů s příjmy podle § 7, nebo se může rozhodnout vést účetnictví podle zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Pak se nemovitost, o které takto účtuje nebo vede evidenci pro účely daně z příjmů (a do výdajů tak uplatňuje i odpisy nemovitostí), nepovažuje za obchodní majetek podle zákona o daních z příjmů.
 
Toto je velice důležité pro stanovení doby osvobození při případném prodeji pronajímané nemovitosti. Když pronajímatel 2 roky před prodejem danou nemovitost neužíval pro vlastní bydlení (když ji pronajímal, není to ani prakticky možné), platí lhůta pro osvobození příjmů z prodeje 5 let od nabytí nemovitosti, jen pokud nebyla zahrnuta do obchodního majetku (za což se považuje účtování o takovém majetku nebo vedení evidence pro účely zákona o daních z příjmů).
 
Kdyby tedy pronajímatelé v § 9 odst. 6 neměli „svou“ výjimku o obchodním majetku, byly by příjmy z pronájmu nemovitosti u prokazovaných výdajů osvobozené až po 5 letech poté, co byla nemovitost z obchodního majetku vyřazena.

Pronájem a odvod sociálního a zdravotního pojištění

Pokud by pronajímatel nechtěl uplatňovat výdaje v prokázané výši, má možnost uplatnit proti získaným příjmům výdajový paušál ve výši 30 % z příjmů daného zdaňovacího období. Od roku 2013 je však tento paušál omezen maximální částkou, kterou takto lze využít – tou je hranice 600.000 Kč za rok.
 
Znamená to tedy, že maximální paušál je možné využít u příjmů do 2 mil. Kč; při vyšším příjmu lze pak uplatnit již jen fixní částku 0,6 mil. Kč a procentní výše uplatněného výdajového paušálu se tak sníží.
 
Pronájem není příjmem, který by podléhal odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pronajímatel tedy nemusí podávat žádné jiné přehledy, než jen daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob finančnímu úřadu.
 
Závěrem příkladu u fyzické osoby – nepodnikatele bych se ráda zmínila o dani z přidané hodnoty. Příjmy z nájmu či podnájmu se považují za poskytnutí služby a jsou ekonomickou činností pro účely tohoto zákona jen v případě, pokud je využívání takového majetku soustavné.
 
Nájem soukromé osoby, která momentálně svůj majetek nevyužívá pro svou potřebu a pronajímá ho nájemci, tedy nemůže zadat příčinu pro registraci k DPH, i kdyby příjem přesáhl hodnotu 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, což je obecně limit pro povinnou registraci k této dani.
 
U souběhu několika činností je situace trochu jiná, což je však většinou spojeno s podnikáním této fyzické osoby, čemuž se budeme věnovat v následujícím díle tohoto článku.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Související článek:
Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – II. díl

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Jitka
    08.03.2018 08:19

    Mnohokrát děkuji a prosím ještě o vyjasnění posledních 2 otázek: 1.Hypoteční smlouva uzavřena 05/2016, čerpání ukončeno 31.7.2017, úroky se začaly splácet od 1.8.2017, pronájem od 7.8.2017. Do Přiznání dám celou částku úroků nebo 5/12 (když se v DP uvádí počet měsíců)? 2. Odpisy kuch.linky – lze přidat k bytu do daň.sk.5 (30 let), nebo samostatně do sk.2 (5 let – nábytek, elektrospotřebiče)? Ještě jednou děkuji za váš čas.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    06.03.2018 23:35

    Dobrý večer, pokud je hypotéka vázána výhradně na nemovitost, která se pronajímá, pak lze při uplatnění skutečných výdajů do nich započítat i úroky z této hypotéky.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • jitka
    06.03.2018 23:22

    Děkuji za odpověď k dotazu z 2.3. a prosím ještě o jednu radu: oba byty se pronajímají (SJM i osobní vlastnictví jednoho)a tudíž neslouží pro vlastní potřebu bydlení. Lze využít úroky z hypotéky jako odčitatelnou položku? Děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    03.03.2018 15:15

    Dobrý den, u příjmů z pronájmu majetku v SJM můžete zvolit, u kterého z manželů bude příjem zdaněn. Sleva na dani je pro každého poplatníka, lze ji započítat na jakýkoli příjem – zde byla zřejmě již část slevy použita, pokud poplatník podepsal prohlášení k dani u zaměstnavatele.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • jitka
    02.03.2018 20:36

    Dobrý den, prosím o radu:manželé, jeden zaměstnanec,druhý podnikatel, vlastní dva byty, které pronajímají. Jeden je ve vlastnictví manželky (zaměstnanec) a druhý v SJM. Je možné, aby daňové přiznání dělala manželka za oba byty? Je nějaký rozdíl oběma byty v jejich zdanění? Může v tomto případě, kdy má část příjmů ze zaměstnání, uplatnit i slevu 24840?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    26.02.2018 13:27

    Dobrý den, reprodukční pořizovací cenu řeší § 29, odst. 1, písm. d) zákona o daních z příjmů.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Barbora B.
    25.02.2018 21:46

    Děkuji za Váš čas. Tušíte prosím, zda je někde v zákoně o příjmu přesně stanoveno, která že přesně reprodukční cena dle zákona o oceňování majetku je ta pro použití pro odpisy? V tuto chvíli totiž skutečně nevím, zdali jsem chybovala či nikoli 🙂 Na druhou nemovitost totiž znalecký posudek dle zákona o oceňování mám a tento posudek stanovuje i obvyklou cenu, která je (jak jsem psala) reálnější a vyšší než ta vypočtená dle §50. Moc děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    25.02.2018 21:35

    Dobrý večer, neznám zákon o oceňování majetku, jen vím, že pro účely hypotéky, o které jste se zmínila, se většinou stanovuje několik cen, které však nejsou dle oceňovací vyhlášky. Pokud jste použila pro stanovení odpisů špatnou cenu, čímž byly vypočteny i špatné odpisy, musíte podat dodatečné daňové přiznání.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Barbora B.
    25.02.2018 21:18

    Dobrý večer, moc děkuji za objasnění. Znamená to tedy, že pro odpisy je vstupní cenou nikoli cena obvyklá stanovená metodou porovnání, ale cena vypočtená dle §50, která je významně podhodnocená oproti ceně obvyklé? A pokud tomu tam je, dokázala byste mi prosím poradit, jak to mohu případně opravit u jiné nemovitosti, kde jsem v roce 2016 začala odepisovat tu cenu obvyklou (cenu vyšší)? Předem moc děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    25.02.2018 21:04

    Dobrý večer, pro zahájení odepisování majetku, který máte ve vlastnictví více než 5 let, musíte použít reprodukční pořizovací cenu, která má být stanovena k datu zahájení pronájmu a vychází ze zákona o oceňování majetku. Není nutná forma znaleckého posudku, ale obávám se, že nikdo jiný cenu podle předpisu nestanoví pro jeho složitost.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Barbora B.
    23.02.2018 20:54

    Omlouvám se za chybu z předešlém příspěvku – pronájem bytu od 7/2017. Děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Barbora B.
    23.02.2018 20:51

    Dobrý den, prosím o radu – pronajímám byt od 7/2018, pořízen byl před více než 5 lety. Chci ho od 2017 začít odepisovat. Mohu použít jako vstupní cenu tu kupní (která je oproti stávajícímu odhadu banky kvůli hypotéce nižší) nebo je nezbytný znalecký posudek? Aktuálně si jeho pořízení nemohu dovolit. Předem děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    23.02.2018 14:10

    Dobrý den, faktura je jen formalizovaný dokument, který stvrzuje vzájemnou smlouvu většinou mezi podnikateli. Nedá se tedy hovořit o oprávněnosti, spíše žádosti – velké společnosti reportují zpravidla měsíčně a fakturace je tak pro ně jednodušší proces zpracování. Pokud však na tuto podmínku nepřistoupíte vzájemně, nemá nájemce jak se svého nároku dožadovat – spíše jde o otázku vyhovění i s ohledem např. na včasnost placení.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Hana Bendová
    23.02.2018 11:29

    Dobrý den, s manželem pronajímáme pozemek, máme uzavřenou smlouvu s nájemcem (velkou společností), který nám čtvrtletně platí nájem. Nyní nájemce přišel s požadavkem, abychom mu posílali faktury na každou platbu nájemného. Je tento požadavek oprávněný? Děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    22.02.2018 14:16

    K dotazu paní Jolany: pokud jste u garáže zahájila daňové odpisování, nemůžete měnit vstupní hodnotu. Pro odpisy domu záleží u vstupní ceny, kdy jste jej nabyla – pokud to je méně než před 5 lety od zahájení odpisování, vycházíte z pořizovací ceny, při nabytí dříve využijete cenu podle oceňovacího zákona, ovšem stanovenou k datu zahájení nájmu.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    22.02.2018 14:13

    K dotazu paní Novákové: při změně odpisových skupin mělo dojít ke změně v odpisování podle aktuálních skupin. TZ tedy zařadíte podle toho, kam má skutečně nemovitost patřit nyní a budete odepisovat jako nový samostatný majetek.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    22.02.2018 14:11

    K dotazu pana Novaka: u bezúplatně nabytého majetku můžete uplatnit cenu podle § 29, odst.1,písm. e)-tedy dle zákona o oceňování, pokud doba nabytí není delší než 5 let. Pokud je delší (ve Vašem případě ano, nabytí bylo 2010), pak zákona odkazuje na reprodukční cenu dle písm. d) stejného paragrafu – tedy pro účely pronájmu cenu při zahájení pronájmu (a tou je podle mne první zahájení, přerušení tam nehraje roli).

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • jolana
    21.02.2018 19:11

    Dobrý den,dotaz k problematice odpisů:před 3 roky jsme postavili svépomocí garáž, kterou pronajímáme nájemníkům k pronajímanému bytu (pronájem podle %9, výdaje podle skutečných nákladů). V té době jsem začala garáž odepisovat zrychleně). Vstupní hodnotu jsem vzala podle skutečně vynaložených nákladů (faktur), ale doklady na práci nebyly. Dosud jsem však neodepisovala dům. Za rok 2017 chci ale odepisovat i dům a podle podílu pronajímané plochy bytu dát odpisy do výdajů. Výhodnější se mi zdají rovnoměrné odpisy. Máme odhad od RK, ve které je uvedena i cena garáže, ale asi o 50% vyšší, než dosavadní základna pro odpis (ta neobsahuje práci). Jak mohu tuto disproporci řešit? Šlo by o dosud odepsané částky snížit celkovou (novou) hodnotu domu a garáže a začít odepisovat rovnoměrně? Děkuji za váš názor.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Nováková
    21.02.2018 09:25

    Dobrý den, prosím o odpověď na následující dotaz: s.r.o. má pronajaté nebytové prostory k podnikání a po dohodě s nájemcem provedla rekonstrukci objektu, pronajímatel má majetek zařazený v VII. odpisové skupině, tato skupina již dnes není, má odepsáno 38 let. Dle Nájemní smlouvy může nájemce technické zhodnocení daňově odepisovat. Jak má nájemce majetek zařadit a po jakou dobu odepisovat? Má odpis trvat 43 let (42 let zbývá odpis u pronajímatele a k tomu připočten 1 rok z důvodu technického zhodnocení? Nebo má odepisovat nájemce TZ 80 let? Moc děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Novak
    20.02.2018 10:01

    Dobrý den ještě jednou paní inženýrko, zkusím přeformulovat dotaz. Koupili jsme byt v družstevním vlastnictví za tržní cenu v roce 2006. V roce 2010 byl byl převeden do osobního vlastnictví bezúplatně na člena družstva. V roce 2011 jsme byt začali pronajímat, odepisovat jsme nazačali – nabytí bezúplatně. V roce 2014 jsme pronajímat přestali. V roce 2018 – nyní – se chystáme byt začít opět pronajímat. Můžeme použít ust. § 29, odst.1) zák.o dani z příjmů a stanovit reprodukční pořizovací cenu dle posudku, protože doba od nabytí bytu od OV je delší než 5 let, a tuto cenu stanovit ke dni zahájení pronájmu, tedy k 1.4.2018? Můžeme začít tuto reprodukční cenu odepisovat a odpisy uplatňovat do daňových výdajů? Děkuji za posouzení. Jana Novak

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Příležitostný prodej vlastních výrobků a přebytků z pohledu daní

    |

    S příchodem sezóny připomíná Finanční správa pravidla pro prodej hub, lesních plodů nebo domácích zavařenin. Pokud prodáváte pouze příležitostně vlastní přebytky, nemusí vám automaticky vzniknout daňové povinnosti. Jiná situace však nastává, pokud činnost vykonáváte pravidelně, systematicky a s cílem dosahovat zisku. V takovém případě už může jít o podnikání, které s sebou nese povinnost registrace i zdanění dosažených příjmů. O tom, zda se jedná o příležitostný prodej, nebo podnikání, nerozhoduje pouze výše příjmů, ale především charakter a rozsah činnosti. Finanční správa proto doporučuje, aby si lidé před zahájením pravidelného prodeje ověřili, jaké povinnosti se na jejich činnost vztahují.

Daňový kalendář

25. 6. 2026
DPH za květen 2026
30. 6. 2026
Srážková daň za květen 2026
1. 7. 2026
Odložené daňové přiznání 2025
10. 7. 2026
Splatnost daně za květen 2026
20. 7. 2026
Zálohy za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty