Jak na nájem a podnájem nemovitostí z pohledu daňového a účetního? V prvním díle se zaměříme na fyzické osoby, které nepodnikají a svoji nemovitost či nemovitosti pronajímají jinému uživateli.
Mnoho podnikatelů nevlastní prostory, ve kterých podniká, proto je nájem a podnájem nemovitostí hodně rozšířenou praxí, jak si smluvně zajistit oprávněnost využívání těchto prostor. Tématu se budeme věnovat ve dvou dílech, a to z pohledu různých osob, které do dané situace mohou vstoupit.
Nejprve je však na místě zmínit alespoň základní pojmy. Zatímco nájmem se myslí skutečnost, kdy vlastník dané nemovitosti pronajímá své prostory k využívání jinému (nájemci), podnájmem nemovitostí se pak myslí situace, kdy nájemce, který užívá prostory v nájmu, tyto dále poskytuje („podnajímá“) dalšímu uživateli (se souhlasem původního vlastníka, tedy pronajímatele).
Vymezení obou pojmů již v dnešní době z hlediska daňového není tak podstatné, neboť zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), i zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) považují nájem i podnájem za stejné situace.
V zákoně o daních z příjmů navíc ještě nalezneme pojem „pronájem“ – např. § 9 u vymezení zdanění příjmů fyzických osob je přímo označen jako Příjmy z pronájmu. I tento pojem je však možné minimálně z daňového hlediska zaměnit za slovo nájem – dle pokynu GFŘ č. D-6, který vysvětluje některá ustanovení zákona o daních z příjmů, se za pronájem považuje i situace, kdy jsou pronajímány nemovitosti, které má poplatník sám v nájmu či podnájmu (viz vysvětlivky k § 9 tohoto pokynu).
Z účetního pohledu bych na prvém místě upozornila na skutečnost, že je nutné v případě podnikatelů – účetních jednotek časově rozlišovat nájem zaplacený na delší období, než je účetní či zdaňovací období. Mnohdy vyžaduje pronajímatel uhradit nájemné dopředu, což je nutné v účetnictví zachytit prostřednictvím účtů časového rozlišení, aby náklady nebo výnosy daného období byly ve správné výši bez ohledu na dobu úhrady.
Se situací, kdy je nájem hrazen zpětně za delší časové období, jsem se setkala jen v případě, kdy bylo nutné zpětně ošetřit oprávněnost užívání prostor. To však způsobilo problém právě ve správném zahrnutí nákladů do správného účetního období s nutností podat dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů. Ale nevylučuji, že jsou vlastníci nemovitostí, kteří požadují úhradu až za další časové období najednou, kde se opět časové rozlišení nákladů nebo výnosů musí zohlednit v závislosti na podepsané smlouvě a výši nájmu za období, bez ohledu na jeho následnou úhradu.
Nyní se zaměříme na jednotlivé situace poplatníků, které mohou nastat při nájmu či podnájmu nemovitostí. V dnešním díle si popíšeme situaci u fyzických osob – nepodnikatelů, druhý díl bude věnován fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám.
Fyzická osoba – nepodnikatel, která svou nemovitost pronajímá jinému uživateli (nájemci)
Tento poplatník bude své příjmy z pronájmu, které skutečně v daném období obdrží od nájemce, zahrnovat do příjmů podle § 9 Příjmy z pronájmu zákona o daních z příjmů. Pokud by tato nemovitost byla součástí společného jmění manželů, zdaňují se příjmy jen u jednoho z nich.
Pokud by ale nemovitost byla vlastněna několika osobami, zdaňovaly by se příjmy u každého z nich podle výše spoluvlastnických podílů. Výjimkou by bylo, kdyby existovala písemná smlouva všech spoluvlastníků, že příjmy z užívání věci poplynou jen určitým spoluvlastníkům nebo v jiných poměrech. V tomto případě by se zdaňovaly příjmy podle této smlouvy a výdaje by se musely uplatnit výlučně v prokázané výši.
U pronájmu často dochází k situaci, kdy jsou vedle příjmů z „holého“ pronájmu vybírány i částky za služby, poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebo nemovitosti formou záloh. Pokud je pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji, nezahrnuje získané příjmy na tyto služby do svých příjmů a ani nezahrnuje žádné výdaje do daňových z titulu těchto služeb.
Pronajímatel se může rozhodnout uplatňovat výdaje v prokázané výši. V tom případě vede evidenci obdobnou daňové evidenci u podnikatelů s příjmy podle § 7, nebo se může rozhodnout vést účetnictví podle zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Pak se nemovitost, o které takto účtuje nebo vede evidenci pro účely daně z příjmů (a do výdajů tak uplatňuje i odpisy nemovitostí), nepovažuje za obchodní majetek podle zákona o daních z příjmů.
Toto je velice důležité pro stanovení doby osvobození při případném prodeji pronajímané nemovitosti. Když pronajímatel 2 roky před prodejem danou nemovitost neužíval pro vlastní bydlení (když ji pronajímal, není to ani prakticky možné), platí lhůta pro osvobození příjmů z prodeje 5 let od nabytí nemovitosti, jen pokud nebyla zahrnuta do obchodního majetku (za což se považuje účtování o takovém majetku nebo vedení evidence pro účely zákona o daních z příjmů).
Kdyby tedy pronajímatelé v § 9 odst. 6 neměli „svou“ výjimku o obchodním majetku, byly by příjmy z pronájmu nemovitosti u prokazovaných výdajů osvobozené až po 5 letech poté, co byla nemovitost z obchodního majetku vyřazena.
Pronájem a odvod sociálního a zdravotního pojištění
Pokud by pronajímatel nechtěl uplatňovat výdaje v prokázané výši, má možnost uplatnit proti získaným příjmům výdajový paušál ve výši 30 % z příjmů daného zdaňovacího období. Od roku 2013 je však tento paušál omezen maximální částkou, kterou takto lze využít – tou je hranice 600.000 Kč za rok.
Znamená to tedy, že maximální paušál je možné využít u příjmů do 2 mil. Kč; při vyšším příjmu lze pak uplatnit již jen fixní částku 0,6 mil. Kč a procentní výše uplatněného výdajového paušálu se tak sníží.
Pronájem není příjmem, který by podléhal odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pronajímatel tedy nemusí podávat žádné jiné přehledy, než jen daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob finančnímu úřadu.
Závěrem příkladu u fyzické osoby – nepodnikatele bych se ráda zmínila o dani z přidané hodnoty. Příjmy z nájmu či podnájmu se považují za poskytnutí služby a jsou ekonomickou činností pro účely tohoto zákona jen v případě, pokud je využívání takového majetku soustavné.
Nájem soukromé osoby, která momentálně svůj majetek nevyužívá pro svou potřebu a pronajímá ho nájemci, tedy nemůže zadat příčinu pro registraci k DPH, i kdyby příjem přesáhl hodnotu 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, což je obecně limit pro povinnou registraci k této dani.
U souběhu několika činností je situace trochu jiná, což je však většinou spojeno s podnikáním této fyzické osoby, čemuž se budeme věnovat v následujícím díle tohoto článku.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Související článek:
Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – II. díl








Komentáře
Jana Špíšková
13.03.2019 23:23Dobrý den,
diskuse je opravdu velice zajímavá, a porto bych se také ráda zeptala na Váš názor. Firma s.r.o. si pronajala rodinný dům od fyzické nepodnikající osoby jako provozovnu – kanceláře. Může si nájemné a náklady na vybavení. Je samozřejmostí, že si nahlásí dům jako provozovnu a řádně jej označí. Děkuji Vám za odpověď. JŠ
Michaela Martínková
11.03.2019 20:14Dobrý večer, s ohledem na stáří článku a nová pravidla pro diskusní příspěvky (diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna) nebudu již nadále jako autorka článku na podobné dotazy odpovídat. Doporučuji se obrátit na online poradnu Pohody, odkaz naleznete na stránkách. Děkuji za pochopení.
Lenka
11.03.2019 16:12Dobrý den, od roku 2019 budu mít příjem pouze z pronájmu nemovitostí ve vlastnictví mém a manžela jako fyzických osob. Jaké budu odvádět sociální a zdravotní pojištění? Děkuji moc za odpověď
J. Stráník
10.03.2019 17:08Při příjmech z pronájmu dle § 9 ZDP lze využít i odpis auta do výdajů, přičemž se odpis krátí “poměrně dle skut. použití pro pronájem”. Jaký je výklad tohoto pojmu, když je auto využíváno i k soukr. účelům a pro pronájem se během roku využije např. ve 4 měsících. Dá se do poměru počet km ujetých pro pronájem k počtu km ujetých pro soukr. účely v daném měsíci. Celkový odpis z auta bude roven součtu odpisů přes 4 měsíce. Bylo by nutné vést knihu jízd, což obecně při využití samotného výdaj. paušálu na auto není třeba. Vysvětluji si to v tomto případě správně? Děkuji Vám za odpověď.
Michaela Martínková
10.03.2019 14:57Dobrý den, pokud nevedete účetnictví, cože nepředpokládám, zdaňují se příjmy z pronájmu dle skutečného úhrady, smlouva o pronájmu se k přiznání přikládat nemusí.
Mar-U.
10.03.2019 13:53Dobrý den, osoba OSVČ podávající přiznání pronajímá svůj nebytový prostor nezařazený v obchodním majetku na základě Smlouvy o pronájmu. Nájemce ale hradí nájemné nepravidelně, za rok 2018 splatil pouze 60% nájemného. OSVČ tedy zdaní pouze skutečný příjem, nebo částku dle smlouvy? Musí se smlouva přidávat k daňovému přiznání? Předem moc děkuji za odpověď.
Michaela Martínková
05.03.2019 20:13Odpovědi na podobné dotazy byly již zodpovězeny níže v diskusi, navíc podle nových pravidel není diskuse určena jako poradna. Doporučuji se případně obrátit na online poradnu zde na webu.
J. Stráník
05.03.2019 18:07Dobrý den.
Dovolte dotazy. Pronajímání bytu dle § 9 ZDP.
1. Byt pořízen úplatně (nákup od ÚZSVM) před uzavřením manželství. Vlastník zapsaný v KN je dnes již manželka.
Auto pořízeno úplatně (AAA auto) již v manželství a je evidováno na manžela. Paušální výdaj na dopravu (4000,- Kč/měs)
lze uplatnit? Předpokládám, že ano.
2. Odpisy z tohoto auta lze zahrnout do výdajů poměrně dle skutečného použití pro pronájem a krátit na 0,8? Auto pořízeno úplatně v průběhu pronajímání bytu (AAA auto).
3. Paušální výdaj za dopravu před zahájením pronájmu (4000,- Kč/měs; doprava materiálu na opravy, jednání s potenciálními nájemníky) lze zahrnout do výdajů? Po ukončení oprav následoval okamžitě pronájem bytu.
Děkuji Vám za Váš čas.
Lenka Hegerová
05.03.2019 13:08Dobrý den, potřebovala bych poradit. Koupila jsem byt, který jsem opravila a prodala. Budu podávat daňové přiznání. V paragrafu 10 jsou příjmy – mám znalecký posudek, který je nižší než prodejní cena z kupní smlouvy. Zřejmě musím použít vyšší cenu. Potom jsou výdaje – tam dám cenu z kupní smlouvy, náklady na opravu bytu, mohu tam dát daň z prodeje nemovitostí (tedy mě původního nákupu, který se uskutečnil v roce 2017 i daň byla uhrazena v roce 2017)
Děkuji za odpověď a zdravím
Michaela Martínková
04.02.2019 15:03K dotazu Jitky: Přístřešek je zřejmě součástí budovy, tzn. při rovnoměrném odepisování zvýší vstupní cenu a dále odepisujete pomocí sazba pro zvýšenou vstupní cenu. poměr použití pro zdanitelné výnosy ku soukromé spotřebě mění poměr využití odpisů při jakékoli změněn.
Michaela Martínková
04.02.2019 15:01K dotazu Aleny: do přílohy č. 2 k daňovému přiznání uvádíte zvlášť příjmy a zvlášť výdaje podle § 9, tzn. musíte uvést i v případě, že daňový základ vyjde nula.
Jitka
01.02.2019 21:33Dobrý den, ráda bych se zeptala ohledně odpisů. Dům (částečně pronajímaný)odepisuji od roku 2017 rovnoměrně. V roce 2018 jsme vybudovali před vchodem přístřešek, který dům zhodnotil. Je správně, abych zůstatkovou cenu domu pozvýšila o pořizovací cenu přístřešku a pokračovala dál v odepisování příslušným koeficientem? Na konci mi to ale nevychází… Nebo odepisovat přístřešek samostatně?
A ještě jeden dotaz: V případě, že se mi změní poměr pronajímané podlahové plochy k celkové ploše v domě, tak mohu při každé změně tohoto poměru měnit i použitý odpis?
Děkuji mnohokrát za odpověď.
Alena
01.02.2019 16:40Dobrý den. Začali jsme pronajímat náš domek – prázdný, jako kancelář jedné firmě. Domek potřebuje opravu – výměnu dveří, 2 oken a opravu a poravy podlah. Mámezi sebou uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou s tím, že nájemce tyto opravy provede na vlastní náklady s tím, že náklady budou odečteny z nájmu. Tímto opatřením jsme za loňský rok odečetli vynaložené náklady za opravy z případného nájmu a na konci zůstala nula, nebyl žádný příjem. Jelikož pronajímáme nemovitost teprve půl roku, ještě jsem se nesetkala s tím, jak udělat daňové přiznání na nulu. Faktury za provedené opravy máme, ale tím pádem jsme nezískali žádné finance. Jak se s touto formou pracuje abychom se nedostali do nějakých nepříjemností s finančním úřadem ?
Michaela Martínková
22.01.2019 08:17dobrý den, pokud byt neužíváte spolu s dalším nájemcem (resp. celý byt v nájmu slouží pro dosažení příjmů z podnájmu), pak výdaj uplatnit můžete.
Alois Nový
22.01.2019 08:08Dobrý den. Dovolte otázku. Pronajímám si byt od majitele, platím mu nájem 5000. Byt dále podnajímám známému za 6000. Můžu si podle §9 dát do skutečných nákladů i nájem oněch 5000 které platím majiteli? Neřeším poplatky za služby, ty jsou jasné.Děkuji moc za odpověď.
Pavel
10.01.2019 17:30Dobrý den, mockrát děkuji za odpověď. Není mi zcela jasná otázka ohledně platby příspěvku do fondu oprav a výše uplatnění do výdajů (viz můj předešlý příspěvek)? Děkuji.
Michaela Martínková
10.01.2019 13:11Dobrý den, ve Vašem případě bude cena pro účely odpisů stanovena jako reprodukční pořizovací cena, tedy cena dle zákona o oceňování majetku, a to ke dni zahájení pronájem v 8/2018. Znalecký posudek lze jedině doporučit, ovšem musí být právě stanoven podle oceňovací vyhlášky. Pokud nevedete účetnictví, jsou daňovými výdaji všechny zaplacené částky vztahující se k pronajímanému bytu (až na případné splácení jistiny úvěry či nějaký dlouhodobý majetek, který se musí odepisovat).
Pavel
08.01.2019 13:08Dobrý den, v roce 1999 jsem zdědil byt, ve kterém jsem až do srpna 2018 bydlel. Od srpna tento byt pronajímám. Příjmy budu danit dle par. 9, chci uplatnit jako výdaje odpisy bytu za ZO 2018. Jak určím vstupní cenu (reprodukční pořizovací cenu), údajně nemusím mít znalecký posudek? Vstupní cena bude ke dni začátku pronájmu? Příspěvky do fondu oprav jsou daňovým výdajem v okamžiku jejich úhrady, ale pouze ta část , která byla použita na provozní výdaje. Jak tuto část zjistím, pokud mi ji SVJ nesdělí k 31.3. 019? Děkuji za odpovědi.
Michaela Martínková
06.01.2019 17:06dobrý večer, chápete to správně, u příjmů z pronájmu můžete slevu na dani na dítě uplatnit jen jako slevu, nikoli již daňový bonus.
Jana Novak
05.01.2019 15:25Dobrý den paní Martínková, velice vám chci poděkovat za vedení této sekce, mnoho diskuzí mi opravdu přináší hodnotné informace. Mám následující dotaz: V roce 2018 mám pouze příjmy z pronájmu dle par. 9, výdaje uplatňuji ve skutečné výši. Příjem cca 1 mil, výdaje cca 500 tis., daňový základ 500 tis. Mohu uplatnit slevu na dani na vyživované děti? I po této slevě mi zbyde daňová povinnost cca 12 tis. Chápu dobře rozdíl mezi pojmy sleva na dani na vyživované dítě a daňový bonus, s tím, že daňový bonus nastává pouze tehdy, je-li sleva na dani na dítě vyšší než vlastní vypočtená daň? Zákon znemoˇžňuje uplatnit daňový bonus, ale uplatnit slevu na dani na dítě, budu-li i nadále mít povinnost zaplatit nějakou daň, uplatnit mohu? Podotýkám, že příjmy máme s manželem v SJM a žádné jiné nemáme, takže u něho je situace stejná. Pouze jeden z nás daní a to pouze příjmy z pronájmu. Děkuji za odpověď, snad jsem to popsala dobře. Štastný Nový rok! Novak