Jak na nájem a podnájem nemovitostí z pohledu daňového a účetního? V prvním díle se zaměříme na fyzické osoby, které nepodnikají a svoji nemovitost či nemovitosti pronajímají jinému uživateli.
Mnoho podnikatelů nevlastní prostory, ve kterých podniká, proto je nájem a podnájem nemovitostí hodně rozšířenou praxí, jak si smluvně zajistit oprávněnost využívání těchto prostor. Tématu se budeme věnovat ve dvou dílech, a to z pohledu různých osob, které do dané situace mohou vstoupit.
Nejprve je však na místě zmínit alespoň základní pojmy. Zatímco nájmem se myslí skutečnost, kdy vlastník dané nemovitosti pronajímá své prostory k využívání jinému (nájemci), podnájmem nemovitostí se pak myslí situace, kdy nájemce, který užívá prostory v nájmu, tyto dále poskytuje („podnajímá“) dalšímu uživateli (se souhlasem původního vlastníka, tedy pronajímatele).
Vymezení obou pojmů již v dnešní době z hlediska daňového není tak podstatné, neboť zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), i zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) považují nájem i podnájem za stejné situace.
V zákoně o daních z příjmů navíc ještě nalezneme pojem „pronájem“ – např. § 9 u vymezení zdanění příjmů fyzických osob je přímo označen jako Příjmy z pronájmu. I tento pojem je však možné minimálně z daňového hlediska zaměnit za slovo nájem – dle pokynu GFŘ č. D-6, který vysvětluje některá ustanovení zákona o daních z příjmů, se za pronájem považuje i situace, kdy jsou pronajímány nemovitosti, které má poplatník sám v nájmu či podnájmu (viz vysvětlivky k § 9 tohoto pokynu).
Z účetního pohledu bych na prvém místě upozornila na skutečnost, že je nutné v případě podnikatelů – účetních jednotek časově rozlišovat nájem zaplacený na delší období, než je účetní či zdaňovací období. Mnohdy vyžaduje pronajímatel uhradit nájemné dopředu, což je nutné v účetnictví zachytit prostřednictvím účtů časového rozlišení, aby náklady nebo výnosy daného období byly ve správné výši bez ohledu na dobu úhrady.
Se situací, kdy je nájem hrazen zpětně za delší časové období, jsem se setkala jen v případě, kdy bylo nutné zpětně ošetřit oprávněnost užívání prostor. To však způsobilo problém právě ve správném zahrnutí nákladů do správného účetního období s nutností podat dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů. Ale nevylučuji, že jsou vlastníci nemovitostí, kteří požadují úhradu až za další časové období najednou, kde se opět časové rozlišení nákladů nebo výnosů musí zohlednit v závislosti na podepsané smlouvě a výši nájmu za období, bez ohledu na jeho následnou úhradu.
Nyní se zaměříme na jednotlivé situace poplatníků, které mohou nastat při nájmu či podnájmu nemovitostí. V dnešním díle si popíšeme situaci u fyzických osob – nepodnikatelů, druhý díl bude věnován fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám.
Fyzická osoba – nepodnikatel, která svou nemovitost pronajímá jinému uživateli (nájemci)
Tento poplatník bude své příjmy z pronájmu, které skutečně v daném období obdrží od nájemce, zahrnovat do příjmů podle § 9 Příjmy z pronájmu zákona o daních z příjmů. Pokud by tato nemovitost byla součástí společného jmění manželů, zdaňují se příjmy jen u jednoho z nich.
Pokud by ale nemovitost byla vlastněna několika osobami, zdaňovaly by se příjmy u každého z nich podle výše spoluvlastnických podílů. Výjimkou by bylo, kdyby existovala písemná smlouva všech spoluvlastníků, že příjmy z užívání věci poplynou jen určitým spoluvlastníkům nebo v jiných poměrech. V tomto případě by se zdaňovaly příjmy podle této smlouvy a výdaje by se musely uplatnit výlučně v prokázané výši.
U pronájmu často dochází k situaci, kdy jsou vedle příjmů z „holého“ pronájmu vybírány i částky za služby, poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebo nemovitosti formou záloh. Pokud je pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji, nezahrnuje získané příjmy na tyto služby do svých příjmů a ani nezahrnuje žádné výdaje do daňových z titulu těchto služeb.
Pronajímatel se může rozhodnout uplatňovat výdaje v prokázané výši. V tom případě vede evidenci obdobnou daňové evidenci u podnikatelů s příjmy podle § 7, nebo se může rozhodnout vést účetnictví podle zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Pak se nemovitost, o které takto účtuje nebo vede evidenci pro účely daně z příjmů (a do výdajů tak uplatňuje i odpisy nemovitostí), nepovažuje za obchodní majetek podle zákona o daních z příjmů.
Toto je velice důležité pro stanovení doby osvobození při případném prodeji pronajímané nemovitosti. Když pronajímatel 2 roky před prodejem danou nemovitost neužíval pro vlastní bydlení (když ji pronajímal, není to ani prakticky možné), platí lhůta pro osvobození příjmů z prodeje 5 let od nabytí nemovitosti, jen pokud nebyla zahrnuta do obchodního majetku (za což se považuje účtování o takovém majetku nebo vedení evidence pro účely zákona o daních z příjmů).
Kdyby tedy pronajímatelé v § 9 odst. 6 neměli „svou“ výjimku o obchodním majetku, byly by příjmy z pronájmu nemovitosti u prokazovaných výdajů osvobozené až po 5 letech poté, co byla nemovitost z obchodního majetku vyřazena.
Pronájem a odvod sociálního a zdravotního pojištění
Pokud by pronajímatel nechtěl uplatňovat výdaje v prokázané výši, má možnost uplatnit proti získaným příjmům výdajový paušál ve výši 30 % z příjmů daného zdaňovacího období. Od roku 2013 je však tento paušál omezen maximální částkou, kterou takto lze využít – tou je hranice 600.000 Kč za rok.
Znamená to tedy, že maximální paušál je možné využít u příjmů do 2 mil. Kč; při vyšším příjmu lze pak uplatnit již jen fixní částku 0,6 mil. Kč a procentní výše uplatněného výdajového paušálu se tak sníží.
Pronájem není příjmem, který by podléhal odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pronajímatel tedy nemusí podávat žádné jiné přehledy, než jen daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob finančnímu úřadu.
Závěrem příkladu u fyzické osoby – nepodnikatele bych se ráda zmínila o dani z přidané hodnoty. Příjmy z nájmu či podnájmu se považují za poskytnutí služby a jsou ekonomickou činností pro účely tohoto zákona jen v případě, pokud je využívání takového majetku soustavné.
Nájem soukromé osoby, která momentálně svůj majetek nevyužívá pro svou potřebu a pronajímá ho nájemci, tedy nemůže zadat příčinu pro registraci k DPH, i kdyby příjem přesáhl hodnotu 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, což je obecně limit pro povinnou registraci k této dani.
U souběhu několika činností je situace trochu jiná, což je však většinou spojeno s podnikáním této fyzické osoby, čemuž se budeme věnovat v následujícím díle tohoto článku.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Související článek:
Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – II. díl








Komentáře
Mila_da
23.03.2017 23:46Dobrý den, já i manžel podnikáme, pořídili jsme si soukromou chatu a chtěli bychom ji v naši nepřítomnosti pronajímat turistům. Jsou tyto příjmy z krátkodobého pronájmu taky osvobozeny od sociálního a zdravotního pojištění? Děkuji
Milada-la
23.03.2017 23:44Dobrý den, já i manžel podnikáme, pořídili jsme si soukromou chatu a chtěli bychom ji v naši nepřítomnosti pronajímat turistům. Jsou tyto příjmy z krátkodobého pronájmu taky osvobozeny od sociálního a zdravotního pojištění? Děkuji
Petr
23.03.2017 22:48Dobrý večer,
nechtěl jsem uvedené rozporovat, spíše mi šlo o potvrzení Vašeho stanoviska. Výdajem jsou v DE platby (zálohy) na daňově uznatelné výdaje. Zda nejsou pochybnosti se zahrnutím veškerých plateb do fondu oprav jako výdaj, bez ohledu na jejich použití. Děkuji
Michaela Martínková
23.03.2017 21:35Dobrý večer, u daňové evidence se nerozlišuje výdaj jako nákladové položka nebo forma zálohy. Pokud máte jiný názor, ráda si ho přečtu.
Petr
23.03.2017 21:27Dobrý den,
jste si jista, že platby do fondu oprav jsou daňově uznatelným výdajem?
Michaela Martínková
23.03.2017 20:29Dobrý večer, fond oprav se váže k pronajímanému bytu, jde tedy o výdajovou položku.
Ferdinand Horký
23.03.2017 15:31Dobrý den, pronajímám byt a nájemníkovi neúčtuji fond oprav. V daňovém přiznání uplatňuji skutečné výdaje, je příspěvek do fondu oprav pro mě výdajovou položkou.Děkuji za odpověď
Michaela Martínková
23.03.2017 09:43Dobrý den, družstevní byt nelze pořídit na hypotéční úvěr, předpokládám, že šlo o nákup podílu ve družstvu. otázky ohledně výdajů jsou správné, úroky z úvěru nemůžete uplatňovat jako odčitatelnou položku, pokud ho dále pronajímáte a neslouží k Vaší bytové potřebě. K daňovému přiznání se doklady o příjmech z nájmu přikládat nemusí
EvaP
22.03.2017 19:32Dobrý den paní Martínková, v roce 2016 jsme s manželem na hypoteční úvěr koupili družstevní byt, který podnajímáme, prostudovala jsem dostupné informace a pouze bych vás chtěla požádat o odsouhlasení, zda jsem vše pochopila správně (budeme uplatňovat skutečné náklady):
– příjmy z pronájmu si zahrne do daň. přiznání manžel
– do výdajů mohu uplatnit – náklady na vybavení bytu (kuchyňská linka, dveře, podlahy apod.), paušál na dopravu ve výši 4000,- Kč/měs., provizi realitní kanceláře, úroky z úvěru, po převedení bytu do osobního vlastnictví odpisy
– příjmy se týkají pouze dvou měsíců v loňském roce, mohu dát do přiznání celou částku výdajů, která bude mnohonásobně vyšší a v příštích 5 letech postupně odečítat ztrátu?
– manžel v daňovém přiznání uplatňuje uhrazené úroky z úvěru jako odečitatelnou položku na ř. 47, v případě pronájmu se tytéž úroky mohou také použít? Uplatním je tedy dvakrát?
– k daňovému přiznání musím přikládat i smlouvu o nájmu i podnájmu?
Děkuji moc za odpověď
Michaela Martínková
22.03.2017 16:19Dobrý den, pokud darovaný byt nemáte v SJM, pak ostatní nemovitosti můžete zdaňovat manžel, výdajový paušálu u automobilu v SJM můžete použít nejvíce 5000 Kč, resp. 4000 Kč u částečného použití pro daňové příjmy.
Vlaďka
21.03.2017 23:39Dobrý den, vlastním darovaný byt,který pronajímám a zdaňuji dle par. 9. Dále vlastníme s manželem pozemky/SJM/,múže je zdanit manžel nebo musím rovněž já. Mohu do nákladů uplatnit paušál za užití osobního vozidla ve výši 48000,- Kč, které máme v SJM? Je možné zahrnout do nákladů to stejné vozidlo jak u mně tak i u manžela?/v případě, že by mohl danit pozemky manžel/ Děkuji za odpověď.
Michaela Martínková
21.03.2017 22:40Dobrý večer, odpisy můžete zahrnout do ř. 202.
Eva Navrátilová
21.03.2017 11:10Dobrý den, nevíte, kam se v daňovém formuláři píšou odpisy nemovitosti chci-li danit příjem z nájmu skutečnými náklady? Výdaje asi zůstanou v kolonce 202, jen nebudou označeny jako paušální 30%? Nebo tomu rozumím špatně?
Michaela Martínková
19.03.2017 15:04Dobrý den,pokud nevedete účetnictví, zdaňují se příjmy v roce kdy byly skutečně obdrženy. silniční daň u automobilů použitých pro příjmy dle § 9 se skutečně neodvádí.
Mirka
18.03.2017 20:06Dobrý den, FO pronájem pozemku dle §9 od 1.1. 2017,
záloha přišla na účet již v roce 2016,daníme
až v roce 2017? Ještě mám jeden dotaz, opravdu pokud uplatňuji jako FO skutečné náklady i na automobil, nemusím platit silniční daň? Děkuji za odpovědi.
Michaela Martínková
15.03.2017 22:18Dobrý večer, způsob rozpočítání nákladů má odpovídat poměru využití pro zdanitelný příjem a pro soukromé účely.
Michaela Martínková
15.03.2017 22:14Dobrý večer, v tomto případě registrace k DPH povinná není.
Hynek
15.03.2017 21:18Dobrý den, pronajímám nemovitosti podle §9, jsem nepodnikatel většinou byty soukromým osobám, příjmy jsou nad milion, musím se registrovat k DPH? Děkuji Hynek
Ondřej Kulíček
15.03.2017 11:40Dobrý den, mám v nájmu byt za který platím nájem + poplatky 13 000 Kč, energie platím zvlášť (jsou přihkášeny na mě). Byt má dva podobně velké pokoje v jednomž z nich bydlím já a ve druhém je podnájemce se kterým mám smlouvu o podnájmu. Ten mi platí 7500 Kč měsíčně. Z části hradím nájem a z části energie. Jak vést “náklady nutné k získání a udržení pronájmu” podle §9? Mohu například celou částku včetně energií kterou platím já (a bez které bych nemohl podnajímat druhý pokoj) rozdělit na polovinu (cca 8000 Kč) a tuto odečíst od mých příjmů z podnájmu (7500 Kč)?
Díky za vaši odpověď.
Michaela Martínková
12.03.2017 15:11K dotazu Lucie z 11.3.: Výdajový paušál na automobil použít můžete.