Jak zaměstnat brigádníka v roce 2015

Většina podnikatelů, ať už OSVČ, nebo firem, začne dříve či později pociťovat potřebu pravidelné či příležitostné výpomoci a uvažuje o zaměstnání „brigádníka“. Vzhledem ke kontrolám inspektorátu práce a tvrdým postihům za výkon nelegální práce lze jen doporučit, aby bylo zaměstnání „brigádníka“ legální.
 
Zákoník práce nezná pojem „brigádník“ a umožňuje výkon příležitostné práce nebo práce menšího rozsahu v dohodách mimo pracovní poměr – dohodě o provedení práce (dále jen „DPP“) a v dohodě o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“).

Dohoda o provedení práce

Dohodu o provedení práce lze uzavřít, pokud rozsah práce nepřesáhne 300 hodin za kalendářní rok. Pokud má zaměstnanec u stejného zaměstnavatele uzavřeno víc dohod o provedení práce, platí limit 300 hodin pro všechny tyto dohody dohromady.
 
Pokud má zaměstnanec uzavřeny dohody o provedení práce u několika různých zaměstnavatelů, platí limit 300 hodin za rok pro každého z nich.
 
Dohoda o provedení práce může být uzavřena i na dobu neurčitou, pokud je sjednán rozsah práce maximálně 300 hodin za kalendářní rok. Zákoník práce nijak neupravuje způsob ukončení DPP, pokud je sjednána na dobu neurčitou, doporučuji si ho sjednat přímo v dohodě.
 
Dohoda o provedení práce zpravidla obsahuje tyto náležitosti (náležitosti nejsou výslovně vyjmenovány v zákoníku práce):

• vymezení pracovního úkolu nebo činnosti, která má být vykonávána,
• místo výkonu práce,
• předpokládaný rozsah práce (v hodinách) – u dohod na dobu neurčitou ujednání, že rozsah práce nesmí překročit 300 hodin za rok,
• doba, v níž má být práce provedena,
• odměna – alespoň ve výši minimální mzdy,
• doba, na kterou se dohoda uzavírá (je povinným ujednáním).

Sociální a zdravotní pojištění u DPP

Sociální a zdravotní pojištění se vybírá, pokud příjem z DPP nebo úhrn příjmů z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele překročí částku 10 000 Kč měsíčně.
 
Pojistné se odvádí pouze v měsících, kdy došlo k překročení částky 10 000 Kč. Do částky 10 000 Kč není zaměstnanec pracující na základě DPP účasten na sociálním a zdravotním pojištění.

Zdanění DPP

I zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce může u zaměstnavatele podepsat prohlášení poplatníka a uplatnit slevu na poplatníka, případně další slevy, na které má nárok. Podmínkou je, že nemá prohlášení podepsané současně u jiného zaměstnavatele.
 
Zaměstnanci, který pracuje na základě DPP, nepodepíše prohlášení a má příjmy do 10 000 Kč měsíčně, se příjmy zdaňují srážkovou daní ve výši 15 %. Přičemž od roku 2014 může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o potvrzení o příjmech zdaněných srážkovou daní a zahrnout je do vlastního daňového přiznání, pokud je to pro něj výhodné.
 
Ostatní příjmy (nad 10 000 Kč za měsíc) se zdaňují zálohovou daní.

Dohoda o pracovní činnosti

U dohody o pracovní činnosti nesmí sjednaný rozsah pracovní doby překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. DPČ lze sjednat i na méně než 300 hodin za rok.
 
Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
 
Pokud není v DPČ sjednán způsob zrušení, může být jednostranně (zaměstnancem nebo zaměstnavatelem) zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou.
 
Okamžité zrušení DPČ je možné pouze v případech, ve kterých lze okamžitě zrušit pracovní poměr a musí být v dohodě výslovně sjednáno.
 
Dohoda o pracovní činnosti musí obsahovat tyto náležitosti (dle § 76 odst. 4 zákoníku práce):

• sjednané práce, které má zaměstnanec vykonávat,
• sjednaný rozsah pracovní doby, tj. délka úvazku,
• doba, na kterou se dohoda uzavírá (na určitou nebo neurčitou),
• odměna – alespoň ve výši minimální mzdy.

Sociální a zdravotní pojištění u DPČ

Sociální a zdravotní pojištění se vybírá, pokud příjem z DPČ nebo úhrn příjmů z více DPČ u téhož zaměstnavatele dosáhne alespoň rozhodné částky 2 500 Kč měsíčně.
 
Od 1. 1. 2015 došlo ke změně u zdravotního pojištění. Pro účely posouzení účasti na zdravotním pojištění se u jednoho zaměstnavatele sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti v rámci jednoho kalendářního měsíce.
 
Příklad: Zaměstnanec má u stejného zaměstnavatele dvě DPČ. Z jedné má příjmy 1 500 Kč, z druhé 2 000 Kč. Do konce roku 2014 se posuzoval pro účely vzniku účasti na zdravotním pojištění každý příjem zvlášť a zaměstnanec by nebyl účasten zdravotního pojištění. Od 1. 1. 2015 se posuzují příjmy v úhrnné výši u jednoho zaměstnavatele a budou podléhat zdravotnímu pojištění, protože úhrnná výše příjmů z DPČ přesáhla rozhodnou částku.

Zdaňování DPČ

Příjmy z dohody o pracovní činnosti se zdaňují zálohovou daní, a to bez ohledu na jejich výši. I v tomto případě má zaměstnanec možnost podepsat prohlášení poplatníka a uplatnit slevy na dani.

Pravidla společná pro obě dohody

Obě dohody musí být uzavřeny písemně, přičemž jedno vyhotovení obdrží zaměstnanec. Také výpověď nebo okamžité zrušení dohod musí mít písemnou formu.
 
Dohody je možné využívat i pro nepravidelnou výpomoc a zaměstnavatel proto nemá povinnost rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Obě dohody mohou být uzavřeny na jakýkoliv typ práce a pracovního výkonu.
 
Rozdíl mezi nimi je dán pouze rozsahem hodin. Pokud dojde k vyčerpání povoleného počtu hodin i u DPČ, je třeba zaměstnat zaměstnance na klasický pracovní poměr (lze využít také zkrácený úvazek), se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají.
 
U dohod se neuplatňuje ustanovení zákoníku práce o pracovní době a době odpočinku. Výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
 
Zaměstnancům pracujícím na dohody přísluší odměna jen za vykonanou práci. To znamená, že zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnanci pracujícímu na dohodu práci přidělovat a pokud zaměstnanec nepracuje, nemá nárok na odměnu.
 
Zaměstnanci pracující na základě dohod nemají nárok na dovolenou a na pracovní volno při jiných důležitých osobních překážkách v práci. Lze s nimi však tento nárok sjednat přímo v dohodě, přičemž sjednaná dovolená může být menšího rozsahu než čtyři týdny.
 
Také na cestovní náhrady má zaměstnanec pracující na základě dohody nárok, pouze pokud byl výslovně sjednán v dohodě.
 
Za práci na základě dohod náleží zaměstnanci odměna (nikoliv mzda nebo plat) sjednaná v dohodě. Zaměstnanci pracující na základě dohod nemusí dostávat zákonné příplatky (např. za práci přesčas, ve svátek, v noci, v sobotu a v neděli), ale lze je v dohodě sjednat.
 
Zaměstnanci pracující na základě dohod nemají nárok ani na odstupné.
 
Zaměstnanci na základě dohod musí dostat alespoň minimální mzdu. Minimální mzda pro rok 2015 činí 9 200 Kč za měsíc nebo 55 Kč za hodinu. Pro dohody neplatí zaručená mzda. Takže bez ohledu na náročnost a druh vykonávané práce je zaměstnavatel vázán pouze výší minimální mzdy.
 
Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatním termínu určeném zaměstnavatelem. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny, je splatná po provedení celého pracovního úkolu v nejbližším výplatním termínu. Je možné si splatnost a výplatu odměny dohodnout i jinak.
 
Zaměstnanci pracující na základě dohod mají nárok na nemocenské (od 15. dne nemoci – platí OSSZ/PSSZ) a náhradu odměny v době pracovní neschopnosti (od 4. do 14. dne nemoci – platí zaměstnavatel), pouze pokud jsou účastni nemocenského pojištění.
 
To znamená, že na nemocenskou nemají nárok zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně.
 
Zaměstnanci pracující na základě DPČ mají nárok na nemocenské v ochranné lhůtě, tj. 7 kalendářních dnů po skončení dohody. To však neplatí, pokud jde o zaměstnání malého rozsahu, tj. do 2 500 Kč měsíčně.
 
Na zaměstnance pracující na základě DPP se ochranná lhůta nevztahuje, ani když jsou účastni nemocenského pojištění.
 
Zaměstnanci pracující na základě dohod mohou čerpat zaměstnanecké benefity za stejných daňových podmínek jako ostatní zaměstnanci. Nárok na benefity by měl být sjednán v dohodě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním na dohody

Vstupní lékařské prohlídky jsou u dohod povinné pouze u těch osob, které mají vykonávat rizikovou práci nebo práci, pro kterou jiný právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti. V ostatních případech není požadována u dohod vstupní lékařská prohlídka (více viz článek Zdravotní prohlídky zaměstnanců).
 
Níže si popíšeme povinnosti zaměstnavatelů v průběhu zaměstnávání „dohodářů“.
 
U zaměstnavatelů majících pouze zaměstnance na DPP do 10 000 Kč:

• vedení mzdových listů dle § 38j zákona o daních z příjmů,
• vedení přehledu o sražených zálohách a dani sražené podle zvláštní sazby (srážková daň) za každý měsíc,
• na základě žádosti zaměstnance do 10 dnů vydat potvrzení o zdanitelných příjmech,
• na základě žádosti zaměstnance (podpisem prohlášení poplatníka a doložení veškerých potřebných dokladů do 15. 2.) provést roční zúčtování daně, pokud má na něj zaměstnanec nárok,
• sledování odpracovaných hodin,
• vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách odměny a o provedených srážkách (tzv. výplatní list, výplatní pásku),
• přihlásit se k zákonnému pojištění odpovědnosti při pracovním úrazu (Kooperativa) a platit ho v předepsaných termínech; v případě, že zaměstnavatel zaměstnává výhradně zaměstnance na DPP do 10 000 Kč měsíčně (kteří nejsou účastni nemocenského pojištění), činí výše pojistného 100 Kč za čtvrtletí za všechny zaměstnance celkem,
• do 20. platit zálohovou daň z příjmů ze závislé činnosti, k poslednímu kalendářnímu dni v měsíci je splatná srážková daň,
• do 28. 2. podat „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“, resp. do 20. 3., pokud je podáváno elektronicky,
• do 1. 4. podat „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“.

 
U ostatních zaměstnanců na dohody – vše výše uvedené a navíc:

• vedení mzdových listů nebo účetních záznamů o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění – povinnost archivace 30 let; vedou se pouze u zaměstnanců, kteří jsou účastni důchodového pojištění, lze evidovat společně v mzdovém listu (viz výše),
• vedení evidence o zaměstnancích pro účely nemocenského pojištění a její archivace po dobu 10 kalendářních let (pouze u zaměstnanců, kteří jsou účastni pojištění),
• oznámení zahájení účasti na zdravotním pojištění do 8 dnů (na tiskopise „Hromadné oznámení zaměstnavatele“) a na sociálním pojištění do 8 dnů, resp. do 20 dnů u zaměstnání malého rozsahu a DPP (na tiskopise „Oznámení o nástupu do zaměstnání“),
• přijímat žádosti zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění a předávat na OSSZ či PSSZ (u zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění),
• měsíčně do 20. platit sociální a zdravotní pojištění z mezd a podávat Přehled o výši pojistného na příslušnou OSSZ či PSSZ a Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele na příslušnou zdravotní pojišťovnu (pouze u zaměstnanců, kteří jsou účastni pojištění),
• do 30. 4. odevzdat vyplněný Evidenční list důchodového pojištění za zaměstnance, kteří jsou účastni důchodového pojištění.

 
Povinnosti při ukončení práce na základě dohod:

• vydat posudek o pracovní činnosti (pracovní posudek), pokud o to zaměstnanec požádá, a to do 15 dnů od požádání,
• vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. „zápočtový list“) – viz § 313 odst. 1 zákoníku práce),
• vydat zaměstnanci na jeho žádost potvrzení pro úřad práce o průměrném výdělku a dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti,
• odeslat na OSSZ či PSSZ Evidenční list důchodového pojištění (zaměstnanec obdrží kopii), pokud je zaměstnanec účasten důchodového pojištění,
• do 8 dnů ohlásit příslušné zdravotní pojišťovně ukončení dohody (na tiskopise „Hromadné oznámení zaměstnavatele“) a do 8 dnů, resp. do 20 dnů u zaměstnání malého rozsahu a DPP, oznámit ukončení dohody příslušné OSSZ či PSSZ (na tiskopise Oznámení o nástupu do zaměstnání), pokud je zaměstnanec účasten na pojištění,
• do jednoho týdne oznámit soudu nebo soudnímu exekutorovi, který nařídil výkon soudního rozhodnutí srážkami ze mzdy, že povinný (zaměstnanec) přestal u zaměstnavatele pracovat (týká se pouze DPČ, na příjmy z DPP se „exekuce“ nevztahují).

 
Více informací o náležitostech posudku o pracovní činnosti a potvrzení o zaměstnání viz článek Povinnosti zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru a Potvrzení o zaměstnání musí zaměstnavatel nově vydat i „dohodářům“.

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.