Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Minimální mzda a zaručená mzda


Ladislav Kandler, DiS.
27. 2. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Každá práce se dá zařadit do skupiny - u každé je stanovena minimální výše hodinové sazby a mzdy za měsíc.

Foto: Fotolia.eu

 

Zaměstnavatelé se často dopouštějí chyby při stanovování minimální mzdy svých zaměstnanců a řídí se pouze za poslední roky zafixovanou hranicí 8 000 Kč. Je však tato výše minimální mzdy pro všechny zaměstnance či profese stejná?


 
S pojmem minimální mzda se pravděpodobně setkal již každý z nás. Ať v souvislosti s různými ekonomickými ukazateli či legislativními opatřeními, které se na minimální mzdu odkazují, nebo v rámci svého zaměstnání.

Aktuální přehled o minimální mzdě za rok 2013 a výpočty důležité pro stanovení minimální mzdy naleznete v  článku Minimální mzda od 1. 1. 2013.

Často se však ve své účetní praxi setkáváme s tím, že zaměstnavatelé, zaměstnanci či široká veřejnost má za poslední roky zafixovanou rovnici: minimální mzda = 8.000,- Kč. Podle tohoto jednoduchého a zažitého vzorce se často, zejména zaměstnavatelé, dopouštějí chyb při stanovení minimální mzdy svých zaměstnanců.

Je však tato výše minimální mzdy pro všechny zaměstnance či profese stejná? Je zákonem stanovená minimální mzda stejná jak pro uklízečku, tak třeba pro účetního? A co je to vlastně zaručená mzda?

Jak spolu souvisí minimální mzda a zaručená mzda?

Legislativní otázku minimální mzdy upravuje nejprve zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V § 111 je uvedeno, že „minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3.“

Ve zmíněném § 3 je pak stanoveno, že „závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.“

Co z uvedeného prozatím vyplývá? Že mzda či odměna z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nesmí být nižší než minimální mzda.

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. pak v § 2 stanoví, že základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 48,10 Kč za hodinu nebo 8.000 Kč za měsíc.

Co se týče zaručené mzdy, právní úpravu nalezneme opět v zákoníku práce, o pár odstavců dále, konkrétně v § 113. Zde je stanoveno, že „zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru“.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pak stanoví vláda totožným nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka základní sazby minimální mzdy. Přitom další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.

Uvedené nařízení vlády v § 3 uvádí konkrétních 8 skupin prací, které jsou odstupňované, a u každé je stanovena minimální výše hodinové sazby a mzdy za měsíc. Níže uvádíme uvedený přehled.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč

Skupina prací Kč za hodinu Kč za měsíc
1. 48,10 8.000
2. 53,10 8.900
3. 58,60 9.800
4. 64,70 10.800
5. 71,50 12.000
6. 78,90 13.200
7. 87,10 14.600
8. 96,20 16.100


Co tedy prozatím z výše uvedeného vyplývá?

1. Minimální mzda se vztahuje na minimální mzdu v pracovněprávním vztahu založeném např. pracovní smlouvou a zároveň na minimální výši odměny sjednanou v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

2. Zaručená mzda se pak vztahuje pouze na pracovněprávní vztah uzavřený např. na základě pracovní smlouvy. Nikoliv tedy na výše zmíněné dohody.

3. Minimální mzda je považována za směrodatný mzdový ukazatel pro zaměstnance zaměstnané v podnikatelské sféře, ve které se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V těch je možné dohodnout vyšší minimální mzdu, než je stanovená ve zmíněném nařízení vlády.

4. V soukromé (podnikatelské) sféře, kde není ustanovena kolektivní smlouva, případně v ní nejsou sjednány mzdové podmínky, pak platí kromě minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Přičemž nejnižší úroveň zaručené mzdy pro výše uvedenou 1. skupinu prací je totožná s výší minimální mzdy.

Rozdělení oborů

Možná vás k výše uvedenému napadne otázka: „A jaké konkrétní profese či druhy zaměstnání patří do jednotlivých skupin?“ Otázka je to jistě na místě a odpověď na to dává Příloha k již citovanému nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Zde jsou uvedeny obecné charakteristiky skupin a dále pak příklady prací ve skupinách podle oborů.

Obory jsou rozděleny následujícím způsobem:
  • Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti
  • Cestovní ruch
  • Doprava
  • Guma, plastika
  • Chemie, laboratorní práce
  • Keramická výroba
  • Komunální služby a drobná výroba
  • Kožedělná výroba
  • Lesní výroba
  • Obchodní provoz a pohostinství
  • Oděvní výroba
  • Polygrafie
  • Provozně technické práce
  • Sklářská výroba
  • Sociální péče
  • Stavebnictví
  • Strojírenství a elektrotechnika
  • Textilní výroba
  • Umělecká výroba
  • Umění a umělecká realizace
  • Výroba potravin
  • Výzkum a vývoj
  • Vzdělávání a výchova
  • Zemědělská výroba
  • Zdravotnictví
  • Zpracování dřeva
  • Ostatní a společné pracovní činnosti
U každé z uvedených prací jsou pak konkrétně stanovena čísla skupin a detailní popis činností, které sem lze zařadit. Příklady prací ve skupinách podle oborů naleznete v Příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Příklad

Pan Novák v rámci svého zaměstnání vykonává činnost „Samostatné přijímání a vyřizování objednávek ubytovacích a jiných hotelových služeb, inkaso valut a úvěrových karet“ na recepci hotelu. Tato činnost patří do skupiny 3 (viz Příloha k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).

Minimální mzda (resp. minimální výše zaručené mzdy) pana Nováka bude 58,60 Kč za hodinu práce nebo 9.800 Kč za měsíc - viz tabulka výše. Samozřejmě za splnění podmínky plného pracovního úvazku.

Pokud by mu byla automaticky nabídnuta minimální mzda 8.000 Kč, zaměstnavatel by se dopouštěl protiprávního jednání a pan Novák by mohl požadovat úpravu této mzdy na zákonem stanovenou minimální výši.



Související článek:
Minimální mzda od 1. 1. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Splatnost zálohy na daň z příjmů

2. 6. 2020 | Záloha na daň z příjmů splatná 15. 6. 2020 se nemusí platit v daném termínu. Nedochází však k prominutí samotné daně, ta bude případně uhrazena až s podáním přiznání. Více informací na webu společnosti pro daňové poradenství KODAP.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
LeonTax s.r.o.
Registrovaná daňová a účetní kancelář
www.leontax.cz

Optimal-Energy,cz, a. s.
Společnost zabývající se energetickým poradenstvím
www.optimal-energy.cz

Daňový kalendář

15. 6. 2020 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2020 Daň z příjmů (pololetní záloha)
22. 6. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
25. 6. 2020 Přiznání DPH (za květen 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,66 Kč
0,010 Kč
23,82 Kč
-0,035 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 03.06.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru