Jak na nájem a podnájem nemovitostí z pohledu daňového a účetního? V prvním díle se zaměříme na fyzické osoby, které nepodnikají a svoji nemovitost či nemovitosti pronajímají jinému uživateli.
Mnoho podnikatelů nevlastní prostory, ve kterých podniká, proto je nájem a podnájem nemovitostí hodně rozšířenou praxí, jak si smluvně zajistit oprávněnost využívání těchto prostor. Tématu se budeme věnovat ve dvou dílech, a to z pohledu různých osob, které do dané situace mohou vstoupit.
Nejprve je však na místě zmínit alespoň základní pojmy. Zatímco nájmem se myslí skutečnost, kdy vlastník dané nemovitosti pronajímá své prostory k využívání jinému (nájemci), podnájmem nemovitostí se pak myslí situace, kdy nájemce, který užívá prostory v nájmu, tyto dále poskytuje („podnajímá“) dalšímu uživateli (se souhlasem původního vlastníka, tedy pronajímatele).
Vymezení obou pojmů již v dnešní době z hlediska daňového není tak podstatné, neboť zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), i zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) považují nájem i podnájem za stejné situace.
V zákoně o daních z příjmů navíc ještě nalezneme pojem „pronájem“ – např. § 9 u vymezení zdanění příjmů fyzických osob je přímo označen jako Příjmy z pronájmu. I tento pojem je však možné minimálně z daňového hlediska zaměnit za slovo nájem – dle pokynu GFŘ č. D-6, který vysvětluje některá ustanovení zákona o daních z příjmů, se za pronájem považuje i situace, kdy jsou pronajímány nemovitosti, které má poplatník sám v nájmu či podnájmu (viz vysvětlivky k § 9 tohoto pokynu).
Z účetního pohledu bych na prvém místě upozornila na skutečnost, že je nutné v případě podnikatelů – účetních jednotek časově rozlišovat nájem zaplacený na delší období, než je účetní či zdaňovací období. Mnohdy vyžaduje pronajímatel uhradit nájemné dopředu, což je nutné v účetnictví zachytit prostřednictvím účtů časového rozlišení, aby náklady nebo výnosy daného období byly ve správné výši bez ohledu na dobu úhrady.
Se situací, kdy je nájem hrazen zpětně za delší časové období, jsem se setkala jen v případě, kdy bylo nutné zpětně ošetřit oprávněnost užívání prostor. To však způsobilo problém právě ve správném zahrnutí nákladů do správného účetního období s nutností podat dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů. Ale nevylučuji, že jsou vlastníci nemovitostí, kteří požadují úhradu až za další časové období najednou, kde se opět časové rozlišení nákladů nebo výnosů musí zohlednit v závislosti na podepsané smlouvě a výši nájmu za období, bez ohledu na jeho následnou úhradu.
Nyní se zaměříme na jednotlivé situace poplatníků, které mohou nastat při nájmu či podnájmu nemovitostí. V dnešním díle si popíšeme situaci u fyzických osob – nepodnikatelů, druhý díl bude věnován fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám.
Fyzická osoba – nepodnikatel, která svou nemovitost pronajímá jinému uživateli (nájemci)
Tento poplatník bude své příjmy z pronájmu, které skutečně v daném období obdrží od nájemce, zahrnovat do příjmů podle § 9 Příjmy z pronájmu zákona o daních z příjmů. Pokud by tato nemovitost byla součástí společného jmění manželů, zdaňují se příjmy jen u jednoho z nich.
Pokud by ale nemovitost byla vlastněna několika osobami, zdaňovaly by se příjmy u každého z nich podle výše spoluvlastnických podílů. Výjimkou by bylo, kdyby existovala písemná smlouva všech spoluvlastníků, že příjmy z užívání věci poplynou jen určitým spoluvlastníkům nebo v jiných poměrech. V tomto případě by se zdaňovaly příjmy podle této smlouvy a výdaje by se musely uplatnit výlučně v prokázané výši.
U pronájmu často dochází k situaci, kdy jsou vedle příjmů z „holého“ pronájmu vybírány i částky za služby, poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebo nemovitosti formou záloh. Pokud je pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji, nezahrnuje získané příjmy na tyto služby do svých příjmů a ani nezahrnuje žádné výdaje do daňových z titulu těchto služeb.
Pronajímatel se může rozhodnout uplatňovat výdaje v prokázané výši. V tom případě vede evidenci obdobnou daňové evidenci u podnikatelů s příjmy podle § 7, nebo se může rozhodnout vést účetnictví podle zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Pak se nemovitost, o které takto účtuje nebo vede evidenci pro účely daně z příjmů (a do výdajů tak uplatňuje i odpisy nemovitostí), nepovažuje za obchodní majetek podle zákona o daních z příjmů.
Toto je velice důležité pro stanovení doby osvobození při případném prodeji pronajímané nemovitosti. Když pronajímatel 2 roky před prodejem danou nemovitost neužíval pro vlastní bydlení (když ji pronajímal, není to ani prakticky možné), platí lhůta pro osvobození příjmů z prodeje 5 let od nabytí nemovitosti, jen pokud nebyla zahrnuta do obchodního majetku (za což se považuje účtování o takovém majetku nebo vedení evidence pro účely zákona o daních z příjmů).
Kdyby tedy pronajímatelé v § 9 odst. 6 neměli „svou“ výjimku o obchodním majetku, byly by příjmy z pronájmu nemovitosti u prokazovaných výdajů osvobozené až po 5 letech poté, co byla nemovitost z obchodního majetku vyřazena.
Pronájem a odvod sociálního a zdravotního pojištění
Pokud by pronajímatel nechtěl uplatňovat výdaje v prokázané výši, má možnost uplatnit proti získaným příjmům výdajový paušál ve výši 30 % z příjmů daného zdaňovacího období. Od roku 2013 je však tento paušál omezen maximální částkou, kterou takto lze využít – tou je hranice 600.000 Kč za rok.
Znamená to tedy, že maximální paušál je možné využít u příjmů do 2 mil. Kč; při vyšším příjmu lze pak uplatnit již jen fixní částku 0,6 mil. Kč a procentní výše uplatněného výdajového paušálu se tak sníží.
Pronájem není příjmem, který by podléhal odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pronajímatel tedy nemusí podávat žádné jiné přehledy, než jen daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob finančnímu úřadu.
Závěrem příkladu u fyzické osoby – nepodnikatele bych se ráda zmínila o dani z přidané hodnoty. Příjmy z nájmu či podnájmu se považují za poskytnutí služby a jsou ekonomickou činností pro účely tohoto zákona jen v případě, pokud je využívání takového majetku soustavné.
Nájem soukromé osoby, která momentálně svůj majetek nevyužívá pro svou potřebu a pronajímá ho nájemci, tedy nemůže zadat příčinu pro registraci k DPH, i kdyby příjem přesáhl hodnotu 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, což je obecně limit pro povinnou registraci k této dani.
U souběhu několika činností je situace trochu jiná, což je však většinou spojeno s podnikáním této fyzické osoby, čemuž se budeme věnovat v následujícím díle tohoto článku.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Související článek:
Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – II. díl








Komentáře
Michaela Martínková
12.03.2017 15:09K dotazu Jany RU. z 9.3.: Výše daně z nemovitostí není ovlivněna, protože prostory byly pro podnikání určeny i dříve. Uplatnění paušálů nebo skutečných výdajů u kombinace příjmů podle § 7 a § 9 je možné.
Michaela Martínková
12.03.2017 15:07K dotazu Amy z 8.3.: Příjem z pronájmu sice zdanění podléhá, ale protože Vaše zdanitelné příjmy nedosáhly výše 15.000 Kč, nemáte povinnost podávat daňové přiznání (kde by stejně daňová povinnost díky slevě na dani vznikla nulová).
Michaela Martínková
12.03.2017 15:06K dotazu Hany z 7.3.: Souhlasím s Vaším názorem, že příjmy z pronájmu zdaňuje vlastník zapsaný v katastru nemovitostí, popř. jeden z manželů, pokud se jedná o SJM.
Michaela Martínková
12.03.2017 15:04K dotazu Lukáše z 7.3.: měl byste dodržet cenu obvyklou pro stanovení nájmu a také musíte dbát na to, že pokud pronajímaná věc slouží nejen pro zdanitelný příjem, ale i soukromé potřeby, musíte krátit výdaje poměrem, pro které slouží k pronájmu. Já bych Vám tuto formu pronájmu nedoporučovala, neboť v domě budete mít jistě mnohem více prostor i pro Vaše soukromé bydlení.
Michaela Martínková
12.03.2017 15:01K dotazu Jany z 7.3.: kauci uplatníte jako zdanitelný příjem, pokud by např. kryla dlužné pojistné – v roce přijetí nejde o zdanitelný příjem. a výdaje k ní uplatníte v roce, kdy byste jí případně použili pro zdanitelný příjem (pokud kauci jen vrátíte, nebude ani tento výdaj daňový).
Lucie
11.03.2017 11:30Dobry den,
v lonskem roce jsem zacala pronajimat byt v osobnim vlastnictvi. Chci uplatnit v danovem priznani vydaje ve skutecne vysi. Docetla jsem se o moznosti uplatnit castecny pausal 4000 Kc za vozidlo, ktere vyuzivam v souvislosti s pronajmem. Je mozne pausal vyuzit, pokud je auto psane na manzela, ale koupili jsme ho az po svatbe, takze je soucasti SJM? Dekuji
Jana RU.
09.03.2017 13:30Dobrý den.
Jako OSVČ jsem v rámci Společnosti=sdružení pracovala “doma”, ve dvou místnostech obytného domu na hypotéku. Z užívané části podlahové plochy jsem uplatňovala poměrnou část odpisů a poměrnou část za energie jsem dávala do nákladů. Nic jiného jsem neúčtovala, byl to můj vklad, příjmy par.7.
V polovině roku 2016 jsem přerušila podnikání i živnost.list, a coby nepodnikající člen jsem společnosti tyto prostory poskytla za nájemné, které je od té doby mým jediným příjmem, par. 9.
Má tato změna vliv na daň z nemovitosti?
Mohu u příjmů podle par.7 – první část roku, uplatňovat skutečné výdaje (společná daň.evidence Společnosti) a po zbytek roku z nájmu jako nepodnikající FO výdaje paušálem?
Předem děkuji za radu.
Amy
08.03.2017 09:40Dobrý den, jsem ve starobním důchodu, nemám žádný jiný příjem pouze příjem z nájmu nemovitosti ve výši 7500 Kč/rok2016. Podléhá můj příjem dani z příjmu fyzických osob dle § 9 a musím podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob.
Hana
07.03.2017 17:14Dobrý den, dcera žije s přítelem, který si v minulosti koupil byt do osobního vlastnictví. Protože na to měl půjčku od příbuzných a potřeboval ji brzo splatit, zařídil si později hypotéku. Nevím, jak je to možné, ale hypotéka je psána na přítele i dceru, i když majitelem bytu je nadále jen její přítel. Byt pronajímají a o vše se stará dcera (organizačně i finančně). Nyní řeší, jak na DP a příjmy z pronájmu. Já se domnívám, že příjmy a 30% paušál na výdaje si může dát do DP pouze majitel bytu, tzn. přítel dcery. Jedině kdyby byl byt v SJM, tak by se mohli rozhodnout, který z nich bude příjmy z pronájmu zdaňovat. Ale nějaký porace jim řekl, že vzhledem k tomu, že dcera je účastníkem hypotéky, tak si to může dát do svého DP, ale to se mi nějak nezdá. Byla bych ráda, aby dcera měla DP v pořádku, tak se touto cestou ptám, jak je to správně. Předem děkuji za odpověď.
Lukáš
07.03.2017 15:14Dobrý den. Chci pronajímat svůj dům přítelkyni, ze kterou mám dítě s tím, že v domě s nimi též bydlím. Mohu ji stanovit nájem např. 1000,- Kč/měsíčně a odečítat si z daní věci, které v souvislosti s bydlením nájemce jsou? Např. sekačka na trávu, zahradní nábytek, vybavení domu, atd.? Děkuji předem za odpověď.
Jana
07.03.2017 15:05Dobrý den, jakým způsobem a kdy vyúčtovat kauci. Dát do příjmu v roce přijetí, nebo až při vypořádání. Co s tím pokud použiji paušál 30% a co když skutečné výdaje. Děkuji za odpověď
xlibre
03.03.2017 21:12Dobrý večer, děkuji za předchozí odpověď. Ještě by mě zajímalo, jestli bych mohl do výdajů za automobil zahrnout i 80% ceny z povinného ručení?
Michaela Martínková
03.03.2017 21:02Dobrý večer, postupujete u automobilu správně, kráceny by měly být i odpisy a výdaje podle poměru plochy, kterou používáte pro soukromé účely.
xlibre
03.03.2017 20:58Dobrý den, pro upřesnění předchozího emailu. Zisky z pronájmu nemovitosti zdaňuji dle § 9. Děkuji za odpověď.
xlibre
03.03.2017 20:54Dobrý den, pronajímám ve svém domě, několik bytů a nebytové prostory. V domě i bydlím. Výdaje účtuji podle skutečných nákladů a odpisů. Do účetnictví zahrnuji i soukromý automobil. Neplatím za něj silniční daň, používám na auto paušální výdaj ve výši 80% (4000,-Kč/měsíc) a ve stejné výši 80% vykazuji i výdaje na opravu a údržbu automobilu. Autem jezdím vyřizovat záležitosti ohledně domu, zajišťuji opravy a další služby. Postupuji správně, nebo dělám někde chybu? Děkuji za odpověď.
Michaela Martínková
22.02.2017 20:01Dobrý večer paní Malá, k dotazu z 11:07: Zdanění nájmu na přelomu období záleží na tom, zda vedete účetnictví (pak spadá do období roku 2017), nebo daňovou evidenci či výdaje paušálem (pak patří do roku 2016).
Michaela Martínková
22.02.2017 19:59Dobrý večer paní Malá, k Vašemu dotazu z 11:O4: paušál na dopravu opravňuje uplatnit tyto výdaje, pokud automobil slouží zčásti pro dosahované zdanitelné příjmy, aniž byste museli dokládat knihu jízd. ale pochopitelně musíte jakýmkoli způsobem prokázat, jak Vám auto slouží k dosažení a udržení příjmů z pronájmu.
Michaela Martínková
22.02.2017 19:53Dobrý večer paní Malá: Váš dotaz z 10.49: pokud používáte rovnoměrné odpisy, můžete si jejich výši zvolit až do maximálního limitu, takže je můžete snížit tak, aby ztráta nevznikla. U zrychlených toto nelze, můžete maximálně odpisy přerušit.Ztráta z pronájmu Vám nesníží příjmy ze zaměstnání,ale můžete ji využít v následujících 5 letech, ale zároveň se tímto prodlužuje lhůta pro případnou kontrolu a doměření daně ze strany FÚ.
Malá
22.02.2017 11:07Dobrý den, nájemné za leden 2017, které bylo zaplaceno předem v prosinci 2016 vykazuji jako příjem v roce 2016 nebo v roce 2017? Děkuji.
Malá
22.02.2017 11:04Dobrý den, mám dotaz ohledně paušálu na dopravu (4000, vlastní auto) při pronájmu bytu. Je nutné v daňové evidenci pro každý měsíc uvádět, že auto bylo využito k té a té cestě nebo ne? Jakým způsobem? Děkuji.