Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2016 s sebou přináší kategorie účetních jednotek a s tím souvisí také nové podmínky pro povinné ověřování účetní závěrky auditorem. Tyto podmínky nalezneme v § 20 zákona o účetnictví.

Podle přechodných ustanovení se tato pravidla použijí až na účetní období, které započalo 1. 1. 2016. Účetní závěrky za rok 2015 budeme tedy sestavovat ještě podle „starých“ pravidel.
 
Obr.: Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a rozsah účetní závěrky pro jednotlivé účetní jednotky:

Mikro účetní jednotky

Za mikro účetní jednotku se dle § 1b považuje ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 9 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Mikro účetní jednotky nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud audit není povinný podle zvláštních právních předpisů.
 
Mikro účetní jednotky mohou vést dle § 9 odst. 3 písm. b) účetnictví ve zjednodušeném rozsahu dle § 13a, pokud jsou:

• spolkem, pobočným spolkem,
• odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
• organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
• církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
• honebním společenstvem,
• obecně prospěšnou společností,
• nadačním fondem,
• ústavem,
• společenstvím vlastníků jednotek, nebo
• bytovým a sociálním družstvem.

Jejich účetní závěrku tvoří:

• rozvaha (bilance),
• výkaz zisku a ztráty,
• příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.

Nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Nemají povinnost sestavovat výroční zprávu.
 
Mikro účetní jednotky mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu.
 
Mikro účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, nemusejí však zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
 
Více informací o zjednodušení účetnictví u mikro účetních jednotek naleznete v článku Zjednodušení účetnictví pro mikro a malé podniky.

Malá účetní jednotka

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou, a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 100 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Malá účetní jednotka může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 9 odst. 3 písm. b) a zároveň je některou z účetních jednotek vyjmenovaných v § 9 odst. 4 (viz výčet z mikro účetních jednotek).
 
Pokud je akciovou společností nebo svěřenským fondem podle občanského zákoníku, a k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročila nebo již dosáhla alespoň jednu z uvedených hodnot:

• aktiva celkem 40 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

má povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem.
 
Ostatní malé účetní jednotky mají povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem, pokud k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvě výše uvedené hodnoty.
 
Jejich účetní závěrku tvoří:

• rozvaha (bilance),
• výkaz zisku a ztráty,
• příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.

Nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Nemají povinnost sestavovat výroční zprávu, pokud nemají povinný audit.
 
Malé účetní jednotky mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu, pokud nemají povinnost auditu.
 
Malé účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, nemusejí však zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud nemají povinnost auditu.

Střední účetní jednotka

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou, a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem 500 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Střední účetní jednotka nemůže vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. S výjimkou příspěvkové organizace, rozhodne-li o tom její zřizovatel (§ 9 odst. 3 písm. a).
 
Střední účetní jednotky mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vždy (§ 20 odst. 1 písm. b).
 
Jejich účetní závěrku tvoří:

• rozvaha (bilance),
• výkaz zisku a ztráty,
• příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
• přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Mají povinnost vždy sestavovat výroční zprávu.
 
Střední účetní jednotky mají povinnost vždy sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, protože mají vždy povinnost auditu.
 
Střední účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, a to v plném rozsahu, v jakém byla sestavena.

Velká účetní jednotka

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty:

• aktiva celkem 500 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Za velkou účetní jednotku se vždy považuje:

• subjekt veřejného zájmu
  • účetní jednotka uvedená v § 19a odst. 1 – účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
  • banka podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelní a úvěrní družstvo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
  • pojišťovna nebo zajišťovna podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
  • penzijní společnost podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření,
  • zdravotní pojišťovna,
• vybraná účetní jednotka – organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

Velká účetní jednotka nemůže vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. S výjimkou příspěvkové organizace, rozhodne-li o tom její zřizovatel (§ 9 odst. 3 písm. a).
 
Velké účetní jednotky mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vždy, s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu (§ 20 odst. 1 písm. a).
 
Jejich účetní závěrku tvoří:

• rozvaha (bilance),
• výkaz zisku a ztráty,
• příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
• přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Mají povinnost vždy sestavovat výroční zprávu, pokud nejsou účetními jednotkami, které nemají povinný audit.
 
Velké účetní jednotky mají povinnost vždy sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (kromě případu, kdy nepodléhají povinnému auditu).
 
Velké účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, a to v plném rozsahu, v jakém byla sestavena.

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.  
 

Související články:
Povinné ověřování účetní závěrky od roku 2016
Zjednodušení účetnictví pro mikro a malé podniky
Jednoduché účetnictví od roku 2016 znovu v zákoně
Přehled změn v účetnictví od roku 2016