Novela zákona o účetnictví
od 1. 1. 2016 s sebou přináší kategorie účetních jednotek a s tím souvisí také
nové podmínky pro povinné ověřování účetní závěrky auditorem. Tyto podmínky nalezneme v § 20
zákona o účetnictví.
Podle přechodných ustanovení se tato
pravidla použijí až na účetní období, které započalo 1. 1. 2016.
Účetní závěrky za rok 2015 budeme tedy sestavovat ještě
podle „starých“ pravidel.
Obr.: Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a rozsah účetní závěrky pro jednotlivé účetní jednotky:
Mikro účetní jednotky
Za mikro účetní jednotku se dle § 1b považuje ta, která
k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:
- aktiva celkem 9 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
Mikro účetní jednotky
nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud audit není povinný podle zvláštních právních předpisů.
Mikro účetní jednotky mohou vést dle § 9 odst. 3 písm. b)
účetnictví ve zjednodušeném rozsahu dle § 13a,
pokud jsou:
- spolkem, pobočným spolkem,
- odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
- organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
- církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
- honebním společenstvem,
- obecně prospěšnou společností,
- nadačním fondem,
- ústavem,
- společenstvím vlastníků jednotek, nebo
- bytovým a sociálním družstvem.
Jejich účetní závěrku tvoří:
- rozvaha (bilance),
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
Nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Nemají povinnost sestavovat výroční zprávu.
Mikro účetní jednotky
mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty
ve zkráceném rozsahu.
Mikro účetní jednotky
mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin,
nemusejí však zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Více informací o zjednodušení účetnictví u mikro účetních jednotek naleznete v článku
Zjednodušení účetnictví pro mikro a malé podniky.
Malá účetní jednotka
Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou, a
k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:
- aktiva celkem 100 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
Malá účetní jednotka
může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 9 odst. 3 písm. b) a zároveň je některou z účetních jednotek vyjmenovaných v § 9 odst. 4 (viz výčet z mikro účetních jednotek).
Pokud je akciovou společností nebo svěřenským fondem podle občanského zákoníku, a k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročila nebo již dosáhla alespoň jednu z uvedených hodnot:
- aktiva celkem 40 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
má povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem.
Ostatní malé účetní jednotky mají povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem, pokud k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvě výše uvedené hodnoty.
Jejich účetní závěrku tvoří:
- rozvaha (bilance),
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
Nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Nemají povinnost sestavovat výroční zprávu, pokud nemají povinný audit.
Malé účetní jednotky
mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty
ve zkráceném rozsahu, pokud nemají povinnost auditu.
Malé účetní jednotky
mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin,
nemusejí však zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud nemají povinnost auditu.
Střední účetní jednotka
Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou,
a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:
- aktiva celkem 500 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Střední účetní jednotka
nemůže vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. S
výjimkou příspěvkové organizace, rozhodne-li o tom její zřizovatel (§ 9 odst. 3 písm. a).
Střední účetní jednotky
mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vždy (§ 20 odst. 1 písm. b).
Jejich účetní závěrku tvoří:
- rozvaha (bilance),
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
- přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Mají povinnost vždy
sestavovat výroční zprávu.
Střední účetní jednotky
mají povinnost vždy sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty
v plném rozsahu, protože mají vždy povinnost auditu.
Střední účetní jednotky mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, a to v plném rozsahu, v jakém byla sestavena.
Velká účetní jednotka
Velkou účetní jednotkou je ta, která
k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty:
- aktiva celkem 500 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Za velkou účetní jednotku se vždy považuje:
- subjekt veřejného zájmu
- účetní jednotka uvedená v § 19a odst. 1 – účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
- banka podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelní a úvěrní družstvo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
- pojišťovna nebo zajišťovna podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
- penzijní společnost podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření,
- zdravotní pojišťovna,
- vybraná účetní jednotka – organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.
Velká účetní jednotka
nemůže vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. S
výjimkou příspěvkové organizace, rozhodne-li o tom její zřizovatel (§ 9 odst. 3 písm. a).
Velké účetní jednotky
mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vždy, s výjimkou vybraných účetních jednotek, které
nejsou subjekty veřejného zájmu (§ 20 odst. 1 písm. a).
Jejich účetní závěrku tvoří:
- rozvaha (bilance),
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.
- přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Mají
povinnost vždy sestavovat výroční zprávu, pokud nejsou účetními jednotkami, které nemají povinný audit.
Velké účetní jednotky
mají povinnost vždy sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (kromě případu, kdy nepodléhají povinnému auditu).
Velké účetní jednotky
mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku ve sbírce listin, a to v plném rozsahu, v jakém byla sestavena.
Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.
Související články:
Povinné ověřování účetní závěrky od roku 2016
Zjednodušení účetnictví pro mikro a malé podniky
Jednoduché účetnictví od roku 2016 znovu v zákoně
Přehled změn v účetnictví od roku 2016