Jak na nájem a podnájem nemovitostí z pohledu daňového a účetního? V prvním díle se zaměříme na fyzické osoby, které nepodnikají a svoji nemovitost či nemovitosti pronajímají jinému uživateli.
Mnoho podnikatelů nevlastní prostory, ve kterých podniká, proto je nájem a podnájem nemovitostí hodně rozšířenou praxí, jak si smluvně zajistit oprávněnost využívání těchto prostor. Tématu se budeme věnovat ve dvou dílech, a to z pohledu různých osob, které do dané situace mohou vstoupit.
Nejprve je však na místě zmínit alespoň základní pojmy. Zatímco nájmem se myslí skutečnost, kdy vlastník dané nemovitosti pronajímá své prostory k využívání jinému (nájemci), podnájmem nemovitostí se pak myslí situace, kdy nájemce, který užívá prostory v nájmu, tyto dále poskytuje („podnajímá“) dalšímu uživateli (se souhlasem původního vlastníka, tedy pronajímatele).
Vymezení obou pojmů již v dnešní době z hlediska daňového není tak podstatné, neboť zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), i zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) považují nájem i podnájem za stejné situace.
V zákoně o daních z příjmů navíc ještě nalezneme pojem „pronájem“ – např. § 9 u vymezení zdanění příjmů fyzických osob je přímo označen jako Příjmy z pronájmu. I tento pojem je však možné minimálně z daňového hlediska zaměnit za slovo nájem – dle pokynu GFŘ č. D-6, který vysvětluje některá ustanovení zákona o daních z příjmů, se za pronájem považuje i situace, kdy jsou pronajímány nemovitosti, které má poplatník sám v nájmu či podnájmu (viz vysvětlivky k § 9 tohoto pokynu).
Z účetního pohledu bych na prvém místě upozornila na skutečnost, že je nutné v případě podnikatelů – účetních jednotek časově rozlišovat nájem zaplacený na delší období, než je účetní či zdaňovací období. Mnohdy vyžaduje pronajímatel uhradit nájemné dopředu, což je nutné v účetnictví zachytit prostřednictvím účtů časového rozlišení, aby náklady nebo výnosy daného období byly ve správné výši bez ohledu na dobu úhrady.
Se situací, kdy je nájem hrazen zpětně za delší časové období, jsem se setkala jen v případě, kdy bylo nutné zpětně ošetřit oprávněnost užívání prostor. To však způsobilo problém právě ve správném zahrnutí nákladů do správného účetního období s nutností podat dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů. Ale nevylučuji, že jsou vlastníci nemovitostí, kteří požadují úhradu až za další časové období najednou, kde se opět časové rozlišení nákladů nebo výnosů musí zohlednit v závislosti na podepsané smlouvě a výši nájmu za období, bez ohledu na jeho následnou úhradu.
Nyní se zaměříme na jednotlivé situace poplatníků, které mohou nastat při nájmu či podnájmu nemovitostí. V dnešním díle si popíšeme situaci u fyzických osob – nepodnikatelů, druhý díl bude věnován fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám.
Fyzická osoba – nepodnikatel, která svou nemovitost pronajímá jinému uživateli (nájemci)
Tento poplatník bude své příjmy z pronájmu, které skutečně v daném období obdrží od nájemce, zahrnovat do příjmů podle § 9 Příjmy z pronájmu zákona o daních z příjmů. Pokud by tato nemovitost byla součástí společného jmění manželů, zdaňují se příjmy jen u jednoho z nich.
Pokud by ale nemovitost byla vlastněna několika osobami, zdaňovaly by se příjmy u každého z nich podle výše spoluvlastnických podílů. Výjimkou by bylo, kdyby existovala písemná smlouva všech spoluvlastníků, že příjmy z užívání věci poplynou jen určitým spoluvlastníkům nebo v jiných poměrech. V tomto případě by se zdaňovaly příjmy podle této smlouvy a výdaje by se musely uplatnit výlučně v prokázané výši.
U pronájmu často dochází k situaci, kdy jsou vedle příjmů z „holého“ pronájmu vybírány i částky za služby, poskytované v souvislosti s užíváním bytu nebo nemovitosti formou záloh. Pokud je pronajímatel po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji, nezahrnuje získané příjmy na tyto služby do svých příjmů a ani nezahrnuje žádné výdaje do daňových z titulu těchto služeb.
Pronajímatel se může rozhodnout uplatňovat výdaje v prokázané výši. V tom případě vede evidenci obdobnou daňové evidenci u podnikatelů s příjmy podle § 7, nebo se může rozhodnout vést účetnictví podle zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Pak se nemovitost, o které takto účtuje nebo vede evidenci pro účely daně z příjmů (a do výdajů tak uplatňuje i odpisy nemovitostí), nepovažuje za obchodní majetek podle zákona o daních z příjmů.
Toto je velice důležité pro stanovení doby osvobození při případném prodeji pronajímané nemovitosti. Když pronajímatel 2 roky před prodejem danou nemovitost neužíval pro vlastní bydlení (když ji pronajímal, není to ani prakticky možné), platí lhůta pro osvobození příjmů z prodeje 5 let od nabytí nemovitosti, jen pokud nebyla zahrnuta do obchodního majetku (za což se považuje účtování o takovém majetku nebo vedení evidence pro účely zákona o daních z příjmů).
Kdyby tedy pronajímatelé v § 9 odst. 6 neměli „svou“ výjimku o obchodním majetku, byly by příjmy z pronájmu nemovitosti u prokazovaných výdajů osvobozené až po 5 letech poté, co byla nemovitost z obchodního majetku vyřazena.
Pronájem a odvod sociálního a zdravotního pojištění
Pokud by pronajímatel nechtěl uplatňovat výdaje v prokázané výši, má možnost uplatnit proti získaným příjmům výdajový paušál ve výši 30 % z příjmů daného zdaňovacího období. Od roku 2013 je však tento paušál omezen maximální částkou, kterou takto lze využít – tou je hranice 600.000 Kč za rok.
Znamená to tedy, že maximální paušál je možné využít u příjmů do 2 mil. Kč; při vyšším příjmu lze pak uplatnit již jen fixní částku 0,6 mil. Kč a procentní výše uplatněného výdajového paušálu se tak sníží.
Pronájem není příjmem, který by podléhal odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pronajímatel tedy nemusí podávat žádné jiné přehledy, než jen daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob finančnímu úřadu.
Závěrem příkladu u fyzické osoby – nepodnikatele bych se ráda zmínila o dani z přidané hodnoty. Příjmy z nájmu či podnájmu se považují za poskytnutí služby a jsou ekonomickou činností pro účely tohoto zákona jen v případě, pokud je využívání takového majetku soustavné.
Nájem soukromé osoby, která momentálně svůj majetek nevyužívá pro svou potřebu a pronajímá ho nájemci, tedy nemůže zadat příčinu pro registraci k DPH, i kdyby příjem přesáhl hodnotu 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, což je obecně limit pro povinnou registraci k této dani.
U souběhu několika činností je situace trochu jiná, což je však většinou spojeno s podnikáním této fyzické osoby, čemuž se budeme věnovat v následujícím díle tohoto článku.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Související článek:
Nájem a podnájem nemovitostí z daňového a účetního hlediska – II. díl








Komentáře
Michaela Martínková
31.05.2015 14:36Dobrý den, příjmy osvobozené od daně bez nároku na odpočet DPH, kam příjmy z pronájmu nemovitých věcí patří, nezakládají povinnou registraci k DPH, pokud jsou to opravdu jedinými příjmy daňového subjektu.
Eva Jarunova
31.05.2015 13:40Dobrý den, sro pronajímá byty v jednom nájemním domě. Tento je majetkem sro. Sro není plátce DPH. Jinou činnost sro nedělá. Pokud je příjem z pronájmu více než jeden milion za dvanáct měs. stane se sro plátcem DPH ? Děkuji.
Michaela Martínková
24.03.2015 11:57dobrý den, jak jste popsal situaci, souhlasila bych s navrženým řešením, které jste popsal – tedy do, co je zabudované “volně”, považovat za samostatným majetek, nikoli technické zhodnocení a při respektování limitů pro hranici odepisování
Radek Kolesár
24.03.2015 11:52Dobrý den, rád bych se zeptal zda jde uplatnit jako přímý výdaj (při pronájmmu bytu fyzickou osobou) pořízení vestavené lednice, mikrovlnné trouby, vestavné trouby, nebo je nutné zahrnout tyto spotřebiče do technického zhodnocení, které tak navýši vstupní cenu bytu. Spotrebiče nejsou pořizované spolu s kuchyňskou linkou, ale samostatně (s DPH 21%). Spotřebiče jsou uvedené do provozu pouhým zapojením šnůry do zástrčky a nejsou napojeny přímo na elektřinu svorkama, nebo na přívod vody, event. odpad.
Myčka, dřez, sporák, digestoř (tím, že je jsou napojeny přímo na el, příp. na rozvody vody, odpad) předpokládám zařadit do technického zhodnocení, ale u lednice, mikrovlnky, příp. sporáku táto podmínka není splněná. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Radek Kolesár.
Michaela Martínková
21.03.2015 09:59Dobrý den, pokud náklady na energie nájemci nezúčtováváte, tvoří Váš příjem celková výše příjmy z nájmu i služeb. Máte nárok na skutečně vynaložené výdaje (v roce 2014 zaplacené), rozdíl je daňový základ dle §9. k daňovému přiznání z tohoto titulu nemusíte přikládat nic.
JanaV
20.03.2015 14:42Dobrý den, loni od půlky ledna pronajímám byt, jak mám postupovat v daňovém přiznání? Nájemce mi platí 4500, náklady na energie jsou tak 3400, tj. čistý nájem cca 1100. Mám napsat do daňového přiznání paragraf 9 příjem 11×1100 nebo 12×1100 nebo počítat částku i s energiemi? Co musím k daňovému přiznání doložit? Nájemní smlouvu? Doklady o příchozích platbách? Děkuji za radu
Jan Czerny
15.02.2015 02:45Dobrý den, sám jsem nájemce bytu a kvůli dočasnému pobytu v cizině podnajímám byt se souhlasem majitele další osobě a to za cenu 1/3 mého vlastního nájmu. Mohu v tomto případě nájem, který dál platím, uplatnit jako náklad a požadovat tak slevu z daně(paušální nebo skutečnou)? Velmi Vám děkuji za vyjasnění.
safkova
20.12.2014 13:56Ajak pohlížíte na to, když se to snaží obcházet tím, že neplátci DPH dá místo Smlouvy o nájmu Smlouvu o uložení věcí,kdy může fakturovat DPH ,čímž se vyhne koeficientu při odpočtu DPH? A navíc si k tomu účtuje služby…je to v pořádku?
Michaela Martínková
19.12.2014 18:11dobrý večer, je tomu skutečně tak.
safkova
19.12.2014 12:34Dobrý den, chci si jako osvč neplátce DPH pronajmout kancelář a slyšela jsem, že pronajímatel nesmí v Nájemní smlouvě neplátcům DPH účtovat DPH. Je to pravda?
Michaela Martínková
18.11.2014 20:42Dobrý večer, Vaše dotazy překračují rámec diskuse nad tématem, doporučuji Vám obrátit se v konkrétním případě ně odborníka přímo, protože dotazů je mnoho a bez dalších souvislostí nelze odpovědět stručně, což má být předměte obecné diskuse.
Barbora Macková
18.11.2014 11:35Dobrý den,
vlastním dům, ve kterém sama bydlím a který také zároveň pronajímám (dům je rozdělen na samostatné jednotky, mám 2 nájemní smlouvy). Ráda bych si ujasnila, jak budu podávat daň z příjmu v tomto případě, abych na nic nezapomněla. Dům je zastavěn hypotékou, do přiznání budu uvádět zaplacené úroky z hypotéky a dále využiji pro náklady s pronajatými prostory 30% paušál.
1. Mám tento 30% paušál výdajů uplatnit u obou pronajímaných prostor (tj. z obou nájemních smluv)?
2. Mohu v tomto případě do přiznání zahrnout i odpisy nemovitosti?
3. První nájemní smlouva řeší poplatky za služny fixně (nelze je rozúčtovat). Zde do příjmu zahrnu celý nájem včetně těchto fixníxh poplatků za služby?
4. Druhá nájemní smlouva má část poplatků na služby fixních (nelze je rozúčtovat), ale elektřinu má zálohově (samosttaný elektroměr). Zde do příjmu zálohu na elektřinu nezahrnu?
Předem moc děkuji za rady a Váš čas.
Michaela Martínková
04.11.2014 12:23od roku 2014 je nájem v zákoně o DPH definován v § 56a. DO obratu se započítávají jen osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně podle § 54 až §56 zákona.
Antonín Suhrada
04.11.2014 12:13Nájemné se nezapočítává do obratu, ani když je to hlavní a jediná činnost (ne příležitostná)?
Michaela Martínková
04.11.2014 11:21hranice pro povinnou registraci k DPH je 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích a bude zachována i pro rok 2015. Ovšem nájem je prvotně osvobozeným plněním bez nároku na odpočet daně a nezapočítává se tedy do obratu.
Antonín Suhrada
03.11.2014 19:14Dobrý den, pronajímám nemovitost, je to moje jediná činnost. Jsem povinen se zaregistrovat k dph pokud by moje roční příjmy před odečtením výdajů přesáhly 750 tis. ročně?
Michaela Martínková
07.05.2014 06:49Dobrý den, předpokládala jsem, že na nemovitosti, kterou vyčleníte z obchodního majetku, máte nájemce-neplátce DPH, když neuplatňujete DPH. Ale máte pravdu, že u spotřeby energií ve Vašem případě je to opravdu možný postup i ten, který navrhujete.
Pan Kar
06.05.2014 19:19Dobrý den,
tento postup není reálný, neboť se jedná o nemovitost určenou k podnikání s vysokou spotřebou a při tomto postupu by si nájemce nemohl odečíst DPH na vstupu za energie. Koliduje původní záměr s nějakým konkrétním ustanovením zákona o DPH či účetnictví? Domnívám se, že se nejedná o “soukromou spotřebu”, ale pouze o rozúčtování skutečné spotřeby energií mezi nájemníky.
Michaela Martínková
06.05.2014 11:50Dobrý den, ve Vašem případě bych spíše postupovala tak, že bych spotřebu na nemovitost vyřazenou z obch. majetku u OSVČ evidovala jako výdaj nesouvisející s podnikáním (tedy i krácení DPH na vstupu) a tuto část “soukromé” spotřeby bych předložila nájemci v nemovitosti mimo obchodní majetek k proplacení (samozřejmě i s příslušnou DPH, kterou jste si nemohl odečíst na vstupu).
Pan Kar
06.05.2014 11:18Dobry den,
vlastním dvě sousední nemovitosti, každá samostatně vedená, se samostatným par.č. Obě nemovitosti mají nicméně společný přívod medií (plyn, el., voda). Jednu nemovitost mám v podnikání (plátce DPH), druhou bych rád nyní vyjmul z obchodního majetku. Každá nemovitost má podružné měření medií. Nyní jsou media fakturována dodavateli na OSVČ. Lze po vyřazení jedné nemovitosti z obchodního majetku uplatnit následující řešení? Nájem za vyřazenou nemovitost bude nájemce hradit na základě předpisu dle smlouvy bez DPH fyzické osobě nepodnikající a služby (dodávka medií) mu budou fakturovány fyz. osobou podnikatelem dle skutečné spotřeby vč. DPH? U druhé nemovitosti zařazené v obchodním majetku by se nic nezmenilo oproti stávajícímu stavu, kdy je nájem i služby (myšleno dodávka medií) fakturováno vč. DPH. Děkuji