Je možné mít dvě či více zaměstnání současně?

Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dnes již zákoník práce (ZP) nerozlišuje, zda se jedná o hlavní či vedlejší pracovní poměr. Každý pracovní poměr musí být ale sjednán písemně na základě pracovní smlouvy.
 
Náležitosti pracovní smlouvy uvádí § 34 zákoníku práce.
 
Z každého pracovního poměru, ať je sjednán na zkrácený či plný úvazek, se odvádí sociální i zdravotní pojištění. U jednoho zaměstnavatele, zpravidla tam, kde je vyšší výdělek, podepíše zaměstnanec tzv. růžové prohlášení k dani z příjmu, kde uvede, jaké odpočitatelné položky uplatňuje.
 
Tyto odčitatelné položky nemůže už u dalšího zaměstnavatele (či dalších zaměstnavatelů) uplatnit. Takže např. sleva na poplatníka (v roce 2012 ve výši 2 070 korun za měsíc) se ve výplatě může promítnout jenom u jednoho zaměstnavatele, druhý mu tuto slevu uplatnit už nemůže.
 
Je potřeba také upozornit na odvod zdravotního pojištění, které musí být alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což je 8 000 korun. Proto musí pracovník přinést zaměstnavateli, u kterého nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, potvrzení o sražené výši zdravotního pojištění od druhého zaměstnavatele.
 
Dalšími pracovněprávními vztahy jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jsou to:

• dohoda o pracovní činnosti

• dohoda o provedení práce

Dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP)

Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. To znamená, že lidé nesmí odpracovat více než 20 hodin týdně (resp. 4 hodiny denně).
 
Z dohody o pracovní činnosti je odváděno sociální i zdravotní pojištění jako z pracovního poměru, pokud se nejedná o tzv. zaměstnání malého rozsahu.

Dohoda o provedení práce (§ 75 ZP)

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Od 1. 1. 2012 platí pro dohody o provedení práce zvláštní úprava – pokud odměna z této dohody za kalendářní měsíc přesáhne částku 10 000 korun, podléhá tato odměna odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel má také v tomto případě povinnost přihlásit zaměstnance k pojištění.
 
U obou dohod se daň z příjmu řídí tím, zda je či není podepsáno „Prohlášení k dani z příjmů“. Pokud má pracovník více takovýchto poměrů či dohod, musí sám podávat Přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zaměstnání malého rozsahu

Pro posouzení, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu, je rozhodující, zda je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší, než rozhodný příjem (viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 7 odst. 1). Rozhodný příjem pro rok 2012 je 2 500 korun.
 
Zaměstnanec se přihlašuje k pojištění v okamžiku, kdy jeho příjem v měsíci dosáhne částky započitatelného příjmu aspoň ve výši částky rozhodného příjmu (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 7 odst. 2), ale s tím, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaná (nikoli vyplacená) částka příjmu odpovídala zaměstnání malého rozsahu.
 
Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí bez ohledu na krátkodobé zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu. V případě pracovního poměru uzavřeného na základě pracovní smlouvy není výše sjednaného nebo skutečného příjmu rozhodující.
 
Jiné je to v případě uzavřených dohod o pracovní činnosti. V roce 2012 se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění v roce 2012 nepovažuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu. A to 2 499 korun. Účast na zdravotním pojištění v roce 2012 vzniká při dosažení měsíční odměny ve výši 2 500 korun.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že můžeme mít pracovních poměrů více, včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A ani nemusíme zaměstnavatelům tuto skutečnost hlásit.

Související články:
Zaměstnávání na základě DPČ a DPP
Vznik pracovního poměru
Vzor dohody o pracovní činnosti
Vzor dohody o provedení práce