Zdaňování důchodců v roce 2016

Předně je nutné říci, že se budeme zabývat oblastí zdaňování starobních důchodců. Při pobírání tohoto důchodu mohou být zároveň zaměstnáni, podnikat, pronajímat nemovitosti nebo mít jiné zdanitelné příjmy.

Příjmy ze zaměstnání

Zdaňování těchto příjmů podléhá stejnému režimu jako u ostatních zaměstnanců, a to včetně odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Jen u zdravotního pojištění není nutné navyšovat vyměřovací základ do minimální mzdy (která je stanovena jako minimální vyměřovací základ), protože důchodci patří mezi osoby, za které platí pojistné stát.

Příklad 1

Pan Novák je zaměstnán na základě pracovní smlouvy na poloviční úvazek a zároveň je starobním důchodcem. V měsíci dubnu odpracoval 80 hodin a jeho hrubá mzda činí 5.600 Kč. Podepsal prohlášení k dani.
 

Vzhledem k tomu, že za důchodce je plátcem pojistného stát, nabízí se u krátkodobého úvazku využití institutu dohody o provedení práce. Ta je sice limitovaná počtem 300 hodin za rok, na které může být uzavřena, ale zato do částky 10.000 Kč hrubého nepodléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění, které důchodce ani sám za sebe nemusí hradit.

Příjmy z podnikání

Jako OSVČ má starobní důchodce možnost využít stejné výdajové paušály pro podnikatele, které nabízí § 7 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), včetně zastropování paušálů.
 
OSVČ může uplatnit výdaje ve výši:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1.600.000 Kč,
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1.200.000 Kč,
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600.000 Kč,
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800.000 Kč.

Výhodu má důchodce u zdravotního pojištění v tom, že nemusí doplácet pojistné do minimálního vyměřovacího základu. Pro účely sociálního pojištění je podnikání důchodců považováno za vedlejší činnost, což znamená, že pokud nedosáhne rozhodné částky z daňového základu, nemusí sociální pojištění vůbec platit, protože OSVČ nebude účastna důchodového pojištění (pro rok 2016 je tato hranice stanovena na 64.813 Kč).
 
Pokud OSVČ chce odejít do předčasného starobního důchodu, musí být až do doby řádného starobního důchodu zachován status vedlejší činnosti, aby zůstal nárok na předčasný starobní důchod (to znamená, že daňový základ z podnikání nesmí překročit rozhodnou částku, která zakládá povinnou účast na důchodovém pojištění).

Příklad 2

Pan Dvořák je OSVČ a zároveň je po celý rok 2016 starobním důchodcem. Důchod mu byl přiznán jako řádný.
 

Z porovnání obou příkladů zjistíme, že zatímco se hrubé příjmy zvýšily o 40 %, čisté příjmy se zvýšily jen o 33 % – rozdíl jde na úkor sociálního pojištění, které je již nutné v příkladu b) uhradit. OSVČ by si tak mohla po určité době požádat o zvýšení výpočtu důchodu, neboť z příjmů odvádí sociální pojištění.

Příjmy z pronájmu

Vzhledem k tomu, že příjmy z pronájmu nepodléhají zdravotnímu ani sociálnímu pojištění, nenajdeme rozdíl ve zdaňování těchto příjmů mezi důchodci a jinými pronajímateli. Všichni mohou využít 30% výdajový paušál až do limitu příjmů 2.000.000 Kč.

Příklad 3

Pan Kučera pronajímá druhý byt a je po celý rok 2016 starobním důchodcem. Příjem z pronájmu činil 120.000 Kč, uplatnil výdajový paušál ve výši 30 %.
 

Pro úplnost dodávám, že do částky 236.713 Kč příjmů z pronájmu nebude hrazena žádná daň (protože vypočtenou daň plně pokryje sleva na dani).

Zdaňování důchodů

Starobní důchod je prvotně osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP. Existují však dvě výjimky, při jejichž porušení může být důchod zdaněn.
 
První výjimkou je limit 36násobku minimální mzdy (pro rok 2016 platí 9.900 Kč měsíčně, limit tedy je 356.400 Kč), při jehož překročení se musí pravidelně vyplácený důchod nad tento limit zdanit. Hranice tedy platí při pravidelně vypláceném důchodu, nikoli pro situaci, kdy by byl starobní důchod vyplacen jednorázově za více období najednou.
 
Druhá výjimka pro zdaňování důchodů je uvedena dále v § 4 odst. 3 ZDP a týká se těch důchodců, kteří přesáhnou částku 840.000 Kč za rok v součtu svých příjmů podle § 6 (příjmy ze zaměstnání) a dílčích základů daně podle § 7 (příjmy z podnikání) a podle § 9 (příjmy z pronájmu). Při překročení této hranice tedy musí být zdaněn i pravidelně vyplácený důchod.

Příklad 4

Pan Svoboda je starobní důchodce, má příjmy ze zaměstnání ve výši 120.000 Kč ročně, dále má příjmy z pronájmu všech nemovitostí ve výši 1.100.000 Kč za rok 2016 a uplatňuje 30% výdajový paušál. Celková výše důchodu za rok 2016 činí 130.000 Kč.
 
Pravidelně vyplácený důchod nedosahuje 36násobku minimální mzdy, proto je první výjimka splněna a důchod je osvobozen od daně.
 
Jinak je tomu však u druhé výjimky, protože součet příjmů § 6 a dílčího základu podle § 9 překročil hranici 840.000 Kč (120.000 Kč + 70 % z 1.100.000 Kč = 890.000 Kč). Proto bude muset pan Svoboda ve svém daňovém přiznání zdanit i celou výši důchodu, protože nesplnil druhou výjimku.
 

Pokud by pan Svoboda však měl příjmy ze zaměstnání podle dohody o provedení práce, která by měsíčně nepřevýšila 10.000 Kč hrubého, a nepodepsal by prohlášení k dani, byly by tyto příjmy zdaněny u zaměstnavatele srážkovou daní 15 %. A tyto příjmy se již nepočítají do limitu 840.000 Kč, takže by ani pan Svoboda nemusel dodanit svůj pravidelně vyplácený důchod, protože jen příjmy z pronájmu dle § 9 by nepřevýšily zákonnou hranici.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.  
 

AKTUÁLNĚ: Ústavní soud v červenci rozhodl o zrušení zdaňování důchodů při souběhu příjmů. Výdělečně činným důchodcům, kteří mají roční příjmy vyšší než 840.000 Kč, se nově již nebude danit penze – uplatní se již pro zdaňovací období 2016. Více se dozvíte v článku Ústavní soud zrušil zdanění důchodů.

Související články:
Ústavní soud zrušil zdanění důchodů
Možnosti výdělku při pobírání starobního důchodu