Podnikatelé velmi často řeší, zda je pro ně odvodově výhodnější podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo podnikat přes právnickou osobu. V tomto článku se podíváme na to, jakým způsobem probíhá zdanění při podnikání formou OSVČ vs. s. r. o. a také na to, v jakých případech se která z těchto forem odvodově více „vyplatí“.
Univerzální návod na to, kterou variantu zvolit však neexistuje, protože každé podnikání je jiné. Vždy záleží na konkrétním oboru podnikání, výši nákladů na podnikání a také osobní situaci podnikatele.
Zdanění OSVČ
Příjmy z podnikání OSVČ se zdaňují daní z příjmů fyzických osob v rámci jejího přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Do přiznání se zahrnují mimo příjmy z podnikání i veškeré ostatní zdanitelné příjmy fyzické osoby mimo příjmy již zdaněné srážkovou daní (od 1. 1. 2027 se u vybraných příjmů ze závislé činnosti srážková daň nahrazuje zálohovou daní se samostatným základem pro výpočet zálohy, přičemž princip jejich dobrovolného zahrnutí do daňového přiznání zůstává zachován). Z celkového základu daně, který se skládá z dílčích základů daně stanovených pro jednotlivé druhy příjmů, poníženého o odčitatelné položky (DIP, životní pojištění, penzijní pojištění, dary, úroky, atd), se vypočte daň z příjmů ve výši:
- 15 % do výše 36násobku průměrné hrubé mzdy,
- 23 % nad 36násobek průměrné hrubé mzdy.
Od takto vypočtené daně se odečte sleva na poplatníka, popřípadě další slevy či daňová zvýhodnění, na které má poplatník nárok.
U OSVČ je důležité nezapomenout, že její příjmy z podnikání podléhají zdravotnímu a důchodovému pojištění. OSVČ, která má podnikání jako hlavní činnost, musí odvádět zdravotní a důchodové pojištění alespoň v minimální výši. Po skončení roku podává OSVČ přehledy zdravotního a důchodového pojištění, ve kterých se zohlední zaplacené zálohy v průběhu roku a vypočte se nedoplatek či přeplatek, na příslušné instituce.
Zdanění s. r. o.
S. r. o. na rozdíl od OSVČ, která není účetní jednotkou, nedaní své výnosy na bázi cash-flow, ale na bázi věcné a časové souvislosti výnosů a nákladů s daným časovým obdobím. Podkladem pro stanovení zdanění je tedy v případě s. r. o. podvojné účetnictví, které je s. r. o. ze zákona povinna vést. S. r. o. je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, která vychází z výsledku hospodaření (rozdílu mezi výnosy a náklady) upraveného na základ daně. Základ daně je možné snížit o odpočty (např. dary, které splňují zákonné podmínky pro odpočet). Následně se vypočítá daň, která je ve výši 21 % ze základu daně. Od vypočtené daně se následně může odečíst sleva na zdravotně postižené zaměstnance.
Pokud tedy podnikatel není v s. r. o. zaměstnaný a nepobírá odměnu za výkon funkce, jediným způsobem, jak se může dostat k penězům s. r. o., je výplata podílu na zisku. Podíl na zisku je možné vyplatit z účetního výsledku hospodaření poníženého o odvedenou daň z příjmů právnických osob, a to za zákonem stanovených podmínek. Při výplatě podílu na zisku dojde k dalšímu zdanění srážkovou daní ve výši 15 % ze zdaněného účetního výsledku hospodaření.
Podíl na zisku, na rozdíl od mzdy či odměny za výkon funkce, nepodléhá ani zdravotnímu, ani sociálnímu pojištění, tudíž tyto odvody u podnikání formou s. r. o. odpadávají. Podnikatel však musí v takovém případě řešit, jakým způsobem za sebe minimálně zdravotní pojištění odvede. Pokud podnikatel není nikde zaměstnaný, zpravidla funguje jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP), která si sama za sebe platí zdravotní pojištění v určené minimální výši. Sociální pojištění OBZP hradit nemusí, nicméně je důležité zvážit dopady do budoucích příjmů v důchodovém věku.
Hlavní rozdíly mezi zdaněním OSVČ a s. r. o.
Obě varianty zdanění jsou velmi odlišné a mají tak velký vliv na výslednou odvodovou zátěž. Největší rozdíly jsou tyto:
- Paušální vs. skutečné výdaje vs. paušální daň
- Fyzická osoba má na rozdíl od právnické osoby možnost uplatnit nejen skutečné, ale i paušální výdaje, které jsou v podstatě fiktivní.
- Paušální výdaje jsou ve výši 60 % z příjmů u živnostenského podnikání, popřípadě 80 % z příjmů u řemeslné živnosti; maximální výše paušálních výdajů je vztažena k částce 2 000 000 Kč.
- Fyzická osoba má také možnost přihlásit se do režimu paušální daně, pokud splňuje zákonné podmínky.
- Zdravotní a důchodové pojištění
- Příjmy z podnikání fyzické osoby podléhají zdravotnímu a důchodovému pojištění.
- Výplata podílu na zisku nepodléhá zdravotnímu a důchodovému pojištění, podnikatel může být veden jako tzv. OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů), která za sebe odvádí pouze minimální zdravotní pojištění.
- Odpočty a slevy na dani
- Fyzická osoba může oproti právnické osobě uplatnit širokou paletu odpočtů a slev na dani, například:
- odpočet na daňově podporovaný produkt na stáří,
- odpočet úroků na vlastní bytovou potřebu,
- slevu na poplatníka,
- slevu na manžela/manželku,
- slevu na vlastní invaliditu,
- daňové zvýhodnění na děti.
- Fyzická osoba může oproti právnické osobě uplatnit širokou paletu odpočtů a slev na dani, například:
- Okamžik volného nakládání s penězi – OSVČ defacto ihned, společník s.r.o. až po zdanění podílu na zisku
- OSVČ může s vydělanými penězi volně nakládat již v průběhu roku, tedy ještě před podáním přiznání a přehledů; musí však počítat s tím, že z těchto prostředků bude následně hradit doplatky na daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění, pokud nebudou odvody plně pokryty zálohami hrazenými v průběhu roku.
- V případě s. r. o. vydělané prostředky náleží společnosti, nikoliv jejímu společníkovi, který si je nemůže libovolně vybírat pro osobní potřebu; zisk společnosti je nejprve potřeba zdanit daní z příjmů právnických osob a následně výplatu podílu na zisku společníkovi zpravidla ještě 15% srážkovou daní.
Kdy se tedy „vyplatí“ podnikat formou OSVČ a kdy formou s.r.o.?
Odpověď na otázku, kdy je výhodnější podnikat formou OSVČ a kdy formou s.r.o., je velmi individuální, vždy je potřeba provést kalkulaci odvodové zátěže na míru konkrétnímu podnikateli. Obecně lze říct, že podnikání formou OSVČ se zpravidla „vyplácí“ u oborů, ve kterých jsou velmi nízké skutečně náklady, typicky se jedná o „službové“ obory, kde hlavním vstupem do podnikání je duševní práce. Podnikání formou OSVČ je zpravidla také výhodnější pro ty, kteří mají vysoké odpočty a slevy na dani, které jim daňovou povinnost značně snižují.
Příklad č. 1
Paní Krátká, neplátce DPH, podniká jako OSVČ v oboru IT. Její roční příjmy jsou ve výši 1 800 000 Kč. Její skutečné náklady jsou zanedbatelné, svou práci vykonává z domu. Celkové roční náklady jsou ve výši 20 000 Kč (platby za telefon, internet, licence programů pro práci). Jiné příjmy než příjmy z podnikání paní Krátká nemá. Vzhledem k vysokým příjmům má paní Krátká pocit, že na odvodech platí vysoké částky a uvažuje tak o podnikání formou s.r.o. Vyplatí se jí to?
Propočet odvodové zátěže pro rok 2026 vypadá následovně:
- varianta OSVČ
| Položka | Výpočet | Částka |
| Roční příjmy | 1 800 000 Kč | |
| Skutečné výdaje | 20 000 Kč | |
| Paušální výdaje | 60 % × 1 800 000 | 1 080 000 Kč |
| Základ daně | 1 800 000 − 1 080 000 | 720 000 Kč |
| Daň před slevou | 15 % × 720 000 | 108 000 Kč |
| Sleva na poplatníka | 30 840 Kč | |
| Daň z příjmů po slevě | 77 160 Kč | |
| Sociální pojištění | 29,2 % × 55 % × 720 000 | 115 632 Kč |
| Zdravotní pojištění | 13,5 % × 50 % × 720 000 | 48 600 Kč |
| Daně a pojistné celkem | 77 160 + 115 632 + 48 600 | 241 392 Kč |
| Čisté disponibilní prostředky | 1 800 000 − 20 000 − 241 392 | 1 538 608 Kč |
- varianta s.r.o.
| Položka | Výpočet | Částka |
| Roční výnosy | 1 800 000 Kč | |
| Skutečné náklady | 20 000 Kč | |
| Zisk před zdaněním / základ daně | 1 800 000 − 20 000 | 1 780 000 Kč |
| Daň z příjmů s.r.o. | 21 % × 1 780 000 | 373 800 Kč |
| Zisk po zdanění určený k rozdělení | 1 780 000 − 373 800 | 1 406 200 Kč |
| Srážková daň z podílu na zisku | 15 % × 1 406 200 | 210 930 Kč |
| Zdravotní pojištění osoby bez zdanitelných příjmů | 12 × 3 024 | 36 288 Kč |
| Daně a pojistné celkem | 373 800 + 210 930 + 36 288 | 621 018 Kč |
| Čisté disponibilní prostředky | 1 406 200 − 210 930 | 1 158 982 Kč |
Z výše uvedeného propočtu jednoznačně vyplývá, že podnikání formou OSVČ je pro paní Krátkou výhodnější variantou. Navíc při variantě podnikání formou s.r.o. si neplatí žádné důchodové pojištění, což má dopad do výpočtu důchodu v budoucnu.
Příklad č. 2
Paní Horníková, plátce DPH, provozuje kadeřnický salon se dvěma zaměstnankyněmi, ve kterém sama také pracuje – funguje v režimu OSVČ. Její roční příjmy jsou ve výši 5 000 000 Kč a její roční výdaje ve výši 2 000 000 Kč. Jiné příjmy než příjmy z podnikání paní Horníková nemá. Paní Horníková si uplatňuje mimo slevu na poplatníka daňové zvýhodnění na dvě děti a odpočet úroků na vlastní bytovou potřebu ve výši 100 000 Kč. Paní Horníková by ráda platila na odvodech méně než nyní, a zvažuje tak podnikání formou s. r. o. Vyplatí se jí to?
Propočet odvodové zátěže pro rok 2026 vypadá následovně:
- varianta OSVČ
| Položka | Výpočet | Částka |
| Roční příjmy | 5 000 000 Kč | |
| Skutečné výdaje | 2 000 000 Kč | |
| Paušální výdaje | 80 % 2 000 0000 | 1 600 000 Kč |
| Dílčí základ daně z podnikání | 3 000 000 Kč | |
| Odpočet úroků na bydlení | 100 000 Kč | |
| Základ daně po odpočtu | 2 900 000 Kč | |
| Daň před slevami, zaokrouhlená | 15 % do 1 762 812 Kč + 23 % z přesahu | 525 976 Kč |
| Sleva na poplatníka | 30 840 Kč | |
| Zvýhodnění na dvě děti | 15 204 + 22 320 | 37 524 Kč |
| Daň z příjmů po slevě a zvýhodnění | 457 612 Kč | |
| Sociální pojištění | 29,2 % × 55 % × 3 000 000 | 481 800 Kč |
| Zdravotní pojištění OSVČ | 13,5 % × 50 % × 3 000 000 | 202 500 Kč |
| Daně a pojistné celkem | 1 141 912 Kč | |
| Čisté disponibilní prostředky | 3 000 000 − 1 141 912 | 1 858 088 Kč |
- varianta s. r. o.
| Položka | Výpočet | Částka |
| Roční výnosy | 5 000 000 Kč | |
| Skutečné náklady | 2 000 000 Kč | |
| Zisk před zdaněním / základ daně | 3 000 000 Kč | |
| Daň z příjmů s.r.o. | 21 % × 3 000 000 | 630 000 Kč |
| Zisk po zdanění určený k rozdělení | 2 370 000 Kč | |
| Srážková daň z podílu na zisku | 15 % × 2 370 000 | 355 500 Kč |
| Čistý podíl na zisku | 2 014 500 Kč | |
| Zdravotní pojištění OBZP | 12 × 3 024 | 36 288 Kč |
| Daně a pojistné celkem | 1 021 788 Kč | |
| Čisté disponibilní prostředky | 2 014 500 − 36 288 | 1 978 212 Kč |
Z výše uvedeného propočtu vyplývá, že podnikání formou OSVČ je pro paní Horníkovou jednoznačně výhodnější variantou. Je potřeba ale také zvážit to, že při variantě podnikání formou s.r.o. si neplatí žádné důchodové pojištění, což má dopad do výpočtu důchodu v budoucnu.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.
Přečtěte si také:
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.