Novela zákona o účetnictví platná od roku 2016 přinese řadu podstatných změn pro účetní jednotky. Některé vyplývají z povinnosti zavést evropské předpisy do české legislativy, další jsou reakcí na ustálenou praxi. Právě do druhé skupiny patří znovuzavedení jednoduchého účetnictví.
 
Mnozí profesionálové v účetní oblasti nepovažují vůbec jednoduché účetnictví za účetnictví a s povděkem kvitovali, že bylo v zákoně o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) k 31. 12. 2003 zrušeno. Ovšem určité typy účetních jednotek mohly i nadále jednoduché účetnictví využívat, protože § 38a zákona to dovoloval občanským sdružením, církvím, náboženským organizacím a honebním společenstvím při splnění limitu příjmů do 3.000.000 Kč ročně.
 
Fyzické osoby od roku 2004 musely přejít na daňovou evidenci, pokud nevedly podvojné účetnictví.

Kdo bude moci využívat jednoduché účetnictví?

Z výjimky, jak byl původně § 38a koncipován, se stala trvalá věc a vymezené účetní jednotky tak postupovaly a postupují podle již neplatného zákona. Proto bylo v novelizaci zákona o účetnictví přistoupeno k tomu, že se jednoduché účetnictví „vrátilo do hry“. Ovšem již jen pro tyto subjekty:

• spolek a pobočný spolek,
• odborová organizace, pobočná odborová organizace, mezinárodní odborová organizace a pobočná mezinárodní organizace,
• organizace zaměstnavatelů, pobočná organizace zaměstnavatelů, mezinárodní organizace zaměstnavatelů a pobočná organizace zaměstnavatelů,
• církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společenství,
• honební společenstva.

Fyzické osoby tedy jednoduché účetnictví nově nebudou využívat, platí pro ně buď daňová evidence podle zákona o daních z příjmů, nebo klasické účetnictví podle zákona o účetnictví.
 
Jednoduché účetnictví nebudou moci využívat ani ostatní neziskové subjekty, jako jsou např. obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, ústavy, společenství vlastníků jednotek či bytová družstva.
 
Vybrané neziskové subjekty, které mohou vést jednoduché účetnictví, musí dále splnit tato zákonná kritéria:

• nejsou plátci daně z přidané hodnoty,
• jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč,
• hodnota jejich majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč.

Peněžní deník se opět vrací do zákona o účetnictví

Do zákona o účetnictví se opět vrací pojem peněžní deník, což je jedna z účetních knih jednoduchého účetnictví. Dalšími jsou kniha pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku (finanční majetek, dlouhodobý majetek, zásoby, ceniny).
 
Do peněžního deníku se budou zaznamenávat, jak tomu bylo i v minulosti, peněžní prostředky v hotovosti a v bankách, spořitelních a úvěrových družstvech, dále příjmy a výdaje skutečně přijaté či zaplacené a průběžné položky (převody mezi bankovním účtem a pokladnou či naopak).
 
Jednoduché účetnictví neumožňuje účtovat v hospodářském roce, účetní období tedy bude shodné s kalendářním rokem.
 
Do 6 měsíců po skončení účetního období je nutné sestavit přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Vyhláška má stanovit přesné položky přehledů, účetních knih a stanovit metody v jednoduchém účetnictví.
 
Ke dni psaní tohoto článku však ještě není vyhláška vyhlášena ve Sbírce zákonů, ale z meziresortního připomínkování je patrné, že náplň položek bude obdobná, jak tomu bylo při dosavadním postupu v jednoduchém účetnictví. Přesné označení řádků přehledů bude vyznačeno v přílohách k vyhlášce.
 
Vybraným účetním jednotkám tedy nezbývá, než sledovat finalizaci legislativního procesu a od 1. 1. 2016 se řídit již novým zákonem o účetnictví a novou platnou vyhláškou.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Související články:
Změny v zákoně o účetnictví od 1. 1. 2016
Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016