Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016

Kdo je účetní jednotkou, stanoví zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.). Účetními jednotkami jsou:

1. právnické osoby, které mají sídlo na území ČR,
2. zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
3. organizační složky státu,
4. fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
5. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.), včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
6. ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
7. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a. až f. nebo h. až l.,
8. ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,
9. svěřenské fondy podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.),
10. fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
11. investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
12. ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis, nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.

 
Zákon o účetnictví potom platí právě pro tyto účetní jednotky a stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky pro předávání účetních záznamů pro potřeby státu.
 
Od 1. 1. 2016 budou tyto účetní jednotky dále ještě rozděleny do jednotlivých kategorií:

• mikro účetní jednotka,
• malá účetní jednotka,
• střední účetní jednotka,
• velká účetní jednotka.

 
To, do které z těchto čtyř kategorií účetní jednotka spadá, určíme podle stanovených kritérií k rozvahovému dni.
 
Kritéria jsou tři:

• hodnota aktiv – rozumí se jimi aktiva celkem, tj. úhrn aktiv zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o rezervy, opravné položky a odpisy majetku,
• čistý obrat – posuzuje se roční úhrn čistého obratu, tj. výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
• průměrný počet zaměstnanců – průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

 
Do příslušné kategorie je účetní jednotka zařazena, pokud dosáhne (překročí) alespoň dvě z těchto tří kritérií.
 
Pokud ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech účetní jednotka (nebo skupina účetních jednotek) překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky (nebo skupinu účetní jednotky).

Hodnotová kritéria jednotlivých kategorií účetních jednotek

Mikro účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

• aktiva celkem 9 000 000 Kč,
• čistý obrat 18 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců během účetního období 10.

 
Malá účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

• aktiva celkem 100 000 000 Kč,
• čistý obrat 200 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců během účetního období 50.

 
Střední účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

• aktiva celkem 500 000 000 Kč,
• čistý obrat 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250.

 
Velká účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií:

• aktiva celkem 500 000 000 Kč,
• čistý obrat 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250.

 
Za velkou účetní jednotku se však vždy považuje:

• subjekt veřejného zájmu,
• vybraná účetní jednotka.

 
Subjektem veřejného zájmu je:

• účetní jednotka se sídlem v ČR, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
• účetní jednotka se sídlem v Evropském hospodářském prostoru, která je bankou (podle zákona upravujícího činnost bank) nebo spořitelním a úvěrním družstvem (podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev),
• účetní jednotka se sídlem v Evropském hospodářském prostoru, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou (podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven),
• účetní jednotka, která je penzijní společností (podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření),
• Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zdravotní pojišťovna (podle zákona upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny).

 
Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a zdravotní pojišťovny.

Nejdůležitější odlišné povinnosti jednotlivých kategorií

1. Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (pokud není stanoveno jinak) mohou pouze účetní jednotky, pokud:

• tak stanoví zvláštní právní předpis,
• tak u vybraných účetních jednotek, které jsou příspěvkovými organizacemi, rozhodne jejich zřizovatel,
• jsou malými účetními jednotkami nebo mikro účetními jednotkami a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

2. Obsah účetní závěrky

Účetní závěrku tvoří:

• rozvaha (bilance),
• výkaz zisku a ztráty,
• příloha,
• přehled o peněžních tocích (cash flow),
• přehled o změnách vlastního kapitálu.

 
Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu však nejsou povinny sestavovat mikro a malé účetní jednotky.
 

3. Výroční zpráva

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky.
 
Výroční zpráva musí dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:

• o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,
• o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
• o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
• o nabytí vlastních akcií (doplněno nově od 1. 1. 2016),
• o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztahů,
• o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou organizační složku podniku v zahraničí,

• požadované podle zvláštních právních předpisů.

 
Mikro, malé a střední účetní jednotky však povinnost uvádět nefinanční informace nemají.
 

4. Zveřejnění

Účetní jednotky jsou povinny účetní závěrku a výroční zprávu (pokud ji vyhotovují povinně) zveřejnit ve sbírce listin. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém byla sestavena a v případě „povinného auditu“ v rozsahu a znění, ve kterém byla auditorem ověřena.
 
Mikro a malé účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis).
 

5. Ověření účetní závěrky auditorem

Účetní závěrku (ať již řádnou, nebo mimořádnou) jsou povinny mít ověřenou auditorem tyto účetní jednotky:

• velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu),
• střední účetní jednotky,
• malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy a k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň jednu hodnotu:

• ostatní malé účetní jednotky (tedy mimo akciové společnosti a svěřenské fondy), pokud k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty z:

• kterým to stanoví zvláštní právní předpis.

 
Uvedené účetní jednotky však nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku:

• sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
• sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
• pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

6. Oceňování reálnou hodnotou

Oceňování jednotlivých složek majetku a závazků reálnou hodnotou se nevztahuje na mikro účetní jednotky (až na výjimky v oblasti cenných papírů, investování,…).
 

7. Zpráva o platbách vládám

Zprávu o platbách vládám členského státu EU nebo třetí země sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka (včetně subjektu veřejného zájmu), s výjimkou vybrané účetní jednotky činné v těžebním průmyslu (..) nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích (..).

Kategorizace konsolidačních skupin

Na zavedení kategorizace účetních jednotek bude navazovat kategorizace konsolidačních skupin, kdy budeme rozlišovat:

• malou konsolidační skupinu (nemusí povinně sestavovat konsolidovanou účetní závěrku),
• ostatní konsolidační skupiny.

 
Malou skupinou účetních jednotek je ta skupina, která se skládá z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě ze tří hraničních hodnot:

• aktiva celkem 100 000 000 Kč,
• čistý obrat 200 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

 
Informace v tomto článku vycházejí z návrhu novely zákona, která se může ještě do 1. 1. 2016 měnit.
 
 
Související články:
Změny v zákoně o účetnictví od 1. 1. 2016
Jednoduché účetnictví od roku 2016 znovu v zákoně