Časové rozlišení je běžná součást účetnictví, ale v praxi kolem něj často vzniká nejistota. V tomto článku si vysvětlíme principy a ukážeme si, jak postupovat v konkrétních situacích.
Základ časového rozlišení vychází přímo ze zákona o účetnictví. Účetní jednotka má povinnost účtovat náklady a výnosy do období, se kterým věcně a časově souvisí.
V momentě, kdy náklad nebo výnos zasahuje do více účetních období, vzniká potřeba ho časově rozlišit. K tomu slouží rozvahové účty účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.
Konkrétně to potom jsou účty:
- 381- Náklady příštích období
- 382 – Komplexní náklady příštích období
- 383 – Výdaje příštích období
- 384 – Výnosy příštích období
- 385 – Příjmy příštích období
- 388 – Dohadné účty aktivní
- 389 – Dohadné účty pasivní
Kdy časové rozlišení řešit
Typicky jde o situace, kdy jedna operace ovlivňuje více období.
Například:
- roční pojištění zaplacené na konci roku,
- nájemné, které se vztahuje i na další rok či
- služby, které začnou v jednom roce a pokračují v dalším.
V těchto případech by bez časového rozlišení došlo k tomu, že by celý náklad nebo výnos byl zachycen jen v jednom období, i když s ním věcně nesouvisí celý.
Příklad z praxe
Firma uhradí v prosinci roční pojištění ve výši 120 000 Kč na období od prosince do listopadu následujícího roku.
Bez časového rozlišení by byl celý náklad zaúčtován do prosince. Ve skutečnosti ale do daného roku patří jen jedna dvanáctina, tedy 10 000 Kč. Zbytek nákladu patří do dalšího roku.
V tomto případě má časové rozlišení jasný význam – bez něj by byl výsledek hospodaření zkreslený.
Kdy se časové rozlišení neřeší
Zákon zároveň neříká, že se musí rozlišovat všechno bez výjimky.
Do hry vstupuje princip významnosti. Účetní jednotka by měla posoudit, jestli má časové rozlišení reálný vliv na účetnictví jako celek.
V praxi to znamená, že:
- drobné částky se často nerozlišují,
- opakující se malé položky
- a důležitý je dopad, ne jen samotná existence přesahu do období.
Příklad z praxe
Firma obdrží fakturu za předplatné online služby ve výši 1 200 Kč za období prosinec-leden.
Teoreticky by bylo správné náklad rozdělit mezi dva měsíce. V praxi ale většina účetních tuto částku časově nerozlišuje, protože její dopad na účetnictví je zanedbatelný.
Náklad se zaúčtuje celý do prosince a situace se nijak dále neřeší.
Tip k ekonomickému a účetnímu programu POHODA
Je možné provést předčasné ukončení časového rozlišení?
V případě, že budete chtít záznam časového rozlišení předčasně ukončit, zvolíte v agendě Účetnictví/Časové rozlišení povel Záznam/Operace/Předčasné ukončení… Zobrazí se dialogové okno, ve kterém vyplníte datum ukončení a potvrdíte tlačítkem Dokončit. K zadanému datu program POHODA vypočte poměrnou částku časového rozlišení a přepočte zůstatkovou hodnotu.
Následně je nutné provést ruční zaúčtování vyrovnání zůstatku na účtu časového rozlišení, například do agendy Interní doklady. Související doklady lze provázat pomocí povelu Přidat vazbu-> dostupného přes pravé tlačítko myši na záložce Doklady.
Použitím stejné funkce na předčasně ukončeném záznamu se jeho ukončení zruší.
Kdy se časové rozlišení nepoužije:
Zákon určuje i situace, kdy se časové rozlišení dělat nemůže. A to u zaúčtování:
- Pokut,
- Penále,
- Manka a škody.
Roční vs. průběžné (měsíční) rozlišení
V běžné praxi se časové rozlišení řeší především mezi účetními obdobími, tedy mezi jednotlivými roky.
Důvod je jednoduchý – účetní závěrka se sestavuje za rok a je potřeba, aby odpovídala skutečnosti. Právě proto se na konci roku řeší, co do něj ještě patří a co už ne.
U větších firem nebo tam, kde se sledují výsledky průběžně, ale může být situace jiná.
Časové rozlišení se pak neřeší jen jednou ročně, ale průběžně – například měsíčně.
Důvodem bývá reporting. Firma potřebuje mít přesná data za jednotlivé měsíce, nejen za celý rok. Náklady a výnosy se proto rozdělují průběžně, aby odpovídaly konkrétnímu období.
Co bývá v praxi problém
Samotné časové rozlišení nebývá složité. Problém bývá v tom rozhodnutí – co ještě rozlišovat a co už ne.
Často se stává, že:
- se rozlišují i nevýznamné částky bez reálného dopadu,
- nebo naopak nejsou rozlišeny položky, které mají vliv na výsledek.
Další problém je nesystematičnost. Jednou se položka rozliší, podruhé ne, bez jasného důvodu.
Účetní jednotka by ve své vnitřní směrnici měla mít popsáno, jak se s časovým rozlišením pracuje, co považuje za zanedbatelné částky a zda se časové rozlišení účtuje pouze ročně, případně i měsíčně/čtvrtletně.
Časové rozlišení není o tom rozlišovat všechno. Je o tom zachytit náklady a výnosy tak, aby odpovídaly období, se kterým skutečně souvisí.
Tip k ekonomickému a účetnímu programu POHODA
Jak poznám, že byl doklad časově rozlišen?
Doklad, který byl časově rozlišen, je označen příznakem Čas. rozlišeno. Na záložce Doklady je zobrazena vazba na vytvořený doklad v agendě Časové rozlišení. Z této záložky se můžete na vytvořený doklad v agendě Časové rozlišení přepnout přes pravé tlačítko myši a možnost Otevřít. Z agendy Účetnictví/Časové rozlišení se naopak můžete přepnout na doklad, ze kterého bylo časové rozlišení vytvořeno.
V této agendě stačí kliknout na příslušný záznam pravým tlačítkem myši a zvolit povel Zdrojový doklad.
Časové rozlišení v užším a širším pojetí
Časové rozlišení dělíme podle užšího a širšího pojetí. Užší pojetí znamená, že známe všechny skutečnosti, jako je přesná částka, účel a období do nějž má být položka věcně a časově zahrnuta. V takovém případě účtujeme na účtech: 381, 382, 383, 384 a 385.
Širší pojetí znamená, že neznáme všechny skutečnosti – například nevíme přesnou částku, typicky při vyúčtování energií. V takovém případě budeme dělat “dohady” a použijeme účty 388 a 389.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností Malá Sova s.r.o.
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.