Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Zdravotní prohlídky – práva a povinnosti

Zdravotní prohlídky – práva a povinnosti

Může zaměstnavatel nařídit zdravotní prohlídku mimo pracovní dobu? Musí jít zaměstnanec k závodnímu lékaři, nebo může jít ke svému obvodnímu lékaři? Nejen na tyto otázky vám odpovíme v následujícím článku.

Dle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) má každý zaměstnavatel povinnost zajišťovat pro své zaměstnance pracovnělékařské služby a je povinen uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
 
Při přijímání zaměstnance do pracovního poměru má zaměstnavatel povinnost sdělit mu, u kterého poskytovatele mu budou poskytnuty pracovnělékařské služby a vyšetření související s výkonem práce, kterým se musí podrobit. Za určitých podmínek může zaměstnanec absolvovat zdravotní prohlídku i u svého registrujícího lékaře.
 
S přijetím zákona o specifických zdravotních službách byla hodně diskutována i kritizována nutnost provádět pracovnělékařské prohlídky u zaměstnanců. Naštěstí novela zákona již odstranila tyto prohlídky u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Zde zůstává povinnost podrobit se prohlídce pouze v případě, že bude zaměstnanec zařazen na rizikovou práci či na práci vyžadující určitou zdravotní způsobilost.
 
Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zaměstnance bez vstupní lékařské prohlídky, hrozí postih až do výše 2.000.000 Kč.
 
Vzhledem k tomu, že vám oblast pracovnělékařských prohlídek stále nedá spát a často se na ně ptáte, přinášíme odpovědi na vaše nejčastější dotazy.
 


Může zaměstnavatel nařídit preventivní prohlídku mimo pracovní dobu v osobním volnu zaměstnance?
 
Za podrobení se prohlídce mimo pracovní dobu náleží zaměstnanci náhrada mzdy, jakoby se jednalo o pracovní dobu.
 


Zaměstnanec má jít na periodickou prohlídku. Musí jí k závodnímu lékaři, nebo může jít ke svému obvodnímu lékaři?
 
Rozhodnutí o tom, zda bude pracovnělékařská prohlídka provedena u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo u registrujícího lékaře, je jednoznačně na zaměstnavateli, v tomto případě neplatí „svobodná volba lékaře“. V případě, kdy např. zaměstnanec vykonává práce, u nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví, může po dohodě se zaměstnavatelem absolvovat lékařskou prohlídku u svého registrujícího lékaře (zaměstnanci zařazení do 1. kategorie). Zaměstnanci zařazení do kategorie 2. a vyšší tyto prohlídky absolvují pouze u závodního lékaře.
 


Zaměstnavatel posílá zaměstnance na periodickou prohlídku. Zdravotnické zařízení, které bude tuto prohlídku provádět, chce po zaměstnanci zdravotní historii od ošetřujícího lékaře, který za tento výpis ze zdravotní dokumentace chce zaplatit. Má zaměstnavatel povinnost tento poplatek uhradit?
 
Pokud má zaměstnanec povinnost předložit poskytovateli pracovnělékařských služeb výpis ze své zdravotní dokumentace, jakožto součást prohlídky, spadá do povinnosti zaměstnavatele hradit rovněž náklad na její vyžádání. Každé zdravotnické zařízení má možnost vyžádat si zdravotnickou dokumentaci elektronickou cestou a nemusí tedy požadovat její doručení zaměstnancem.
 


Zaměstnanci, který je zaměstnán na dobu neurčitou, bylo při preventivní prohlídce sděleno, že ze zdravotních důvodů nemůže nadále vykonávat danou funkci, proto s ním chce zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr, protože pro něj nemá práci se sníženou pracovní schopností. Jak má zaměstnanec dál postupovat a co je pro něj výhodné?
 
Pokud dle lékařského posudku nemůže zaměstnanec dále vykonávat dosavadní práci, má zaměstnavatel povinnost jej převést na jinou práci. V případě, že zaměstnavatel tuto možnost nemá, může zaměstnanci dát dle zákona výpověď.
 
V případě, že nemůže zaměstnanec dosavadní práci vykonávat pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, má nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Pokud však není ztráta zdravotní způsobilosti takto zapříčiněna, právo na odstupné zaměstnanec nemá.
 
 
Související články:
Zdravotní prohlídky zaměstnanců
Pracovnělékařské prohlídky podle nové vyhlášky
Výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Tom
    07.07.2014 14:19

    Na základě zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, je dle § 59 odst. 1 písm. a) bod 3 povinna absolvovat vstupní lékařskou prohlídku i osoba, jejíž pracovní poměr je založen jmenováním na vedoucí pracovní místo dle § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jaroslava Procházková
    03.07.2014 01:27

    Dobrý den, prosím Vás o odpověď, zda se povinnost absolvovat preventivní prohlídky u lékaře vztahují i na ředitele příspěvkové organizace, který je do své funkce jmenován zřizovatelem dané organizace a nemá tedy “klasickou” pracovní smlouvu. Děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Lenka Uvírová
    18.06.2014 19:04

    Dobrý den paní Zdeňko, vzhledem k tomu, že zaměstnance k lékaři vysílá zaměstnavatel a neudělá to z různých důvodů v pracovní době. Je to stejné jako když vyšle zaměstnance třeba na školení.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zdeňka Br.
    17.06.2014 21:40

    To spíš chápu, jako že se řeší ušlá mzdy v době nepřítomnosti v práci, ale když tam jde zaměstnanec odpoledne mimo pracovní dobu,tak mu žádná mzda neujde. Jde tam z důvodu jediného možného termínu lékaře.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Lenka Uvírová
    17.06.2014 14:49

    Dobrý den, jedná se o § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zdeňka Br.
    16.06.2014 11:26

    Dobrý den, podle kterého paragrafu zákona je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci náhradu mzdy,když se podrobí prev.prohlídce ve svém osobním volnu?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Paušální daň v roce 2027 vzroste 

    |

    Měsíční paušální daň v prvním pásmu se od ledna 2027 zvýší o 500 Kč na 9 662 Kč. Ve druhém a třetím pásmu zůstává její výše beze změny. OSVČ, které chtějí do paušálního režimu nově vstoupit, musí oznámení podat nejpozději do 11. ledna 2027. Paušální režim podnikatelům zjednodušuje administrativu, protože při splnění podmínek nemusejí podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. V jedné měsíční platbě odvádějí daň z příjmů i zdravotní a sociální pojištění. Do paušálního režimu mohou vstoupit OSVČ s ročními příjmy z podnikání do dvou milionů korun, které splňují další zákonné podmínky, například nejsou plátci DPH. Je však potřeba zvážit, že při využívání paušální daně nelze uplatňovat běžné daňové slevy a odpočty, takže se režim nevyplatí každému. První zálohu v nové výši je nutné zaplatit do 20. ledna 2027.

Daňový kalendář

31. 10. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně k OSS - režim mimo EU, režim EU, dovozní režim
31. 10. 2026
Podání Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (SME) za 3. čtvrtletí 2026
31. 10. 2026
Podání Oznámení CESOP (Centrální elektronický systém platebních informací) za 3. čtvrtletí 2026
2. 11. 2026
Poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. ledna 2027, nebo žádosti o zrušení skupinové registrace k 31. prosinci 2026 nebo změnu skupinové registrace (pro přistoupení člena do skupiny nebo pro zrušení členství člena skupiny)
2. 11. 2026
Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty