Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?

Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).

Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
  • nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).

U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Příklad 2

Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.

V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.

Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.

Příklad 4

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.

Příklad 5

Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.

Příklad 6

Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:

Tab.: Výpočet výše odstupného
 

Text Částka v Kč
Odstupné 40 000
Základ daně 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800
Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč 10 020 − sleva 2 070 = 7 950
Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč 900
Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč 1 300
Čistý příjem 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850
Náklad zaměstnavatele 66 760


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • David
    21.12.2019 17:32

    Dobry den.
    Jak je to v pripade prodeje restauracniho zarizeni jine osobe a to bez stavajicich zamestnancu ? Ma stavajici zamestnanec, ktery diky prodeji prijde o zamestnani narok na odstupne ?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    12.12.2019 11:54

    k dotazu paní Mičkechové: Předpisy zdravotní a sociálního pojištění hovoří o zákonném odstupném, ze kterého se toto pojistné neodvádí; v zákoníku práce je uvedeno, že se jedná o částku nejméně ve výši X-násobku, pokud je odstupné závislé na počtu odpracovaných let. Jde stále o zákonné odstupné, proto je tedy i výklad, že se vztahuje na jakýkoli násobek.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    12.12.2019 11:51

    K dotazu paní Šuléřové: Odstupné se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, což by teoreticky u Vás mohl být ještě prosinec 2019. Ale většinou se veškeré nároky při ukončení pracovního poměru (včetně nevyčerpané dovolené) řeší až v měsíci, kdy ke skončení pracovního poměru došlo – tedy vše uvidíte na výplatní pásce za měsíce prosinec 2019.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Eva Mičkechová
    11.12.2019 14:18

    Dobrý den, jsem stále trochu zmatená z informace ve článku, pokud tedy poskytnu pětiměsíční odstupné zaměstnanci, kterému dle zákoníku práce přísluší pouze dvouměsíční odstupné, tak z celého pětiměsíčního odstupného neodvádíme sociální ani zdravotní pojištění? Přestože ty tři měsíce navíc poskytl zaměstnavatel dobrovolně navíc? Můžete mi prosím poradit, ve kterém zákoně (výkladu) naleznu podklad pro tento postup?
    Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Hana Šuléřová
    11.12.2019 12:34

    Dobrý den, prosím o radu.Dne 2.12.jsem rozvázala pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem.Ten napsal na dohodu 3 odstupné platy.Prosím který měsíc bych měla peníze dostat,prosinec nebo až leden?Jedná se ještě o proplacení nevybrané dovolené.Děkuji.Šuléřová Hana

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    10.12.2019 21:33

    Dobrý večer, nenapsal jste způsob ukončení pracovního poměru, protože vyhlášení konkurzu nemusí znamenat automaticky skončení pracovního poměru, proto není možné zjistit, zda máte nárok na zákonné odstupné. Nicméně pokud by zákonné důvody existovaly (výpověď podle § 52 písm. a) až c) nebo dohoda z týchž důvodů), bude se Váš pracovní poměr pro účely odstupného sčítat s původním pracovním poměrem podle § 67, odst. 1, protože doba mezi oběma pracovními poměry nepřesáhla 6 měsíců.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Pavel Brychta
    10.12.2019 10:09

    Dobrý den, mám konkrétní dotaz.Pracoval jsem u zaměstnavatele od 1.6.2016 do 28.2.2019, kdy jsem na vlastní žádost skončil, abych se pak k němu 13.3.2019 vrátil.K 30.11. byl pracovní poměr ukončen z důvodu vyhlášeného konkurzu na firmu.Mám nárok na jedno, nebo 3 odstupné?Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    06.11.2019 17:37

    Dobrý den, omlouvám se, skutečně jsem pojem odstupné nad rámec zákona pochopila v jiném kontextu. Počáteční odstavec a příklad č. 1 bude v nejbližší době náležitě upraven.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Petr Nováček
    06.11.2019 17:17

    Dobrý den, jak správně píše Addgam níže, pokud nárok na odstupné vznikl podle zákoníku práce, tak bez ohledu na výši odstupného (pětinásobek, desetinásobek), pojistné se neodvádí, jen daň z příjmu.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    01.11.2019 00:27

    Dobrý den, pojistné se neodvádí jen z výše stanovené zákonem, jak bylo uvedeno nad příkladem, jakékoli nadstandardní vyšší odstupné podléhá již sociálnímu i zdravotnímu pojištění.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Addgam
    30.10.2019 13:45

    Dobrý den…k příkladu č.1 – kde je chybný výklad

    Pokud dal zaměstnavatel výpověď z organizačních důvodů (§52 odst.a) až c) a nebo dohodou z týchž důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky, a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku – tak se sociální ani zdravotní pojištění z tohoto zvýšeného odstupného NEODVÁDÍ. Pouze daň!

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Michaela Martínková
    04.10.2019 08:56

    Dobrý den, doporučuji se obrátit na Inspektorát práce, který s Vámi projedná Vaši konkrétní záležitost.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jitka Drrápalová
    03.10.2019 17:50

    Dobrý den,chci se zeptat.Byla jsem 30let zaměstnaná u jednoho zaměstnavatele.Jsem po dvou mozkových příhodách a byl mi schválen první stupeň invalidního důchodu.Před dovšení jednoho roku pracovní neschopnosti,jsem se musela dostavit na pracovní,kde mi oznámili,že FN mi nemůže nabýdnout žádnou práci a tu stávající,že nemohu vykonávat,protože nikdo nebude za mě dělat práci,kterou nezvládnu.Jednalo se o manipulaci s pacienty,protože zvedat těžká břemena nemohu.Bylo mi řečeno,že pro mě žádná práce není a proto jsem dostala 2měsíční výpověď s tím,že do práce nesmím chodit.Nyní jsem byla vyrozuměna,že ikdyž ke 30.10. mi končí pracovní poměr,se mám dostavit k zátěžovému testu.Je to vše v pořádku?Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Péče o děti zvýší důchod výhodněji

    |

    Od roku 2027 se změní způsob započítávání péče o děti do důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení nově porovná dva výpočty a použije ten výhodnější. Vedle současného systému se bude hodnotit také takzvaný fiktivní vyměřovací základ, který za dobu péče započte příjem odpovídající průměrné mzdě. Změna se dotkne i výchovného, pokud bude výhodnější nový výpočet, příplatek 500 Kč měsíčně zůstane pouze za třetí a další dítě. Nová pravidla se budou vztahovat i na péči vykonanou v minulosti, pokud bude důchod přiznán od 1. ledna 2027.

Daňový kalendář

25. 6. 2026
DPH za květen 2026
30. 6. 2026
Srážková daň za květen 2026
1. 7. 2026
Odložené daňové přiznání 2025
10. 7. 2026
Splatnost daně za květen 2026
20. 7. 2026
Zálohy za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty